Posedlost čísly - věříte jim?

Lidé si prý pamatují dvacet procent toho, co slyší, třicet procent toho, co vidí, padesát procent toho, co slyší a vidí, a sedmdesát procent toho, co slyší, vidí a o čem diskutují.

Posedlost čísly - věříte jim?


Tak to alespoň prezentovala na své nedávné tiskovce společnost Aastra v rámci představení (zajímavé) videokonferenční novinky Blustar 8000i.

Přiznám se, že jsem si nestihl z drobné poznámky pod snímkem opsat  zdroj této statistiky, nicméně připomnělo mi to jiná podobná a velmi populární a podobně „podezřele zaokrouhlená“ čísla. Onen zmíněný starší a ve světě byznysu dodnes populární graf udává, že lidé si zapamatují desetinu toho, co čtou, pětinu toho, co vidí, třicet procent toho, co slyší, padesát procent toho, co vidí a slyší, sedmdesát procent toho, na čem spolupracují, a osmdesát procent toho, na čem pracovali sami. Graf byl přisuzován bezmála třicet let staré studii dr. Michelle Chiové z University of Pittsburgh – ta ovšem již před lety popřela její autentičnost. Ve skutečnosti je původ těchto smyšlených čísel mnohem starší a lze jej vystopovat až k článku zaměstnance D.G. Teichlera, který byl publikován v roce 1967 v časopise Film and Audio-Visual Communication. Ani ten ale nebyl původní– Teichler pouze upravil „Kužel zkušeností“ (Cone of Experience) Edgara Dala z roku 1946, a doplnil jej zcela smyšlenými čísly.

Je to, myslím, velmi dobrá ilustrace problému, který trápí celou naši společnost: posedlost statistikami, čísly a údaji, o které můžeme opřít svá rozhodnutí (v byznysu) nebo článek (v médiích) bez ohledu na to, nakolik spolehlivá jsou nebo nakolik správná je jejich interpretace. Neobtěžujeme se s hledáním a ověřením původního zdroje ani v situaci, kdy jsou údaje až příliš esteticky zaokrouhleny a odstupňovány.

A tak děláme strategická investiční a obchodní rozhodnutí na základě grafů, které si někdo vymyslel již před desítkami let, nebo píšeme články vycházející z více či méně dezinterpretovaných statistik, které s oblibou PR mašinérie rozesílá (namátkou mohu vzpomenout například pana Milatu z ČSOB nebo PR agenturu Mediakom), a řada médií je naprosto bezmyšlenkovitě přebere, protože jsou přece podloženy čísly či statistikou.

Je na čase začít opět kriticky myslet – jak v byznysu, tak v médiích.


Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 11/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře