Bankovnictví: Konec špagetového IT

Vysoká finanční náročnost dalšího rozvoje a nízká flexibilita IT představují v současnosti typické stavy ve většině českých bank, které až na několik málo výjimek pracují s tzv. spaghetti IT architekturou, jejímiž důsledky jsou drahý vývoj, komplikované implementace nových systémů a fatální nedostatky ve sladění IT s požadavky obchodních jednotek.

Bankovnictví: Konec špagetového IT


Vysoká finanční náročnost dalšího rozvoje a nízká flexibilita IT představují v současnosti typické stavy ve většině českých bank, které až na několik málo výjimek pracují s tzv. spaghetti IT architekturou, jejímiž důsledky jsou drahý vývoj, komplikované implementace nových systémů a fatální nedostatky ve sladění IT s požadavky obchodních jednotek.

Ještě nedávno bankéři neměli výraznější problémy a „špagetová“ architektura jim stačila – banky si nejprve vystačily s pouhým transakčním bankovnictvím, k němu před 20 lety přidaly CRM řešení, před 15 lety elektronické bankovnictví a průběžně několik menších aplikací na pokrytí nově rostoucích minoritních skupin zákazníků (afluent, privátní bankovnictví či korporátní segment). S tím si ostatně většina bank vystačí dodnes.

Dlouhodobé plánování šetří náklady

Zlom ovšem nastal přibližně před šesti lety, kdy se začal trh otevírat řešení pro řízení kampaní, která pokrývala trend rozvoje bankovnictví založeného na nutnosti zvýšené znalosti potřeb klienta a nabídce relevantního produktu ve správný čas. Postupně se objevovaly další trendy a bankovní instituce začaly být nuceny k dynamickému rozvoji moderních aplikací a technologií pro obsluhu klientů především v oblasti on-line prodeje. Při nasazování těchto aplikací byla většinou zvolena krátkozraká cesta „potřebujeme pokrýt požadavek, tak vyvineme aplikaci a ostatní s ní propojíme“; historicky prakticky neexistovala potřeba vytvářet architektonicky flexibilní IT.

Právě tento přístup zapříčinil rozšiřování zmíněných „špagetových“ architektur, v nichž jsou všechny aplikace vzájemně spojeny buď prostřednictvím atomických služeb, nebo přímým propojením databází, což vede k obrovské složitosti dané IT infrastruktury. Při průměrném počtu 200–350 aplikací u našich středních a větších bank to v praxi znamená velmi drahý, dlouhý a komplikovaný vývoj nových byznysově orientovaných aplikací, přičemž nasazení složitých aplikací typu pobočkového systému nebo core bankingu bývá již za hranicí realizovatelnosti.

Moderní aplikace vyžadují flexibilní architekturu

Obchodní útvary bank v současnosti potřebují navázat na kampaň management dalšími aplikacemi, které dokážou lépe identifikovat potřeby klientů a navrhnout individuální řešení pro krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou situaci klienta, jako jsou například plánování financí do penze nebo nákup bytu. Začínají se objevovat požadavky na moderní aplikace pro plánování bohatství, výdajů či komplexní portály pro správu majetku a řízení jeho rozvoje a rychle se objevují stále náročnější požadavky na aplikace pro co nejpřesnější rozpoznání situace a cílů klienta, aby mu mohlo být nabídnuto nejlepší možné řešení, které bude hned vzápětí on-line prodáno. Záměrně zmiňuji řešení a nikoli produkt, protože právě přechod z produktově orientovaného prodeje na prodej řešení začíná být aktuálním cílem bank.

Tento cíl ale do značné míry komplikuje neflexibilní IT infrastruktura založená na „spaghetti“ architektuře – a kruh se uzavírá. Realizace vývoje těchto nových aplikací do existujícího architektonického modelu povede k dalšímu nárůstu komplexnosti IT, a tím i k dalšímu prodražování jeho provozu – náklady v takovém prostředí rostou s každým požadavkem lineárně. Například v menších bankách představují dnes integrační výdaje minimálně trojnásobek a ve velkých institucích i osmi- a vícenásobek ceny vlastní aplikace. Pokud banky nezačnou přecházet na flexibilní IT prostředí, toto číslo bude s každým novým integračním projektem narůstat a může se dostat na úroveň, kdy větší integrační projekty již nebude vůbec možné realizovat, jak dokazují aktuální zkušenosti s některými bankami.

Vývoj v zahraničních bankách potvrzuje, že využití postupů, jako je transformace na flexibilní IT enterprise architekturu společnosti HP, je jedinou ověřenou cestou řízené transformace, která vede přes vybudování konceptu integrace aplikací prostřednictvím robustních, sdílených služeb. Tímto způsobem dojde k vytvoření vrstvy služeb, na niž se následně budou moci integrovat nové i existující aplikace, což výrazně sníží integrační náročnost nových aplikací.

Levnější i lepší zároveň

Transformace na flexibilní IT infrastrukturu a následné řízení IT enterprise architektury prostřednictvím nástrojů, jako je HP Systinet, umožňuje také optimalizovat současné aplikační portfolio, a tím zlevnit jeho provoz. Vytvoření konceptu přechodu na flexibilní IT architekturu je ovšem náročná a složitá úloha, která začíná „odspodu“ – nejprve je nutné identifikovat a přesně pojmenovat jednotlivé IT komponenty a následně definovat cílový stav, který bude zahrnovat funkční vrstvu robustních IT služeb pro byznysové projekty. Taková vrstva IT služeb pak umožňuje rychlou a nejlevnější známou integraci nových obchodních požadavků.

Při aplikaci vhodného postupu a nástrojů na rozvoj vrstvy robustních sdílených obchodních služeb dochází ke snižování nákladů na vývoj v rozsahu 30 %–60 % (podle výchozí situace společnosti) a ke zlepšení ukazatele „time to market“ ve stejném rozsahu. Vytvoření flexibilního IT prostředí má pro banky významný přínos rovněž v tom, že i přes snížené projektové rozpočty je možné realizovat potřebné obchodní projekty, optimalizovat aplikační portfolio a snížit provozní náklady celé IT infrastruktury.

Snižovat náklady na IT infrastrukturu při současném zvýšení jejího potenciálu tak rozhodně možné je. Cesta vede přes rozvoj vrstvy sdílených služeb za pomoci vhodných přístupů a nástrojů typu HP Systinet. Úspěch tohoto přístupu potvrzují již realizované projekty. Důležité je však začít s budováním vrstvy sdílených služeb včas. Banky k tomu často přistupují až v reakci na problematickou exekuci rozsáhlých projektů jako např. nového pobočkového systému. To je však již pozdě, protože se vždy zbytečně proinvestují desítky milionů korun.

Autor působí jako business development manager v HP Consulting Services.


Úvodní foto: © bloomua - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 3/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře