Specifka ICT českého zdravotnictví

Nejen omezené rozpočty, ale i nekompetentnost lidí, špatně napsaná výběrová řízení či předimenzované, ale málo využívané IT stroje. Tuzemské zdravotnictví má v technologické branži co dohánět.

Specifka ICT českého zdravotnictví


Ačkoliv by se mohlo zdát, že dodávky ICT do zdravotnických zařízení v České republice se od prodeje do jiných firem či institucí neliší, má tato oblast svá specifika. Nejlepší je začít sbírat zkušenosti s drobnými zakázkami pro menší ordinace. Ty dnes povětšinou potřebují jen desktop s periferiemi pro sestru a doktora a k tomu připojenou tiskárnu pro tisk receptů či záznamů do karet pacientů. Samozřejmostí je zasíťování, které lze inovovat o Wi-Fi pro pacienty v čekárnách.

To u větších nemocničních zařízení je situace výrazně složitější, ať už jde o technické specifikace vybavení celých oddělení, sálů či ošetřoven nebo velmi těžké hledání jediného výrobce, který by byl schopen pokrýt portfoliem kompletně celý sortiment poptávaného ICT vybavení pro zdravotnictví. Nabídka se pak logicky rozrůstá do multivendorových řešení.

Matné IT znalosti, zkušenosti slabé

Martin Stöckl, obchodní zástupce společnosti Thomas-Krenn.AG, také upozorňuje na nekompetentnost IT zaměstnanců nemocnic. „Specialisté, kteří s touto technikou pracují, mají bohužel velmi slabé a matné znalosti v oblasti moderních technologií, jež jsou přitom nezbytně nutné k řízení provozu strojů.“ I přesto však ve výsledku rozhodují o kvalitě a přizpůsobitelnosti zakázky a mnohdy bohužel vybírají jen podle nabídnuté ceny. V natolik rizikové oblasti, jako je zdravotnictví, lze pak takové rozhodování považovat téměř za hazard.

S nedostatečnými pravomocemi při výběru komplexních IT dodávek bývá podle Stöckla také spojený výrazně podhodnocený rozpočet na realizaci. „Jak mohou zdravotnická zařízení nasadit budget ve výši maximálně dvou milionů korun u produktu, který u jakéhokoliv distributora, dealera nebo i přímo výrobce stojí kolem 30 milionů nebo i více? Zde je úmyslně vyvolávána eskalace, kterou pak obyčejně odnese ten, který celou dobu tvrdil, že je něco špatně, potenciální dodavatel,“ varuje před rizikovým stavem Stöckl.

Prodat, nebo pronajmout?

Další, běžně rozšířenou IT chybou v tuzemském zdravotnictví jsou špatně napsané podklady pro výběrová řízení. Především v oblasti tiskových řešení se dnes ve stále větší míře ve firmách rozmáhá forma pronájmu, kdy společnost všechny výdaje spojené s oblastí tisku zcela přesune do provozních nákladů. Zdravotnická zařízení jsou však v tomto ohledu zatím stále dost tradiční. „Na rozdíl od komerčních společností, které v dnešní době čím dál častěji preferují nájem tiskových strojů, požadují zdravotnická zařízení obvykle jejich pořízení do majetku organizace,“ přibližuje Lucie Titková, obchodní manažerka společnosti Janus.

Kromě formy prodeje samotného řešení je také potřeba rozhodnout o typu spotřebního materiálu, který se aktuálně ve zdravotnickém zařízení využívá. „Bohužel se často ve státních, respektive příspěvkových organizacích setkáváme s tím, že zadání výběrového řízení je omezeno jen na dodávku hardwaru a softwaru. Tedy bez požadavku na soutěž provozních nákladů,“ varuje před klapkami na očích klientů Titková a upozorňuje, že původní záměr ušetřit se tím výrazně vytrácí.

Celkové provozní náklady, kam spadá spotřeba tonerů či tiskových hlav, pak v dalších letech mohou výrazně, i mnohonásobně, převýšit pořizovací náklady (či výdaje na pronájem). „Bez dobře a dlouhodobě formulované servisní a materiálové smlouvy se mohou náklady na provoz snadno stát zdrojem úniku finančních prostředků, ačkoli zejména zde je možné a zapotřebí generovat úspory, doplňuje Titková.


Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 5/2013
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře