ICT na prahu oživení české ekonomiky - 2. díl

Zatímco roky 2008 a 2009 znamenaly propad z konjunktury do krize, uplynulý rok 2010 přinesl ve sféře ICT první známky křehkého oživení.

ICT na prahu oživení české ekonomiky - 2. díl


Celková úroveň využití ICT

I když tuzemské ekonomické subjekty omezily v dobách ekonomické krize zejména své investice do komplexnějších ICT řešení, u nichž je ekonomická návratnost exaktně vyčíslitelná jen velmi obtížně, pak o to více zaměřily podnikové útvary ICT svou pozornost na restrukturalizaci vlastní infrastruktury, jež byla dříve pod tlakem na urychlenou realizaci projektů rozvíjena relativně živelně. Jelikož se však omezení investičních výdajů i výdajů na pořízení drobného majetku výrazně dotkla také výdajů na rozvoj a obnovu ICT infrastruktury (jejíž běžný cyklus obnovy tak byl prodloužen o asi jeden až dva roky), docházelo v dobách krize ke zvyšování relativní vybavenosti subjektů dotazovaných při přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World koncovými stanicemi jejich informačních systémů spíše v důsledku poklesu celkového počtu jejich pracovníků.

Ve srovnání se stavem, jenž byl zaznamenán ve skupině 346 týchž ekonomických subjektů dotazovaných během posledních zhruba pěti let již potřetí, v těchto podnicích během asi tří až pěti let od jejich předchozího dotazování vzrostl počet koncových stanic jejich informačních systémů připadajících v přepočtu na tisícovku zaměstnanců o dalších téměř 22 %. Absolutní počet stolních PC využívaných těmito subjekty přitom vzrostl od jejich předchozího dotazování jen o asi 3 %; zbývající přírůstek celkového počtu koncových stanic o dalších asi 14 procentních bodů tak měly „na svědomí“ zejména notebooky, jejichž počet se během oněch zhruba tří až pěti let od jejich předchozího dotazování téměř zdvojnásobil, a to společně s ostatními specializovanými koncovými stanicemi (tj. příručními počítači a smartphony, pokladními terminály a grafickými terminály v roli „tenkých klientů“), jejichž celkový počet se během oněch předchozích přibližně tří až pěti let zvýšil o dvě třetiny.

I přes výrazný pokles celkového významu využití stolních PC subjekty spolupracujícími na přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World v posledních letech se však na celkovém počtu všech zhruba 429 000 koncových stanic informačních systémů využívaných všemi těmito 810 subjekty během jejich posledního dotazování podílely právě stolní osobní počítače stále ještě téměř 71 %. V jejich struktuře podle jejich producenta přitom v posledních letech svádějí lítý (a velmi těsný) souboj o pomyslnou první příčku se svými podíly těsně pod 30?% stolní PC z produkce firem Hewlett--Packard a Dell.

Obdobný, tj. taktéž téměř 17% kvantitativní růst vybavenosti 346 opakovaně dotazovaných podniků základní ICT infrastrukturou byl přitom v průběhu posledních tří až pěti let od jejich předchozího dotazování zaznamenán také ve sféře jimi využívaných fyzických serverů. Tento růst by přitom byl ještě podstatně výraznější, nebýt zcela zásadních kvalitativních změn zejména ve struktuře PC serverů s procesory s intelovskou architekturou.

V této skupině serverů, jejíž podíl na celkovém počtu všech fyzických serverů využívaných subjekty podílejícími se na přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World již přesáhl hranici 90?%, totiž vzrostl podíl dvou- či víceprocesorových serverů na celkovém počtu všech intelovských PC serverů z přibližně jedné třetiny v období jejich předchozího dotazování před třemi až pěti lety až na téměř tři pětiny v době jejich dotazování posledního. Růst souhrnného výkonu všech serverů využívaných subjekty participujícími na přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World tak byl v posledních letech výrazně vyšší, než by odpovídalo růstu absolutního počtu těchto serverů, jenž byl s rozvojem internetových médií patrný zejména v mediálních společnostech.

Ve sféře serverové infrastruktury byly její zásadní kvalitativní změny v podobě rozvoje využití serverové virtualizace odstartovány dokonce již v dobách začínající ekonomické krize. Společně s dosažením stadia technologické „dospělosti“ serverových virtualizačních technologií totiž vedly k jejich stále masivnějšímu nasazování také poměrně zásadní změny v licenční politice firmy VMware, díky nimž se využití technologie virtualizace serverů posunulo do roviny projektů s jasnou ekonomickou návratností prokazatelnou i v dobách ekonomické krize a díky nimž si tak také virtualizační technologie této firmy vydobyly v subjektech participujících na přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World výrazně dominantní postavení.

Zatímco ve sféře ICT infrastruktury využívané subjekty participujícími na přípravě analýz pro měsíčník CIO Business World se tak „děly věci“ dokonce i v dobách vrcholící ekonomické krize, bylo naopak dění ve sféře podnikových aplikací využívaných těmito subjekty ekonomickou krizí výrazně utlumeno. Zejména v důsledku dokončování projektů centralizace provozu celopodnikových aplikací do koncernových datových center a neodkladné generační obměny dosluhujících standardních ERP aplikací tak zde došlo jen k dalšímu mírnému „evolučnímu“ posilování pozic aplikací z produkce firem SAP, Microsoft a LCS International.

Zejména využití podnikových aplikací z produkce firmy SAP je přitom doménou těch největších tuzemských ekonomických subjektů, díky čemuž je tak jejich celková dominance na poli ERP aplikací ještě podstatně vyšší, než by odpovídalo „jenom“ přibližně čtvrtinovému podílu ekonomických subjektů, jež aplikace firmy SAP využívají.

Trendy dalšího využití ICT

Další rozvoj využití ICT v nadcházejícím „postkrizovém“ období počínajícího ekonomického oživení bude v jednotlivých vertikálních segmentech české ekonomiky ovlivněn jednak tím, kdy se v příslušných segmentech začne ekonomické oživení projevovat výrazněji (k čemuž již dochází v automobilovém průmyslu, zatímco např. stavebnictví si na oživení zřejmě počká). Zásadní vliv přitom bude mít také to, do jaké míry jsou v příslušných segmentech ze strany ICT podporovány či přímo realizovány jejich kritické podnikové procesy a do jaké míry tak zde bude předchozí úsporu investic do ICT nezbytné kompenzovat jejich následným adekvátním navýšením (což lze očekávat např. v případě odvětví peněžnictví či pojišťovnictví, médií a polygrafie, obchodních řetězců či nemocnic), zatímco např. těžba nerostů, hromadná přeprava osob či některé dílčí subsegmenty zpracovatelského průmyslu zřejmě vystačí jen s postupným navyšováním výdajů na ICT na „předkrizovou“ úroveň.

Je přitom také velmi pravděpodobné, že zejména velcí uživatelé ICT, kteří řešení na bázi těchto technologií využívají k přímé podpoře či realizaci svých unikátních kritických podnikových procesů, v mnohém přehodnotí své strategie ve sféře využití externích služeb či koncernových center služeb sdílených při ICT podpoře rozvoje těchto kritických procesů. Zatímco v dobách vrcholící ekonomické konjunktury bylo totiž v těchto oblastech využití externích služeb či koncernových center služeb sdílených k „zafixování“ nákladů na jejich ICT podporu vnímáno jako výhodné, projevilo se v dobách krize nezřídka nejen jako jedna z kritických bariér nezbytných rychlých změn, nýbrž také jako příčina přehnaně vysokých a obtížně redukovatelných provozních nákladů, jejichž celkově více než třetinový podíl měl v důsledku potřebných změn tendence ještě dále růst.

Zejména v případě ekonomických subjektů či skupin subjektů, které jsou při ICT podpoře rozvoje unikátních kritických podnikových procesů schopny dlouhodobě naplno vytížit hned několik ICT specialistů (a zároveň si tak zajistit jejich vzájemnou zastupitelnost), totiž nedává outsourcing či přehnaná centralizace koncernové ICT podpory dalšího rozvoje takovýchto procesů ekonomický smysl, a to zejména s ohledem na nezbytné náklady na „komunikační režie“ a v případě outsourcingu také s ohledem na obchodní bariéry a rizika spjatá se závislostí na dodavateli. K odvětvím či vertikálním subsegmentům, jichž se to aktuálně týká a v nichž tak není výraznější pokles podílu ICT specialistů na celkovém počtu jejich pracovníků příliš pravděpodobný, přitom patří nejen již výše zmiňovaná odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, médií a polygrafie, obchodních řetězců či nemocnic, nýbrž také některé dílčí subsegmenty zpracovatelského průmyslu vyvíjející a vyrábějící high-tech produkty.



ICT v komerční části ekonomiky: Dozvuky krize

Na jedné straně automobilový či letecký průmysl s evidentními příznaky ekonomického oživení (byť zatím stále jen velmi křehkého). Na druhé straně stavebnictví, zdravotnictví, hromadná přeprava osob či distribuce tepla a vody, na něž ekonomická krize teprve naplno doléhá. To jsou dvě strany téže mince, jíž je na počátku roku 2011 česká ekonomika – a od níž se také odvíjejí perspektivy dalšího rozvoje využití ICT v této oblasti.

Zdroj:  Výroční zprávy a odpovědi představitelů dotazovaných subjektů, ČSÚ, MPO ČR, Obchodní věstník, denní tisk aj.





Komentáře