Mračna nad HR informačními systémy

Po patnácti letech, kdy jsem byl součástí týmu, který vytvářel a dodával na trh personální informační systém, si troufnu – možná mírně obecně a s nadhledem – říci, že vývoj těchto systémů se podobá jako vejce vejci.

Mračna nad HR informačními systémy


Pro různé technologie (operační systémy, vývojové nástroje, databáze) se nejprve vytvoří obrazovky, které obsahují údaje potřebné pro personalisty především k výpočtu mezd. Následně vývojáři do systému doplní moduly pro hodnocení, nábor, organizační strukturu, vzdělávání, cestovní příkazy, které postupně rozpracují do hloubky podle požadavků svých větších či solventnějších zákazníků. Následuje vytvoření webového rozhraní a napojení na e-mailový systém. V lepších případech se zadaří udržet jednotný vzhled a číselníkové charakteristiky jednotlivých modulů. Tento postup vývoje chápu, neboť zdroje jsou omezené, vývojářů je málo a cenová realita trhu neumožní financování rozsáhlejšího vývoje.

Před časem jsem narazil na personální systém, který mě překvapil, a mám obavu, že soumrak „standardních“ HR systémů se nezadržitelně blíží. A jak jinak – v době všudypřítomného fenoménu – šlo o cloudové řešení. Stesky, že nelze dát personální data mimo firmu, jsem slyšel i v začátcích outsourcingu mezd, který se již čile rozběhl a nyní nikomu nepřipadá divné, že výplaty počítá externí účetní. Podobné to je i s cloudem a popis zabezpečení zmíněného systému mě dokonale uklidnil. Dosáhnout takové ochrany dat vlastními prostředky si může dovolit jen málo firem. Další výhody cloudu, především v rychlosti implementace a možnosti růstu (i utlumení) systému spolu s firmou, mě přesvědčují, že cesta vede právě do pomyslných mračen.

Podstatná je ale funkčnost. Už na základní kartě cloudového systému je patrný rozdíl přístupu. Se standardním HR systémem se shoduje snad jen v položkách příjmení a jméno. Další údaje jsou zaměřeny na skutečné potřeby personalistů, kterým byla dána přednost před mzdovými účetními. Základní karta zaměstnance je pak podobná spíše CV, doplněnému o funkci, středisko a nadřízeného. Bez návodu jsem se pohyboval v organizační struktuře pouze intuitivním klikáním myší a dostal jsem se k řadě podrobností. Vše je podpořeno nástroji pro spolupráci (podoba Facebooku se nezapřela), reporty a analytickými nástroji. Taková práce musí těšit každého. Překvapilo mě, jak se jindy těžkopádně uchopitelné aplikace dají řešit jednoduše a bez ztráty vypovídací schopnosti. Prostě někdo přemýšlel, měl zkušenosti, které do systému zabudoval, znal technologie, personální trendy a z toho všeho namíchal koktejl, který bude personalistům chutnat.

Pokud čeští výrobci nezachytí tento nástup cloudových a personalistům sympatických řešení, obávám se o počet ryb v našem rybníčku. Přejít totiž na personalistiku v cloudu půjde nečekaně rychle. Firmy k tomu zrají, ostatně výpočet ROI podle propracovaného kalkulátoru ve výše popsaném cloudovém systému vycházel nečekaně příznivě.

Autor pracuje jako Delivery Manager ve firmě KCT Data


Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 4/2013
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře