Češi tráví na Facebooku více času než Francouzi či Britové

Průzkum společnosti Intel odhalil jako nejnáruživější uživatele sociálních sítí ze všech jedenácti sledovaných evropských zemí.

Češi tráví na Facebooku více času než Francouzi či Britové


Nezávislý průzkum, který v 16 zemích Afriky, Blízkého východu a Evropy včetně České republiky nechala vypracovat společnost Intel, ukázal, že v Evropě se nejčastěji k sociálním sítím připojují Češi. Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů  sociálních sítí z ČR kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho 5 % častěji než jednou za hodinu, 35 % třikrát až čtyřikrát denně a 41 % jednou denně. Dvě třetiny (67 %) respondentů ze všech zemí uvedly, že kontrolují svůj mobilní přístroj před odchodem do práce a téměř třetina (23 %) tak činí dokonce ještě předtím, než vstanou z postele.

31 % Čechů participujících na průzkumu si kontroluje svá mobilní zařízení už v posteli, dalších 37 % během snídaně či ranní kávy. Pro více než čtyři pětiny (81 %) respondentů z ČR je běžné, že se připojí na internet ještě dříve, než dorazí do práce, zbytek to dožene na pracovišti. Z frekvence přístupu k internetu a k sociálním sítím je zřejmé, že řada uživatelů přistupuje k internetu i z pracovního počítače.

„Z naší červnové analýzy dvou set českých firem vyplynulo, že po příchodu do práce mezi 8.00 a 9.00 využíváme internet v průměru 8 minut k soukromým účelům. Špička mimopracovního využití internetu pak připadá na dobu po obědě, kdy si zaměstnanci kontrolují soukromou poštu, navštěvují sociální sítě a obstarávají on-line nákupy,“ potvrzuje Martin Hnízdil, marketingový manažer technologické společnosti truconneXion vyvíjející software na monitorování zaměstnanců AuditPro.

Odpovědět na otázku, proč 81 % Čechů kontroluje svůj status nejméně jednou denně, což nás staví na evropskou špici, není snadné. Pro analytika a konzultanta v oboru informačních technologií Petra Koubského je to spíše téma na sociologickou studii. Možnou příčinu vidí Petr Koubský v horší organizaci práce. „Česká produktivita práce zaostává za průměrem EU i třeba za Slovenskem. Hodně lidí se v práci poflakuje, nudí a krátí si čas tím, co je po ruce. Takže mám podezření, že ta vysoká čísla je třeba vysvětlovat spíše špatnou organizací práce než nějakým zásadním sklonem českého národa k technickým novinkám a hračičkám,“ říká Petr Koubský.

Nejvíce vadí uveřejnění kompromitující fotografie

Průzkum pro společnost Intel se také zaměřil na nevhodné chování na sociálních sítích. Respondenti v 16 zemích se shodli, že největším prohřeškem proti etiketě je používání soukromého účtu jiné osoby k odeslání žertovné zprávy (63 %). V těsném závěsu pak následuje přílišné sdílení osobních nebo soukromých informací (59 %) a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení (58 %). Sedmdesáti procentům Čechů nejvíce vadí označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení, ale ve shodě s ostatními zeměmi všechny tři uvedené prohřešky chápeme jako nejzávažnější.

Pro analytika Petra Koubského je největším prohřeškem sociálních sítí hloupost. Ta je totiž podle něj v prostředí Facebooku a Twitteru vidět víc a dřív než v realitě a taky víc obtěžuje. Petr Koubský je ale přesvědčen, že se to dá snadno řešit: „Miloš Čermák kdysi – na Facebooku, kde jinde – pravil: ,Jaký Facebook si uděláš, takový ho máš.‘ Což je pravda. V sociálních sítích má každý z nás daleko větší svobodu než v realitě, když jde o to, jakými lidmi se obklopit, s kým se stýkat. Hodně lidí to zatím ještě nechápe, a proto se mohou cítit iritováni chováním druhých. No tak si je vypněte, když vám jdou na nervy! Já to tak aspoň dělám,“ dává Petr Koubský snadno realizovatelnou radu.

Ladislav Špaček, odborník na etiku, shrnuje obecné požadavky na mezilidské vztahy, které platí bez výjimky i v elektronické komunikaci a na masových sítích takto. „Ovládat se, nedávat se manipulovat módními vlnami, nepodléhat masovosti, zachovat si individualitu. I v užívání sociálních sítí platí stejná pravidla jako jinde, proč by právě tyto sítě měly být vyňaty z obecných pravidel etikety? Ta nás vede k ohleduplnosti, taktu, empatii, šetření zájmů a citů druhých, učí nás vzájemně si prokazovat dobro,“ shrnuje podstatu společenského chování Ladislav Špaček.

Také pro analytika a konzultanta v oboru IT Petra Koubského představují sociální sítě jen další nový prostor společenského života. Z toho plyne, že se o nich nedá mluvit jako o jednolitém celku. „Každý z nás má své okolí, svůj styl života, své přátele a tedy i svůj Facebook. A v každém z těch dílčích Facebooků platí jiná pravidla, stejně jako fungují jiné normy chování na univerzitě, jiné na policejní služebně a jiné U Vejvodů. Tedy: ne jeden kodex, formuje se mnoho kodexů a zhruba je to mapa reálného světa,“ odpovídá Petr Koubský na otázku, zda kolem sebe vidí formování nového kodexu chování na sociálních sítích, který by zajistil větší bezpečí jeho uživatelů.





Komentáře