Deset klíčových technologických trendů pro rok 2012 podle Gartneru

Analytici společnosti Gartner každoročně sestavují žebříček deseti technologických trendů, které mají v daném roce největší potenciál sehrát významnou roli ve světě byznysu.

Deset klíčových technologických trendů pro rok 2012 podle Gartneru


Kritériem pro zařazení té které technologie do žebříčku je nejen velký zájem o ni ze strany byznysu, ale také její potenciál přinést do byznysu převratné změny, vyžádat si výjimečně velké investice – nebo naopak způsobit škody v případě pozdního přijetí.

1. trend: Média tablety ve firmách

Tablety představují pro řízení firem podobnou změnu, jakou byl přechod od terminálů k PC. Mají turbulenční potenciál rovněž pro dodavatelskou stranu, protože mohou otřást pozicemi zavedených dodavatelů a umožnit nástup nových.

Oldřich PříklenkDopad rozšíření média tabletů na organizace je různorodý. Tím nejzásadnějším je, že média tablety vyžadují určitý kulturní posun: vynucují si změnu politiky podpory, když už to není IT oddělení, které rozhoduje, co bude a nebude povoleno a podporováno. To může při zvolení nevhodného přístupu a nezvládnuté komunikaci přivést úpadek významu IT oddělení ve firmě nebo instituci. Nekompromisní nástup tabletů je totiž umožněn zájmem ze strany vrcholového vedení, které si dokáže podporu pro používání svých oblíbených tabletů vynutit.

Nutnost souběžné podpory většího počtu platforem, které navíc spadá do období mnohdy drastického snižování nákladů, přináší tlak na inovativní přístup IT oddělení – a také dodavatelů. V té souvislosti stojí za zmínku, že možným důsledkem tohoto trendu je i zemětřesení ve vztahu k dodavatelům.

2. trend: Mobilní aplikace a rozhraní

Mobilní zařízení přinášejí daleko více než pouhé zmenšení tradič-ních přístrojů. Kromě mobility umožňují také zcela nové způsoby ovládání, což rozšíří oblast jejich použití více než samotné rozměry.

Mobilní zařízení dávají byznysu nové možnosti jak ve vztahu k zákazníkům, tak k vlastním zaměstnancům. Předpokladem však je, aby příslušné mobilní aplikace umožnily využít potenciál, který tato třída zařízení přináší. Znamená to přesunout zdroje a dát mobilnímu vývoji prioritu. Gartner predikuje, že do roku 2015 bude projektů aplikačního vývoje pro smartphony a tablety čtyřikrát více než projektů cílených na PC. Tyto projekty navíc budou čím dál náročnější, protože dramaticky porostou možnosti mobilních zařízení i nároky uživatelů. Do roku 2020 dojde ke konvergenci tradičních výpočetních technologií s herními technologiemi (tzv. gamification), s TV vysíláním nebo s technologiemi rozšířené reality.

3. trend: Kontextové výpočetní technologie

Gartner očekává, že do roku 2015 bude 40 % majitelů smartphonů využívat služby poskytovatelů kontextových služeb, postavených na detailních osobních informacích o uživatelích – včetně například znalosti aktuální nálady a duševního rozpoložení. A tito uživatelé budou prostřednictvím mobilních zařízení utrácet 6 % ze svých celkových výdajů. Do roku 2015 budou Google, Microsoft, Nokia a Apple detailně sledovat pohyb a digitální chování desetiny světové populace.

Znalost kontextu o uživatelích přináší úžasné možnosti, a to jak pro inovativní nabízení tradičního zboží a služeb (tedy v oblasti CRM), tak pro vznik nových služeb a obchodních modelů. Kontext však přináší také podobně velká rizika. Firmy proto musí souběžně s využíváním kontextových informací budovat dostatečné kapacity pro boj se souvisejícími podvody.

4. trend: Nezávisle komunikující věci

Dramaticky klesající cena elektroniky všeho druhu umožní vybavit schopností autonomní komunikace výrazně více zařízení než dnes. Možnosti, které tím vzniknou, se vymykají dnešní představivosti. Průmyslové součástky budou samy definovat podmínky, za nichž bude možné je použít, zboží bude samo zajišťovat financování nákupu sebe sama, položky zboží se spolu dohodnou, kterou z nich prioritně expedovat.

Ještě později se dá očekávat spolupráce věcí dokonce za rámec komunikace – například aktivní podíl na replikování sebe sama nebo dokonce na designu, založeném na vyhodnocení existujícího řešení s aktivním návrhem vylepšení.

Přestože tento trend vypadá velmi vzdáleně, dopad na dlouhodobou strategii firmy může mít už dnes, protože například ohrozí konkrétní službu nebo obchodní model. Je proto nutné brát tento trend v úvahu při všech plánech, které přesahují horizont tří až pěti let.

5. trend: Firemní depozitáře aplikací

Obchody s aplikacemi typu iTunes nebo Google Play představují pro firemní IT dva problémy najednou. Zvyšují laťku očekávání uživatelského komfortu a ohrožují bezpečnost firemního IT prostředí. Řešením může být vytvoření bezpečné alternativy: firemního depozitáře aplikací – a samozřejmě následné zamezení přístupu k veřejným obchodům pro všechny podporované přístroje.

Gartner očekává, že se do roku 2014 objeví vlna vážných bezpečnostních problémů spojených s mobilními aplikacemi ve firemním prostředí – a vytvoření zabezpečeného depozitáře může být rozumnou odpovědí. V případě, že depozitář bude vytvořen jako systémová reakce, tedy nejen pro mobilní aplikace, ale také pro PC, může navíc přinést významné úspory. To však vyžaduje integraci s řešeními pro software asset management a pro nákup softwaru.

Náklady a rizika spojená s vybudováním a provozem firemního depozitáře aplikací mohou dát vzniknout brokerům, kteří budou fungovat na stejném principu jako veřejné obchody s aplikacemi, ale budou kontrolovat všechny nabízené položky.

6. trend: Nová generace analytických nástrojů

Současná praxe v organizacích je taková, že analytické nástroje využívá pouze úzký okruh pracovníků. Ti, kdo analytické výstupy potřebují, typicky nerozumějí analytickým aplikacím a procesům a jsou závislí na specialistech. Těch se však v organizacích vyskytuje jen málo a bývají přetíženi požadavky, jejichž řešení však představuje jen z malé části kvalifikovanou práci.

Hlavním cílem rozvoje analytiky v organizacích je rozšířit okruh těch, kdo mají analytické výstupy k dispozici. Klíčové přitom je umožnit jim přímý přístup k analytickým nástrojům. Mezi další cíle patří snaha přeorientovat analytiku z pouhého poskytování informací v nástroj, který přímo podporuje byznysové aktivity (strategické plánování, operativní rozhodování nebo třeba optimalizaci v dodavatelském řetězci), a využívat k analýzám také nové okruhy dat. Ta jsou často nestrukturovaná, různorodá a rychle se měnící – to vše shrnuje pojem „big data“, resp. širší disciplína označovaná jako extreme information management“.

7. trend: Big data

Termín big data představuje označení pro nové postupy a nástroje zpracování dat, která tradičními metodami zpracovat nelze – ať už pro jejich celkový objem, různorodost nebo rychlost, s níž se mění. Hlavním pilířem těchto nových technologií je paralelizace zpracování dat, tedy rozložení úlohy na dílčí úlohy a složení jednotlivých výsledků. Adopci konceptu big dat brzdí pochybnosti, nakolik jde o nové technologie a nakolik pouze o nový marketingový tahák dodavatelů. Vedle případů, kdy tento pojem slouží opravdu jen jako nový plášť pro staré technologie, jsou však i úlohy, jejichž řešení by tradičními metodami zabralo o mnoho řádů delší čas, než který vyžaduje byznys logika úlohy. Příkladem může být analýza dat ze sociálních sítí (tradičním možnostem se vymyká celkový objem dat) nebo predikce založené na komplexní analýze dat z burzovního systému (problémem je rychlost změn).

8. trend: In-‑memory computing

Technický pokrok a především pokles ceny pamětí umožnily vznik systémů s dříve nemyslitelnou paměťovou kapacitou. K dispozici jsou systémy s 3 TB paměti i více. To umožňuje zpracovávat data přímo v paměti, bez input/output instrukcí. To je rozdíl oproti řešení, kdy se kvůli zrychlení přístupu pouze přemísťují bloky dat do cache paměti. Výhodou in-‑memory řešení je vyšší rychlost zpracování transakcí, orientačně se dá počítat s dvacetinásobkem oproti tradičním diskovým systémům. Největšími inhibitory rozvoje in-‑memory computingu jsou především obavy z možného selhání paměti. To byl kromě ceny paměťových modulů hlavní důvod, proč využití in-‑memory computingu dlouho zůstávalo omezené na speciální řešení.

Rozvoj této technologie však probíhá velmi rychle a na trhu jsou již spolehlivá řešení s garancí vysoké dostupnosti. Díky tomu se dá očekávat masivní nástup in-‑memory computingu a s tím souvisejících dramatických změn v IT, především v architektuře databázových systémů.

9. trend: Extrémně úsporné servery

Takzvané extreme-‑low energy servery jsou vybaveny pomalejšími nízkonapěťovými mikroprocesory. Jde o procesory s netradiční architekturou, typicky cca 4x pomalejší než klasické serverové x86 procesory, ale pro řadu úloh je jejich nasazení efektivní a vede k výrazným úsporám energie. Jde především o úlohy, kde je vyžadována vysoká variabilita výkonu a kde jsou relativně nízké nároky na procesorový čas v porovnání s celkovými nároky na systém. Příkladem mohou být úlohy typu map/reduce; ELE servery jsou tedy vhodné pro prostředí Hadoop a podobné, tj. pro úlohy v rámci technologií big data.

ELE servery mohou být při správném nasazení podstatně „zelenější“ než tradiční servery, ale při využívání pro nevhodné úlohy jsou naopak méně efektivní. Využití najdou především při rozšiřování flexibility datacenter, která mají omezené energetické a chladicí kapacity.

10. trend: Cloud computing

Cloud jako způsob dodávky IT služeb má bezesporu potenciál změnit svět informačních technologií, ale to platí ve středně-‑ a dlouhodobém výhledu. V krátkodobém horizontu cloud nedokáže naplnit očekávání, která jsou do něj vkládána. Důvodů je mnoho, v Evropě jde především o roztříštěnost národních zákonů na ochranu osobních údajů, což samo o sobě zpozdí přijetí cloudu zhruba o dva roky v porovnání s jinými regiony. Dalšími úskalími rozvoje cloudu je absence standardů a best practices.

Rozvoj cloudových služeb probíhá odlišně oproti někdejším očekáváním. Místo raketového rozvoje konceptu SaaS probíhá většina cloudových projektů tak, že zákazníci přesouvají nezměněné aplikace na platformy dodavatelů. To samozřejmě přináší jen omezené efekty, které nemohou uspokojit přehnaná očekávání. Skutečný rozvoj cloudových služeb musí jít ruku v ruce s hlubokými změnami v IT odděleních organizací a dokonce s kulturními změnami v organizacích samých.

Autor je ředitelem společnosti KPC Group/Gartner pro ČR, SR a Rumunsko.

Článek vyšel ve speciálu CIO TOP100 ICT společností v ČR. Jeho plnou verzi v PDF si můžete stáhnout zde.


Úvodní foto: © Scanrail - Fotolia.com




Komentáře