3D tisk: Vánoční krocan i pistole

Již před delší dobou se pomocí 3D tisku podařilo vyrábět letecké nebo automobilové součástky. Jaké technologie jsou aktuální? Před nedávnem získal publicitu úspěšný 3D tisk funkční pistole a uveřejnění tiskové předlohy.

3D tisk: Vánoční krocan i pistole


Štědrovečerní večeře

Vědci zkusili na 3D tiskárně připravit klasické americké vánoční jídlo – krocana s nádivkou. Kupodivu při tom naráželi na dost problémů. Nejde ovšem o první nasazení 3D tiskáren v kuchyni, protože již dříve si jiní výzkumníci takto hrát s čokoládou.

Holt Lipson z Cornell University si nyní vzal na pomoc i amerického šéfkuchaře Dave Arnolda, aby mu pomohl postupy odladit. K replikátoru pokrmů po vzoru Star Treku je ale zatím docela daleko. Především aby tiskárna mohla pokrm zpracovat, musí ho dostat v podobě kapalin, kaší a past; tímto způsobem lze těžko udělat třeba steak. Ale ani ne každá mazlavá věc dobře tiskárnou „prolézá" – výzkumníci experimentovali s arašídovým máslem, Nutellou nebo taveným sýrem, přičemž ne vždy uspěli. Nakonec se jim přece jen podařilo upéci i ucházejícího krocana, když namleté maso smíchali s emulgátorem; po upečení měl pokrm dokonce chutnou křupavou kůrku, odpovídaly i vzhled a vůně. Problém trochu je, jak při vaření přesně regulovat teplotu, pokud vstupní „těsto" nemá vždy totožné vlastnosti. Ideální by bylo, kdyby tiskárna dokázala z konzistence materiálu z toho, co se s ním děje, sama provést kalibraci a určit optimální proces.

Domy a hrady z písku

Vědci z katalánského Institute for Advanced Architecture přišli s jinou technologií pro 3D tisk. Jejich tiskárna má podobu jakéhosi robotického ramena, mnohem inovativnější je ale použitý materiál: písek. Přesněji řečeno, tiskne se ze směsi písku s vodou a pojiva typu vápna či cementu. Vědci by takto pomocí tisku vrstvy po vrstvě chtěli budovat zdi, které nebudou kolmé, ale mají mít víceméně libovolný tvar. Podle jejich představ by pak domy mohly být „méně pravoúhlé", podobnější živé přírodě, skalám, kamenům či stromům – nebo naopak sochám. Každý by si mohl jednoduše navrhnout budovu sám, architektura by byla mnohem jedinečnější, méně uniformní.

Druhá možnost je méně revoluční, ale zato asi snáze představitelná v praxi – mohla by se takto budovat třeba přechodná obydlí v místech postižených přírodní katastrofou. Samozřejmě zbývá drobnost: zajistit, aby vytištěné stavby byly vůbec stabilní. Ostatně ani autoři výzkumu se zatím neodvažují vytvářet tímto způsobem i nosné zdi budov.

Pokračování





Komentáře