Průzkum ukázal, že Češi výrazně podceňují ochranu dat ve své domácnosti

Advokátní kancelář Taylor Wessing si nechala zpracovat průzkum, který se týkal internetu věcí, tedy všech chytrých domácích spotřebičů nebo elektroniky, které jsou připojeny do internetu. Cílem bylo zjistit, zda si lidé uvědomují, že zde existuje možnost zneužití a neautorizovaného přístupu k nim zvenčí, protože to může vést až k narušení soukromí a například odposlechu konverzace, kterou doma vedou či k jejich sledování prostřednictví webové kamery.

Průzkum ukázal, že Češi výrazně podceňují ochranu dat ve své domácnosti


Z celkového počtu respondentů se jich téměř 44 % vyjádřilo, že o nastoleném problému vědí a mají základní nebo podrobné informace. Téměř 34 % se však vyjádřilo, že problém tuší, ale nemají vůbec žádné informace jak zneužití neautorizovaného přístupu zabránit. Téměř 23 % o tom vůbec neví.

Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha a expertka na ochranu dat upozorňuje: "Žijeme ve věku doslova raketového technologického rozvoje a lidé si velmi málo uvědomují, že právo na soukromí je jedinečné, a jeho narušení již nelze nikdy úplně zhojit. S novými technologiemi si tak zveme domů i potenciální pachatele z oblasti kybernetické zločinnosti. Je varující, že téměř 57 % dotazovaných nevěnuje vlastní ochraně téměř žádnou pozornost. Pokud nechceme řešit následky své technologické nezodpovědnosti, bylo by dobré zajistit své domácí přístroje komunikující přes wi-fi nebo Bluetooth nejméně změnou nastaveného hesla z továrny, které se většinou vyskytuje v kombinaci za sebou chronologicky jdoucích čísel. Narušení soukromí může mít i negativní ekonomické důsledky jako odčerpání peněz z běžného účtu, narušení soukromí v podobě šíření fotografií na sociálních sítích či škody způsobené přeprogramováním domácího spotřebiče."

Zajímavé byly i odpovědi na dotaz, zda respondenty znepokojuje myšlenka, že přes domácí spotřebiče a elektroniku připojenou k internetu je mohou cizí lidé sledovat či bez jejich vědomí a souhlasu ovládat jejich domácí spotřebiče. Téměř 53 % odpovídajících se vyjádřilo, že je jim to úplně jedno či že je to znepokojuje pouze trochu. Jen 46 % dotazovaných je dost nebo silně znepokojeno. A necelá dvě procenta respondentů nejsou k internetu připojeny vůbec.

Zdroj: Taylor Wessing, STEM/MARK
Zdroj: Taylor Wessing, 2017

Přesto, že 46 % dotazovaných v předešlé otázce je silně znepokojeno možností narušení jejich soukromí, pouze 14 % z celé skupiny dotazovaných si již změnilo nebo nechalo tovární nastavení zabezpečení jejich domácího spotřebiče nebo elektroniky změnit. Téměř 15 % o možném nebezpečí ví, ale neumí tovární nastavení změnit či k tomu bude určitě potřebovat třetí stranu. Alarmujících 61 % respondentů to vůbec nezajímá nebo nemá takovéto přístroje. Pouze 10 % dotazovaných o problému ví, ale nebude nic měnit.
A Pomaizlová doporučuje: “Stejně tak jako dnes každý běžně zamyká dveře do svého bytu, to samé by mělo platit i pro naše technologické pomocníky. A v tomto případě nás ochrana, tedy alespoň základní změna hesla, nic nestojí a ani v budoucnu bychom jí neměli nikdy podceňovat.”

Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK v únoru 2017, se zúčastnilo 512 respondentů (51 % mužů a 49 % žen) ze všech krajů České republiky.


Úvodní foto: Alex - Fotolia.com




Komentáře