BSA: Nejvíce případů softwarového pirátství se řeší na Ústecku a v Praze

Novinkou je podle BSA snaha firem nelegální software dobrovolně přiznat a legalizovat bez rizika vyšetřování.

BSA: Nejvíce případů softwarového pirátství se řeší na Ústecku a v Praze


Nejvíce případů softwarového pirátství se podle protipirátské organizace BSA ve firmách řeší na Ústecku, v Praze a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně případů se vyskytuje v Karlovarském, Pardubickém a Středočeském kraji. Analýza bere v potaz nejen počet řešených případů, ale nově také množství oznámení pirátství (udání), jež BSA z jednotlivých krajů obdrží.

Žebříček krajů podle počtu řešených případů pirátství

1.    Ústecký
2.    Praha
3.    Jihomoravský
4.    Moravskoslezský
5.    Plzeňský
6.    Královéhradecký
7.    Liberecký
8.    Olomoucký
9.    Vysočina
10.    Zlínský
11.    Jihočeský
12.    Středočeský
13.    Pardubický
14.    Karlovarský

(První místo=nejvíce případů. Statistika BSA zahrnuje počty řešených případů a nově i počet obdržených oznámení pirátství.)

„Co do počtu obdržených oznámení největší nárůst zaznamenáváme z regionů, které doposud stály stranou: Ústecko, Karlovarsko či Zlínsko. Nejvíce případů se nicméně stále řeší v oblastech s  vyšší ekonomickou aktivitou, což jsou města jako Praha, Plzeň, Ostrava či Brno,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Růst případů pirátství ale rozhodně neznamená, že v dotyčných krajích se krade software více než jinde. „Znamená to, že již neplatí, že vyšetřování pirátství je jen doménou velkých průmyslových aglomerací. Pražské nebo brněnské firmy byly doposud lidově řečeno více na ráně. Byla u nich větší pravděpodobnost, že třeba nespokojený zaměstnanec na nelegální software upozorní,“ vysvětluje Jan Hlaváč.

Nejvíce pirátů je mezi malými a středně velkými firmami

BSA registruje nejvíce oznámení na firmy, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. „Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Zaměstnanci to vědí, a proto takové firmy jen málo udávají,“ říká Jan Hlaváč. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace společnosti Microsoft, antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe, Corel) a projektanty (Autodesk).

V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.

Firmy se přiznávají k pirátství dobrovolně

Novým trendem je snaha firem pirátský software dobrovolně přiznat a legalizovat bez asistence orgánů činných v trestním řízení. Pokud firma dobrovolně uzná, že licence neodpovídají skutečnosti, poškození výrobci neuplatní tvrdé postihy a spokojí se s dokoupením chybějících licencí: „V soudním řízení by mohli požadovat trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun,“ uvádí Jan Hlaváč. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení. Za pirátství navíc hrozí i trest odnětí svobody až na osm let a zabavení věci.

Na výzvu zatím reagovala třetina firem

V průběhu listopadu obdrželo 13 tisíc firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. „Na naši výzvu zatím reagovala zhruba třetina obeslaných firem. Kromě dopisu se situaci snažíme řešit i osobním jednáním s managementem firem,“ říká mluvčí BSA Jan Hlaváč.


Úvodní foto: © pressmaster - Fotolia.com




Komentáře