Sociální sítě nahrazují zpravodajství

Aktuální výzkum zjišťoval, jak Češi stojí ve využívání sociálních sítí ve srovnání se sledováním tradičních médií. Klasické zpravodajství si jedenkrát denně přečte 71 % mužů, ženy dávají naopak přednost sociálním sítím.

Sociální sítě nahrazují zpravodajství


Výzkum porovnával, kolikrát denně si lidé přečtou zprávy a kolikrát kontrolují své sociální sítě. Alespoň jednou denně si přečte zprávy online 71 % mužů a 64 % žen. Oproti tomu sociální sítě jsou spíše doménou žen: minimálně jednou denně si je prohlédne 75 %. 65 % kontroluje sítě několikrát denně (u mužů jde pouze o 43 %). Televizi či rádio online sledujeme velmi málo. Alespoň jednou denně si na internetu pustí rádio jen 12 % lidí, v případě televize je to jen 9 %.

Zprávy čteme čím dál více na sociálních sítích

Zájem o novinky stoupá s dosaženým vzděláním, pravidelně například zprávy kontroluje až 83 % vysokoškolských absolventů. U studentů s maturitou číslo klesá na 67 %, u lidí bez maturity je procento ještě nižší (59 %). Tito lidé pak získávají informace z jiných zdrojů.

„Náš výzkum jen potvrzuje trend posledních let – lidé stále více informací hledají na sociálních sítích. I klasické zprávy koneckonců sledují na své Facebookové zdi, média i značky se proto na tento trend musejí připravit,“ vysvětluje Pavel Houser, ředitel agentury AITOM.

Pavel Houser varuje i před riziky, které takové informování má: „Facebook se stará o lajky a sdílení, takže vám jeho algoritmus podsouvá věci, které se vám budou líbit pravděpodobněji. Každý tak žijeme ve své informační bublině, která ale nemusí být fakticky úplně přesná. Všimněte si, že teď před volbami uvidíte spíše reklamy a příspěvky stran, kterým fandíte, než těm, se kterými nesouhlasíte ani trochu. To samozřejmě může omezit vaše rozhodování, protože nemáte veškerá fakta pohromadě.“ Nebezpečí také vzniká na portále s falešnými zprávami, které si uživatelé často nemají jak ověřit.

Sociální sítě a chaty už nejsou doména mladých

Sociální sítě a moderní technologie pochopitelně nejvíce sledují mladí lidé. Jejich návštěvnost klesá s věkem. Nejaktivnějšími uživateli jsou lidé ve věku 18-29 let (71 %), dále lidé ve věku 30-44 let (54 %). Uživatelů, kteří své účty kontrolují denně, je ve věku 45-59 let jen 31 %.

Na sociálních sítích nejvíce tráví čas studenti (77 %) a nezaměstnaní (77 %), nejméně je pak sledují podnikatelé (35 %).

„To může být podnikatelům ke škodě - potřebují totiž budovat svůj osobní brand a zajistit, aby se o nich vědělo. Důležité je proto naučit se s nimi efektivně pracovat. Skvělou inspiraci lze najít na profilech zkušenějších – například markeťačky Pavlíny Loužeňské, Martina Jaroše nebo politika Dominika Feriho - všichni jsou ve veřejném prostoru vidět často,“ doplňuje Houser.

V aplikacích WhatsApp a Skype jsou mnohem aktivnější ženy (39 %) než muži (25 %). Obecně je na těchto chatovacích aplikacích opět nejaktivnější skupina lidí ve věku 18-29 let (53 %), s přibývajícím věkem zájem klesá. Aplikace používá 29 % lidí ve věku 30-44 let a pouze 14 % lidí ve věku 45-59 let.
Podobně je na tom také sociální síť YouTube, zde jsou ovšem aktivnější pro změnu muži. 32 % z nich si zde prohlíží videa alespoň jednou denně, u žen je číslo o 4 procenta nižší. Stejně jako u WhatsAppu a Skypu je uživatelskou základnou skupina ve věku 18-29 let (55 %), s věkem se obliba platformy snižuje.

Výzkum pro AITOM zpracovala agentura STEM/MARK, ve vzorku bylo zahrnuto 511 respondentů.


Úvodní foto: © Kirill Kedrinski - Fotolia.com




Komentáře