IoT: Příležitosti i rizika pro mediální segment

Internet věcí nabídne nebývalé možnosti personalizace obsahu pro spotřebitele a nové příležitosti z pohledu inzerentů. To přinese mediálnímu a zábavnímu průmyslu zcela nové příležitosti. Vážná jsou ale i rizika - aspekty ochrany soukromí související s IoT budou pro mediální a zábavní koncerny velkou výzvou.

IoT: Příležitosti i rizika pro mediální segment


Počet „věcí“, resp. nejrůznějších zařízení propojených s internetem, by měl v nejbližších letech dosáhnout řádu několika miliard. Podle studie poradenské společnosti EY (Internet of Things: Human-machine interactions that unlock possibilities) mají právě mediální společnosti a subjekty působící v zábavním průmyslu výhodnou startovní pozici potenciál IoT využít. Možností je na obzoru celá řada – od tvorby, poskytování a přizpůsobování obsahu pro nové platformy až po sledování vzorců konzumace médií prostřednictvím pokročilých analytických nástrojů.

Internet věcí znamená v mnoha ohledech narušení zavedených pořádků, nelze před ním však uniknout. Úspěšní aktéři mediálního a zábavního byznysu se budou vyznačovat schopností čelit rizikům a rychle inovovat, což jim umožní poskytovat zákazníkům rozmanitý obsah šitý na míru jejich aktuálním potřebám. Teprve za těchto okolností se průmyslu investice do IoT začnou skutečně vyplácet.

„Zvyšující se propracovanost různých senzorů umožňuje zařízením monitorovat, měřit a interpretovat chování spotřebitelů v dosud nevídané míře. Množství čidel a senzorů nachází v zábavním průmyslu uplatnění již dnes – ať již jde o inerciální, pohybové a obrazové snímače používané v animaci, počítačových hrách, videozáznamech, stabilizaci obrazu, sportu či 3D technologiích – což přináší nové možnosti interaktivní zábavy,“ vysvětluje David Kesl, partner oddělení IT poradenství společnosti EY v České republice a dodává: „Díky zjištěním o chování spotřebitelů a jejich preferencích budou moci poskytovatelé obsahu dodávat vysoce personalizované a kontextově relevantní informace, potažmo zprostředkovat lidem neotřelé zážitky na zařízeních, která již vlastní. Hovoříme-li o potenciálu takzvaného internetu věcí, nesmíme rovněž opomenout příležitosti a platformy, které se aktuálně do zábavního ekosystému neřadí, případně dosud vůbec neexistují. Představte si například doručování zpráv a informací na nejrůznější domácí spotřebiče či streaming videa v autonomně řízených vozech. Jsme přesvědčeni, že očekávání spotřebitelů se v tomto ohledu brzy dramaticky změní.“

Jedním z nejočekávanějších přínosů IoT z perspektivy marketingu by měla být možnost shromažďovat pomocí senzorů údaje o zvycích jednotlivců, jejich preferencích a zejména o souvislostech, jež s konzumací médií bezprostředně souvisejí. Kvalitnější analytické nástroje zároveň přispějí k odstranění nedostatků stávajících systémů pro monitoring spotřeby médií – půjde tak mimo jiné zamezit duplikování jedinečných uživatelů napříč platformami či zjistit pro účely marketingu o cílové skupině mnohem více podrobností.

„Ve světě internetu věcí budou mediální společnosti vědět, na co se člověk dívá, včetně toho jak, kde, proč a s kým příslušný obsah sleduje. Tato míra přehledu a kontextu získaná prostřednictvím chytrých zařízení umožní mediálním a zábavním podnikům zacílit reklamu takovým způsobem, aby korespondovala s náladou, fyzickou aktivitou či lokalitou jednotlivce a to v reálném čase. Fenomén IoT zvýší nejen kvalitu nabízeného obsahu v očích spotřebitelů, ale povede i k tomu, že reklamní průmysl zcela předefinuje svá měřítka úspěšnosti reklamy,“ říká Petr Knap, vedoucí partner podnikového poradenství a Digital Champion společnosti EY pro střední a jihovýchodní Evropu.

Dokáží-li chytrá zařízení zprostředkovávat poskytovatelům obsahu relevantní data nevtíravým způsobem – přičemž konzumovaný obsah se přizpůsobí momentálnímu rozpoložení, potřebám a záměrům příjemce – a bezprostředně pak na dané potřeby zareagovat odpovídající a cílenou reklamou, mohou být dopady z hlediska zvýšení věrnosti značce obrovské.

„Aby mohly mediální společnosti a subjekty působící v zábavním průmyslu z potenciálu internetu věcí naplno profitovat, musejí vzít také v potaz související rizika, včetně regulatorních překážek, právních precedentů, práv duševního vlastnictví, rozmanitosti standardů pro připojení či nedostatečně rozvinuté infrastruktury IoT pro oslovení kritického množství populace,“ říká David Kesl. Zpráva si dále všímá otázek soukromí a kybernetické bezpečnosti, které považuje za nejzávažnější. „Náročnost zajišťování ochrany osobních údajů exponenciálně poroste, neboť internet věcí shromažďuje nesmírné množství dat a propojuje stále více zařízení, softwaru, strojů a lidí,“ dodává David Kesl.


Úvodní foto: Macrovector - Fotolia.com




Komentáře