Data rostou rychleji, než se očekávalo. Ochrana však zaostává

Společnost EMC Corporation představila výsledky studie IDC Digital Universe, kterou sponzorovala.

Data rostou rychleji, než se očekávalo. Ochrana však zaostává


Studie nese název Big Data, Bigger Digital Shadows, and Biggest Growth in the Far East (Velká data, ještě větší stíny nad digitálním světem a největší růst na Dálném východě). Mezi její hlavní zjištění patří skutečnost, že objem dat celosvětově roste rychleji, než se očekávalo.

Digitální vesmír dosáhne do roku 2020 velikosti 40 zettabajtů (ZB) a do této doby také nově se rozvíjející trhy vytlačí z role hlavního producenta světových dat rozvinutý svět. Jen pro představu, kdyby bylo uloženo 40 ZB dat na dnešní disky Blue-ray, hmotnost těchto disků (bez jakýchkoli pouzder či obalů) by byla stejná jako hmotnost 424 letadlových lodí třídy Nimitz. Zásadním faktorem, který k rozpínání digitálního vesmíru přispívá, je růst strojově generovaných dat, jejichž podíl vzroste z 11 % v roce 2005 na více než 40 % v roce 2020.

Studie Digital Universe ale také ukazuje, že využití vytvořených dat silně pokulhává, neboť většina jich leží v neoznačených souborech nebo jiných nestrukturovaných zdrojích, takže o nich vlastníci vědí jen málo. V roce 2012 by přitom bylo možné s nástroji Big Data získat užitečné informace z 23 % (643 exabajtů) dat v digitálním vesmíru, pokud by byla označkována a podrobena analýze. Momentálně jsou však značkami opatřena jen 3 % potenciálně užitečných dat a analyzuje se jich dokonce pouze 0,5 %.

Ještě výrazněji představená studie varuje před malým zabezpečením dat. Objem těch, která vyžadují ochranu, totiž roste rychleji než samotný digitální vesmír. V letošním roce vyžadovalo nějaký typ zabezpečení zhruba 35 % informací v digitálním vesmíru, reálně se ale ochrana uplatňuje jen u 20 % informací.

Tento rozdíl mezi objemem dat se skrytou hodnotou a objemem reálně získané hodnoty, mezi požadovanou a skutečnou úrovní ochrany dat a také rozdíly v zeměpisném rozložení světových dat označuje studie, která letos vychází již pošesté, jako “velkou datovou propast“.

Další zjištění:

•    Se zvyšující se důležitostí role, kterou ve správě pomocí nástrojů big data hraje cloud computing, se očekává nárůst počtu serverů po celém světě na desetinásobek a zvýšení objemu informací spravovaných přímo v podnikových datacentrech na čtrnáctinásobek.

•    Také typ dat ukládaných do cloudů čeká v nejbližších letech radikální proměna. IDC předpovídá, že v roce 2020 bude 46,7 % dat uložených v cloudu souviset se zábavou – nepůjde tedy o podniková data. Zbytek budou představovat data z bezpečnostních systémů, integrovaná a zdravotní data a informace vytvářené počítači, telefony a zařízeními spotřební elektroniky.

•    Objem informací, které jsou v digitálním vesmíru uloženy o jednotlivých uživatelích, převyšuje objem dat, která tito uživatelé sami vytvářejí.

•    Do správy digitálního vesmíru se aktuálně nejvíce investuje v západní Evropě: 2,49 dolaru na gigabajt dat. Na druhé místo se řadí Spojené státy, jež investují 1,77 dolaru na gigabajt, následuje Čína s 1,31 dolaru na gigabajt a Indie s 0,87 dolaru na gigabajt.  Studie IDC předpokládá, že celková „provozní“ investice do infrastruktury digitálního vesmíru, tj. hardware, software a služby, naroste o 40 % od roku 2012 do 2020.

•    Infrastruktura digitálního vesmíru je stále propojenější. Informace tak nejsou uloženy v regionu, kde se spotřebovávají, a není to ani nutné. IDC odhaduje, že v roce 2020 bude téměř 40 % všech dat nějak dotčeno technologií cloud computingu, tedy že budou v nějakém okamžiku mezi vznikem daného bajtu a jeho spotřebováním uložena nebo zpracována v cloudu (a to jak ve veřejném, tak v privátním).


Úvodní foto: © picsfive - Fotolia.com




Komentáře