Dočkáme se konečně univerzálních linuxových aplikací?

Uživatelé Linuxu v současné době získávají většinu softwaru z repozitářů příslušných distribucí, pro něž jsou aplikace specificky zabalené. Zároveň aplikacím uživatel dává přístup ke svému účtu a všem souborům v něm. Cílem projektu Sandboxed Applications je tuto situaci změnit.

Dočkáme se konečně univerzálních linuxových aplikací?


Představte si, že by vývojáři mohli distribuovat aplikace standardizovaným způsobem tak, aby je bylo možné provozovat v kterékoli distribuci izolovaně v sandboxu, takže by odpadla rizika spojená s bezpečností a ochranou soukromí. Takto si budoucnost představují i tvůrci projektu Sandboxed Applications, který má vazby na prostředí GNOME. První plně sandboxovaná aplikace již existuje. Předběžná verze projektu by měla vyjít s prostředím GNOME 3.16, které se nejspíš objeví v nové verzi Fedory s číslem 22.

Projekt má dvě hlavní části. Jednou z nich je univerzální formát balíčků nezávislý na distribuci. Takový balíček obsahuje veškerý software, který potřebuje a „základní systém“ softwaru, který požaduje od distribuce. Balíček může být například závislý na GNOME 3.16 nebo KDE 5.1. Distribuce by musela zajistit instalaci softwarové báze, na které je aplikace závislá. Výsledkem by byl balíček, který není omezený na konkrétní distribuci, ale může fungovat v každé distribuci schopné poskytnout standardní základní systém GNOME 3.16 nebo KDE 5.1. O něco podobného se pokoušel například projekt Zero Install, avšak neuspěl.

Novější – a zajímavější – iniciativou je běh aplikací v sandboxu, izolovaně od zbytku systému, pouze s minimálními zdroji, které k běhu potřebuje. Princip lze ilustrovat na první plně sandboxované aplikaci s názvem Neverball. Jedná se o hru, která nemá přímý přístup k žádnému hardwaru (kromě 3D grafiky, kterou vyžaduje), žádný přístup k síti a žádný přístup k uživatelským souborům. Má pouze výstup zvuku prostřednictvím PulseAudio a výstup videa a vstup příkazů prostřednictvím grafického serveru Wayland. Nevidí nic, co na počítači děláte – ani programy běžící na pozadí, ani jiná okna na ploše.

Požadavek využití serveru Wayland může představovat problém – většina linuxových distribucí k němu sice směřuje, avšak Ubuntu setrvává u svého vlastního grafického serveru Mir, který je údajně vhodnější z hlediska využití v mobilních telefonech a z hlediska budoucí konvergence. Znamená to nejspíš, že se tohoto progresivního řešení univerzálních aplikací dočkáme téměř u všech distribucí, avšak nikoli v Ubuntu s prostředím Unity, alespoň ne v dohledné době.

Zdroj: IDG News Service

Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.


Úvodní foto: © julien tromeur - Fotolia.com




Komentáře