Intel: Pervazivní výpočetní technologie pomohou ve zdravotnictví

Cílem společnosti Intel a jejích partnerů je urychlit vývoj technologií nové generace, a to takových, které budou schopny osvojovat si nové poznatky a přizpůsobovat se potřebám spotřebitelů.

Intel: Pervazivní výpočetní technologie pomohou ve zdravotnictví


„Další generace pervazivních výpočetních systémů bude schopna průběžně se seznamovat s vlastním prostředím, předměty, harmonogramy a preferencemi uživatelů,“ říká Limor Fix, ředitel pro akademické programy při společnosti Intel. „Tyto budoucí aplikace dokážou podporovat skutečně složité úkoly: například uvařit omáčku nebo dát dohromady složitý kus nábytku. Spotřebitelům nabídnou daleko bohatší uživatelský zážitek, než jaký jim technologie nabízejí dnes. Díky tomu se budou uživatelé moci více zaměřit na dosažení svých cílů, místo aby museli vymýšlet, jak zprovoznit technologii.“

Výzkum v novém centru se bude zaměřovat hlavně na vývoj nových algoritmů, jejichž prostřednictvím budou získávány nové informace o kontextu a aktivitách z čidel. Například tyto nové algoritmy dokážou nejen zjistit, že je někdo v kuchyni, ale i to, že dotyčná osoba krájí ingredience pro jistý recept. Zároveň budou schopny ověřit, že krájené kousky jsou pro daný recept dostatečně silné.

To bude možné díky tomu, že nové aplikace budou přihlížet k takovým aspektům, jako je kontext, gesta, hlas – uživateli pak budou pomáhat řadou výstupních režimů, jako je audio nebo obrazový materiál. Nakonec tyto budoucí systémy budou podporovat aplikace, které budou vykazovat podstatně hlubší povědomí o uživatelích, jejich činnostech a cílech. Budou tak s to se učit a přizpůsobovat zvykům a preferencím svých uživatelů.

Podle Pavla Kubů, manažera pro zdravotnictví společnosti Intel, jsou některé pervazivní aplikace ve vyspělých zdravotnických systémech už nikoli pouhou vizí, nýbrž dostupnou realitou. „Lze jmenovat například technologie, jež dohlížejí například na stav chronických pacientů. Inteligentní budovy u osob s Alzheimerovou chorobou hlídají, aby se pacient pohyboval ve vymezeném bezpečném prostoru; jakmile jej opustí, ozve se alarm. Podobně u pacientů s cukrovkou elektronické aplikace kontrolují podávání inzulinu,“ popisuje současný stav Pavel Kubů. Inovace, kterou do těchto systémů vnesou pokročilejší pervazivní technologie, spočívá v jejich schopnosti samostatně se učit a inteligentně vyhodnocovat data z životního stylu pacienta. „Výsledkem bude, že léčba bude mnohem individuálněji propojená s intervaly (biorytmy) konkrétního pacienta a s modely chování, které má dodržovat,“ vysvětluje očekávané přínosy Pavel Kubů.

Realita současného českého zdravotnictví je sice v tomto směru poměrně vzdálená těm nejvyspělejším projektům, nicméně z hlediska jeho budoucnosti se slibně jeví projekty kolem organizace Život 90, sdružení pro aktivní a smysluplný život seniorů. Tyto projekty stojí na postupném zapojování technologicky vyspělých aplikací. V rámci služby tísňové péče vzniká platforma umožňující využívat například speciální senzor monitorující pohyb a činnosti seniora v bytě (například prostřednictvím toho, jak často chodí na WC). Pokud nejde déle než 12 hodin, vyšle senzor signál na dispečink, který má možnost ověřit, zda nedošlo k nějaké rizikové události. „Pervazivní model by nám v tomto případě umožnil ještě lépe určit ideální interval, který aktivuje poplach. S pokročilejší technologií by uživatelé mohli využívat další služby, například speciální seniorskou televizi, která stimuluje jejich mozkovou aktivitu, anebo hry udržující jejich mozek v kondici,“ říká Jan Lorman, prezident sdružení Život 90. Tyto programy pobízejí svého uživatele k rozumné mentální činnosti a jsou u něj schopny stimulovat i fyzickou činnost. Obojí je od určitého věku nezbytné pro udržení kvality života seniorů. Dnes se musí ke starému člověku dostavit sociální pracovník, což ale podobné činnosti prodražuje a vzhledem k jejich kapacitě limituje.

První česká aplikace v oblasti psychiatrie pomůže schizofrenikům

Perspektiva pervazivních „samoučících se“ systémů je otevřená i v oborech, které byly doposud určeny výhradně vysoce specializovaným expertům. Jde například o léčbu civilizačních chorob. „To, co dnes lékaři dělají rutinně, třeba léčbu kompenzované cukrovky, bude moci v budoucnu s přispěním technologie dělat i méně vyškolený personál, například zdravotní sestra. Lékař bude svůj drahocenný čas věnovat léčbě nestandardních případů, jež na základě netypických syndromů aplikace neomylně diagnostikuje,“ přibližuje další budoucí využití Pavel Kubů ze společnosti Intel.

Podle Filipa Španiela z Psychiatrického centra Praha si od pervazivních systémů hodně slibuje i psychiatrie, obzvláště v oblasti léčby chronických onemocnění. „Průběh těchto nemocí je často provázen opakovanými vzplanutími příznaků. Čím více relapsů nemocný prožije, tím výraznější může být trvalé postižení. Pervazivní výpočetní techniky pomohou určit riziko relapsu. Vhodnou úpravou léčby budeme schopni této události předejít,“ uvádí Filip Španiel, který rovněž působí na 3. lékařské fakultě UK.

Prvním praktickým počinem bude využití pervazivních technologií k předpovědi relapsu schizofrenního onemocnění v rámci originálního preventivního programu ITAREPS, vyvinutého českými psychiatry. „Program komunikuje s nemocným a jeho blízkými pomocí SMS zpráv. Získává údaje o časných varovných příznacích relapsu. Inovativní zpracování těchto dat pomocí pervazivních výpočetních systémů umožní přesnější a včasnější předpověď budoucího zhoršení klinického stavu nemocného,“ dodává Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha.


Úvodní foto: Fotolia © ktsdesign




Komentáře