Porno na pracovišti ustojíte, ale sex už ne

Zatímco za sex na pracovišti by zaměstnanci hrozil vyhazov, sledování porna toho nejhrubšího zrna v pracovní době je téměř bez rizika.

Porno na pracovišti ustojíte, ale sex už ne


Zatímco za sex na pracovišti by zaměstnanci hrozil vyhazov, sledování porna toho nejhrubšího zrna v pracovní době je téměř bez rizika. Zaměstnavatelé se totiž o nekalých aktivitách zaměstnanců ve virtuálním počítačovém světě dovědí jen obtížně. „Bojí se porušení zákonů, zejména těch vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Hranice mezi tím, co je zákonné a co nikoli, je velmi nejasná, často neexistuje vůbec. To pouze nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům,“ říká Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem, soudní znalec v oblasti informačních technologií.

Jak jsou počítače na pracovišti nejčastěji zneužívány? (zdroj: Apogeo Esteem, 2011)

•    zábava (hry, filmy, facebook, hudba atp.)   
•    zneužívání e-mailu pro soukromou korespondenci   
•   využití firemních počítačů k uložení soukromého obsahu  
•    on-line komunikace (chatování, ICQ, Skype) 
•    on-line nákupy 

Management firem se proto stále častěji obrací na odborníky s dotazem, jak udržet pracovní kázeň a zůstat přitom v mantinelech zákonů: „Nechtějí kvůli kontrole zaměstnanců riskovat soudní spory s nejistým koncem. Mnohým už ale dochází trpělivost, protože tím trpí nejen kvalita práce, ale i zabezpečení firmy,“ vysvětluje Ivan Janoušek.

Nejvíce se zneužívá e-mail a internet

To, že se facebook, hry či videa stávají neodmyslitelnou kratochvílí mnoha zaměstnanců, potvrzuje i analýza společnosti truconneXion: „Nejčastější je zneužívání e-mailu k soukromým účelům. Zaměstnanci rovněž tráví průměrně až jednu hodinu denně mimopracovními aktivitami, nejčastěji na sociálních sítích a on-line nákupy,“ říká Robert Kleiner, ředitel rozvoje společnosti truconneXion.

Legislativa zatím více nahrává flákačům

Získat kontrolu nad zaměstnanci v běžném kancelářském prostředí je relativně jednoduché a zákony nabízejí obstojnou ochranu zaměstnavateli i zaměstnancům. Ve virtuálním elektronickém světě však současná legislativa více nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům. Zatímco například papírovou korespondenci může mít firma plně pod kontrolou, při čtení e-mailů zaměstnanců by mohl management narazit.

Pokud je u papírové korespondence na prvním místě adresy uveden název firmy, a nikoli zaměstnance, lze s obsahem pracovat i bez vědomí adresáta. „Ten tak nemůže popřít například jeho přijetí. U e-mailu to tak jednoduché není, ten je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů pod ochranou článku 13 Listiny základních práv a svobod, a nelze jej tedy bez vědomí adresáta číst,“ upozorňuje bezpečnostní expert a znalec Jan Vojtěch Binder ze společnosti Apogeo Esteem.

Na zneužívání výpočetní techniky je proto třeba myslet již v pracovních smlouvách. Tam lze jasně definovat práva a povinnosti uživatelů: „Třeba to, že e-mail slouží výlučně pro pracovní korespondenci, že komunikace prostřednictvím ICQ, Skypu či Facebooku není dovolena nebo že není možné na počítače instalovat soukromý software. Smlouva by měla informovat i o monitoringu dodržování zásad komunikace a případných sankcích při jejich nedodržení,“ doručuje Jan Vojtěch Binder. Pokud by zaměstnanec s monitorováním v rámci zákona nesouhlasil, nemusí s ním být uzavřen pracovní poměr.

V případě e-mailů je legitimní monitorovat, s kým zaměstnanec komunikuje a od koho korespondenci přijímá, případně jaké přílohy jsou součástí e-mailu. „Zaměstnavatel má právo vědět, s kým zaměstnanec komunikuje, ale obsah e-mailů standardně monitorován být nesmí. Zaměstnavatel ale může monitorovat, jestli e-mail neobsahuje například odkazy na nebezpečné stránky,“ uzavírá Jan Vojtěch Binder, znalec a bezpečnostní expert společnosti Apogeo Esteem.





Komentáře