Více než třetina zaměstnanců bezpečnost v práci neřeší

Chování uživatelů uvnitř firem může být potenciálním slabým místem v nastavení bezpečnostní politiky. Až 35 procent zaměstnanců totiž předpokládá, že se o kybernetickou bezpečnost v rámci firmy postará jejich zaměstnavatel. Pouhých 42 procent zaměstnanců považuje starost o bezpečnost osobních i firemních dat za svou povinnost.

Více než třetina zaměstnanců bezpečnost v práci neřeší


Téměř dvě třetiny lidí ve firmách neví nic o aktuálních bezpečnostních problémech, jakým byl Heartbleed. Ukázal to aktuální výzkum společnosti Cisco mezi více 12 tisíci zaměstnanci ve 13 zemích regionu EMEAR (Evropa, Střední východ, Afrika a Rusko). Ukazuje se, že zaměstnanci spoléhají na nastavené bezpečnostní politiky v podnicích, a často se chovají méně opatrně, než na svém domácím počítači. Přitom 52 procent dotázaných je přesvědčeno, že právě chování zaměstnanců je druhou největší hrozbou pro bezpečnost firemních dat, hned po útocích hackerů (60 procent). Pro 31 procent zaměstnanců jsou bezpečnostní politiky dokonce brzdou inovací a komplikací v jejich práci.

Falešný pocit bezpečí

Výsledky výzkumu ukazují, že zaměstnanci jsou v řadě případů ukolébáni falešným pocitem bezpečí při používání informačních technologií v rámci firem. Pouhých 16 procent respondentů věnuje bezpečnému nakládání s daty v práci větší pozornost než doma. Chování zaměstnanců může být v konečném důsledku skutečně slabým článkem v bezpečnostních politikách společností. Bezpečností politiky ale nepočítají s novými trendy. Firmy by je proto měly upravit, aby odpovídaly různým typům chování zaměstnanců. Výzkum totiž ukázal, že ve všech firmách používají zaměstnanci firemní síť i pro osobní věci – nejčastěji jde o elektronické bankovnictví (73 procent) následované on-line nákupy (61 procent) a využíváním sociálních sítí (48 procent). Dosud se bezpečnostní politiky zaměřovaly spíše na ochranu vůči útokům zvenčí.

Většina útoků se chová tiše a nenápadně. To v nás může posilovat pocit falešného bezpečí. Takový pocit ale není na místě,“ upozorňuje Ivo Němeček, generální ředitel společnosti Cisco ČR a varuje: „Bezpečnostní prostředí se mění, s rostoucím počtem zařízení, jejich zranitelností, mobilitou a propracovaností útoků se pravděpodobnost napadení zvyšuje. Tomu musíme přizpůsobovatt chování, technologie i bezpečnostní pravidla.“

Vnitřní hrozby 

Nyní by se bezpečnostní politiky měly rozšířit i na obranu vůči vnitřním hrozbám. Uživatelé jsou totiž přesvědčeni, že oni sami mají na celkovou bezpečnostní integritu firemních politik nulový nebo jen malý vliv. Pro 38 procent uživatelů je jediným povědomím o bezpečnostní politice jen občasné varování, že některá činnost je zakázána. Téměř polovina zaměstnanců (43 procent) se přiznala k tomu, že firemní bezpečnostní politiky a pravidla dodržuje jen velmi vlažně.

Přispívá k tomu i to, že jeden ze šesti uživatelů (17 procent) je přesvědčen, že bezpečnostní politiky potlačují inovace, místo aby napomáhaly fungování firmy. Stejné množství respondentů se navíc domnívá, že náklady na ztracené obchodní příležitosti jsou vyšší, než náklady na možné porušení bezpečnosti. Kromě toho 14 procent vidí bezpečnostní politiky jako věc ztěžující jim práci. Toto přesvědčení může některé zaměstnance vést k obcházení či dokonce vědomému porušování pravidel.

Zdroj: Cisco

Čtěte také:
→ Ženy a muži přistupují k bezpečnosti na webu odlišně
Zatímco míra využívání internetu se mezi muži a ženami příliš neliší, přístupy k bezpečnosti nebo obsahu už genderové rozdíly vykazují. Výjimkou nejsou ani uživatelky a uživatelé v České republice.
→ Většina úřadů v ČR nevyhoví nárokům na kyberbezpečnost
Odhadem 20 % soukromých firem a 80 % institucí veřejné správy nestihne splnit požadavky na informační bezpečnost, které jim od ledna 2015 uloží nový kybernetický zákon.

Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.

G+


Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com




Komentáře