Organizace jsou v oblasti kyberbezpečnosti stále v reaktivním módu. Největší hrozbou zůstává nedbalost

Celkem 56 % účastníků průzkumu EY Global Information Security Survey 2017 se obává zvyšujících se dopadů kybernetických hrozeb na strategii firmy a její bezprostřední plány. Tři čtvrtiny pokládají za nejpravděpodobnější impuls k posílení nákladů na kyberbezpečnost teprve takový incident, který napáchá zjevné škody.

Organizace jsou v oblasti kyberbezpečnosti stále v reaktivním módu. Největší hrozbou zůstává nedbalost


Mezi respondenty nejnovějšího globálního průzkumu informační bezpečnosti (EY Global Information Security Survey; GISS) vyvolává hrozba kybernetických útoků značné obavy. EY se na nejpalčivější rizika a související protiopatření dotazovala více než dvanácti set odpovědných pracovníků a manažerů předních světových organizací.

Většina oslovených organizací tvrdí, že plánují výdaje na informační a kybernetickou bezpečnost zvýšit. Až 9 z 10 dotázaných očekává růst příslušných rozpočtů ještě v tomto roce. Téměř všichni zúčastnění (87 %) počítají se zvýšením výdajů až o polovinu, což by jim mělo umožnit reagovat na vývoj relevantních hrozeb. Tři čtvrtiny dotázaných však zároveň pokládají za nejpravděpodobnější impuls k posílení těchto nákladů výskyt incidentu, který napáchá zjevné škody. Naproti tomu 64 % je přesvědčeno, že kvůli narušení kybernetické bezpečnosti bez prokazatelných dopadů by se příslušný rozpočet neměnil, přestože ve skutečnosti nebývají důsledky kybernetického napadení často bezprostředně očividné.

„Studie ukázala, že společnosti jsou stále ještě v reaktivním módu a nepřistupují ke kybernetickým hrozbám aktivně a strategicky,“ říká Petr Plecháček, ředitel oddělení IT poradenství EY v České republice. „S navýšením rozpočtu čekají na kybernetickou událost, která ohrozí celou společnost. Ani dramatický dopad útoků prostřednictvím tzv. ransomware v minulém roce není pro řadu společností motivací pro větší investice či revizi plánů obnovy,“ dodává Petr Plecháček.

Společnosti si přitom uvědomují, že nedostatek odpovídajících prostředků je vystavuje vyšší míře rizik a v 56 % případů proto hodlají svou strategii kybernetické bezpečnosti revidovat, resp. alokaci prostředků ověřit. Celá pětina však zároveň připouští, že pro podrobné vyhodnocení veškerých dopadů nemá k dispozici dostatek potřebných údajů.

Firmy se obávají především malwaru a nedbalých zaměstnanců

Malware (64 % oproti 52 % v roce 2016) a phishing (64 %, resp. 51 %) vycházejí z průzkumu jako hrozby, v jejichž důsledku expozice organizací vůči rizikům v uplynulých dvanácti měsících vzrostla nejvíce. Mezi nejpravděpodobnější příčiny, resp. původce kybernetických útoků se pak dle oslovených společností řadí nedbalý přístup pracovníků (77 %), organizovaní kyberzločinci (56 %) a záměrné jednání vlastních zaměstnanců (47 %). Vrcholovému managementu pravidelně reportuje zhruba polovina firem. Osoba odpovědná za kybernetickou bezpečnost je členem vedení ani ne ve čtvrtině případů a pouze 17 % řídících pracovníků má dostatečné odborné znalosti k tomu, aby účinnost preventivních bezpečnostních opatření dokázali náležitě posoudit.

Ve spojitosti s potlačováním pokročilých kybernetických útoků – tedy takových, které lze připisovat sofistikovaným útočníkům nebo organizovaným skupinám – si je mnoho organizací vědomo možných limitů vlastních bezpečnostních opatření. Tři čtvrtiny respondentů hodnotí účinnost metod, jejichž prostřednictvím by měl podnik případné slabiny odhalit, jako „velmi nízkou až střední“. Varovným signálem jsou i některé další výsledky: 12 % společností údajně nedisponuje žádným formalizovaným programem detekce bezpečnostních incidentů, 35 % aplikuje nedůsledné nebo vůbec žádné zásady ochrany dat, a 38 % nevyužívá řádné, resp. pouze případné procesy pro správu identity či řízení přístupu uživatelů.

Schopnost čelit kybernetickým útokům mají zajišťovat tzv. centra bezpečnostního provozu (SOC). Ty by zároveň měly fungovat jako centralizovaná, strukturovaná a koordinační střediska veškerých aktivit organizace v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zhruba polovina respondentů nicméně přiznává, že žádné takové služby nevyužívají, ať už interně nebo formou outsourcingu. Celkem 57 % nevyužívá takřka žádné analytické nástroje pro odhalování relevantních hrozeb. Pouze desetina dotázaných se domnívá, že by dokázali odhalit důmyslný kybernetický útok na jejich organizaci.

IoT má být příležitostí, ne rizikem

Všudypřítomné volání po konektivitě a rozmach internetu věcí (IoT) poskytují stále sofistikovanějším pachatelům kybernetických útoků nové možnosti, jak tyto moderní technologie zneužít. Ve výrobní sféře je však využití propojení strojů a technologií za využití IoT stále ještě nedoceněno. Polovina respondentů uvádí, že hlavní brzdou pro širší využití IoT je nedostatek kvalifikovaných lidí a financí.

Podle respondentů GISS je největší výzvou v oblasti bezpečnosti IoT mít přehled o všech použitých aplikacích a zařízeních, a zajistit jejich pravidelnou aktualizaci.

Zdroj a další info: www.ey.com/giss


Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com




Komentáře