Data vznikají stále rychleji, i přes stagnaci ekonomiky

Zpomalení ekonomiky na konci roku 2008 svět IT výrazně ovlivnilo: poklesly investice firem, nákupy hardwaru v domácnostech a dokonce i celosvětová spotřeba elektřiny. Přesto však existuje oblast, jíž se stagnace nedotkla – objem informací uložených v digitální podobě nejen neustále roste, ale dokonce i samotné tempo jejich nárůstu se zvyšuje.

Data vznikají stále rychleji, i přes stagnaci ekonomiky


K takovému závěru došel v pořadí již třetí průzkum renomované analytické firmy IDC, sponzorovaný opět společností EMC. „V rozporu s obecnými předpoklady se rychlost, kterou digitální informace vznikají a jsou Internetem, po telefonních linkách nebo bezdrátovými sítěmi přenášeny, během zpomalení ekonomiky koncem roku 2008 ještě zvýšila," uvedl k výsledkům průzkumu John Gantz, ředitel společnosti IDC pro výzkum. V roce 2008 bylo vytvořeno 3 892 179 868 480 350 000 000 bitů digitálních informací. Slovy: 3 triliardy, 892 trilionů, 179 biliard, 868 bilionů, 480 miliard, 350 milionů (triliarda je 1021 v tzv. dlouhé desítkové soustavě, jež se používá i v ČR; v krátké soustavě používané v anglosaském světě se tomuto řádu říká sextillion). Do tohoto čísla se nezapočítávají pouze unikátní informace, ale i jejich kopie.

Výše uvedené číslo odpovídá objemu 487 miliard gigabajtů*, což je pro představu více než:

  • 237 miliard zaplněných bezdrátových zařízení Amazon Kindle pro čtení elektronických knih
  • 4,8 triliard on-line bankovních transakcí
  • 3 triliardy mikroblogů služby Twitter
  • 162 bilionů digitálních fotografií
  • 30 miliard zaplněných přehrávačů Apple iPod Touch
  • 19 miliard zaplněných disků Blu-ray DVD

 

Společnost IDC původně předpovídala o 3 % nižší meziroční nárůst. Podle aktuálních výsledků studie As the Economy Contracts, the Digital Universe Expands (Digitální svět expanduje i přes pokles ekonomiky) IDC odhaduje, že objem digitálních informací se celosvětově zdvojnásobí zhruba každých 18 měsíců - tj. bude rychlostí růstu zhruba kopírovat tzv. Moorův zákon původně zformulovaný pro rychlost procesorů. V roce 2012 bude vytvořeno pětkrát více digitálních informací než v roce 2008.

 

Faktory přispívající k nárůstu dat

  • Během nadcházejících čtyř let se podstatně zvýší množství technologií a interakcí, které produkují informace:
    • Počet mobilních uživatelů se zvýší trojnásobně. Během příštích čtyř let získá přístup k Internetu 600 milionů nových uživatelů. Téměř dvě třetiny všech internetových uživatelů budou pro přístup alespoň občas využívat mobilní zařízení.
    • Počet netradičních IT zařízení, např. bezdrátových měřicích přístrojů, autonavigačních systémů, průmyslových strojů, čteček RFID a inteligentních ovladačů s čidly, se zvýší na 3,6násobek současného stavu.
    • Objem interakcí mezi uživateli prostřednictvím e-mailu, zasílání zpráv v instant messagingu nebo pomocí sociálních sítí vzroste osminásobně.
  • Většina opatření ke stimulaci ekonomiky, která jsou ve světě zaváděna, také přispěje ke zvýšení objemu vytvořených digitálních informací. V jejich důsledku se totiž zlepší přístup k vysokorychlostním komunikačním sítím, budou implementovány elektronické zdravotní záznamy, inteligentní rozvodné sítě, inteligentní stavby, automobily atd.
  • Do roku 2012 bude na Internetu nakupovat a prodávat výrobky i služby na 850 milionů lidí a objem internetového obchodu se oproti roku 2008 zvýší na dvojnásobek. Do roku 2012 dosáhne podle studie společnosti IDC Worldwide Digital Marketplace Model and Forecast (Celosvětový model a prognóza digitálních trhů) celkový obrat internetových obchodů 13 miliard dolarů, přičemž se z větší části bude jednat o citlivé obchody typu B2B (business-to-business), které budou vyžadovat záznamy o transakcích a další náležitosti dále zvyšující objem vytvářených dat.

 

Důsledky pro správu a zabezpečení

Ačkoli se v roce 2008 rychlost vytváření digitálních informací zvýšila, IT rozpočty v řadě firem v důsledku krize stagnovaly nebo se dokonce snížily. Ke správě a zabezpečení stále vyššího množství informací je tedy k dispozici stále méně finančních prostředků. „Tento trend je nutné zvrátit pomocí nově nasazovaných technologií, jako je virtualizace, odstraňování duplicit a další metody určené pro zmenšení objemu dat. Řada z těchto metod je speciálně navržena tak, aby umožnila správu většího objemu informací s nižšími nároky na prostředky IT (hardware, spotřeba energie, náklady na administraci...)," popisuje řešení situace Michal Fišer, ředitel pobočky EMC Czech Republic. „V ČR naštěstí není situace tak vážná, protože v loňském roce alespoň trh se zabezpečením IT rostl dvojciferným tempem. Ačkoliv firmy šetří na IT, zabezpečení informací se to vesměs netýká."

Michal Fišer dále v komentáři k současné situaci uvedl: „Ať jste student, manažer, rodič v domácnosti nebo chirurg, nárůst objemu digitálních informací má přímý dopad na váš každodenní život a práci. Lidé, kteří chtějí nárůstu informací maximálně využít, hledají nové a kreativní přístupy k jejich správě a zabezpečení." V podnikovém prostředí se jako výrazný trend uplatňuje požadavek, aby správa dat byla v souladu s předpisy - jak interními, tak takovými, které vyžaduje legislativa a regulační předpisy.

 

Bezpečnost informací

  • Přes 30 % informací, které jsou dnes vytvářeny, je „náročných na zabezpečení", tedy vyžadují vysoké standardy ochrany. Toto číslo naroste do konce roku 2012 na přibližně 45 %.
  • Většina z informací, které budou IT organizace muset zabezpečit, vzniká mimo firemní datové centrum, často dokonce mimo firmu jako takovou. Stále více takových informací pochází od mobilních uživatelů (zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů nebo partnerů), což situaci dále komplikuje, protože tato skutečnost z hlediska správy i zabezpečení vyžaduje přidání další vrstvy ochrany.
  • K příkladům dat, u nichž je vyžadována vysoká úroveň zabezpečení, patří zdravotní záznamy a snímky, čísla platebních karet a rodná čísla, data o transakcích v internetových obchodech i jinde, videozáznamy z bezpečnostních kamer, důvěrné právní dokumenty a duševní vlastnictví firmy.

 

Soulad s předpisy

Požadavek na tzv. soulad (shodu) s předpisy je výrazným trendem posledních let. Regulační pravidla se budou v příštích letech téměř jistě zpřísňovat. „Je nezbytné, aby firmy větší velikosti a nadnárodní společnosti i v současném ekonomickém klimatu investovaly do zajištění shody s předpisy. Dopad nedodržení shody nebo negativní publicita spojená s únikem dat mohou rázem připravit jakoukoliv společnost o dobré jméno a mít okamžitý finanční dopad," uvedl Michal Fišer.

  • Podíl informací, které jsou považovány za náročné z hlediska shody s přepisy, tj. podléhají předpisům upravujícím, jaké informace musejí být uchovávány a zpřístupněny regulačním a kontrolním orgánům, vzroste z 25 % roku 2008 na 35 % roku 2012.
  • Finanční krize bezpochyby povede ke zvýšení míry regulace a státního dohledu, což zvýší nároky na povinné uchovávání záznamů, a v důsledku zvětší objem digitálních informací.
  • K příkladům informací náročných na dodržování shody s předpisy patří některé osobní údaje, e-maily zaměstnanců, finanční a personální záznamy a dokumenty týkající se právních sporů.

 

* Při desítkových převodech z bitů na bajty má každý bajt osm bitů, megabajt 1 000 kilobajtů a každý gigabajt 1 000 megabajtů. 3 892 179 868 480 350 000 000 bitů tedy odpovídá 486,522 miliardám gigabajtů.

 





Komentáře