IT zaměstnanost ve světě a v ČR

Dle studie Economist Intelligence Unit byla Česká republika v roce 2006 třetí nejatraktivnější zemí světa pro offshoring (přesouvání produkce do ekonomicky výhodnějších oblastí). Lepší umístění získaly pouze Indie a Čína.

IT zaměstnanost  ve světě a v ČR


Oproti konkurenčním zemím máme několik výhod v podobě geografické a kulturní blízkosti světovým korporacím a stabilního politického a ekonomického prostředí. Naše země je stále atraktivní, ale dodavatelé pomalu začínají pokukovat po východní pracovní síle, která se s rozšiřováním Evropské unie stává stále dostupnější. Záleží na České republice, zda se vyvaruje chyb, které udělaly jiné země, zvedne hozenou rukavici a vybuduje si pozici hi-tech centra v srdci Evropy.

Hodnotit pouze vývoj v České republice bez návaznosti na vývoj ve světě by bylo krátkozraké, protože právě vývoj na světových trzích velmi výrazně ovlivňuje budoucí trendy v Česku. Proto nejdříve probereme situaci, která panuje v zahraničí, a potom naznačíme návaznost na Českou republiku. Nejaktuálnější data o vývoji na ICT trzích dle OECD se nám podařilo pro všechny oblasti získat za rok 2006, přičemž­ pro jednotlivé státy jsou často k dispozici i údaje novější.

 

USA

V posledních 20 letech se počet zaměstnaných v ICT sektoru v USA více než ztrojnásobil (měřeno podle počtu počítačových specialistů, systémových analyzátorů, softwarových inženýrů a programátorů) ze 719 tisíc zaměstnanců v roce 1983 na vrcholných 2 498 000 zaměstnanců v roce 2000. Nato ale přišel náhlý propad zaměstnanosti, kdy v roce 2001 a 2002 bylo zrušeno okolo 150 tisíc těchto pozic, a to téměř ze dvou třetin na programovacích pozicích. Je to totiž jedno z hlavních zaměstnání, které lze velmi jednoduše poslat do zámoří.

Popisovaný vývoj se následně projevil na míře nezaměstnanosti mezi IT profesionály. Hi-tech boom pozdních devade­sátých let povzbudil mladé lidi ke studiu počítačových věd a s touto vědou spojených disciplín­. Tato exploze v zápisu do vysokoškolského vzdělávání v počítačových vědách pokračovala v letech 1996 až 1997 a skromnější vývoj nárůstu byl zaznamenán v roce 1999 až 2000. Mezitím ale v letech 2001 a 2002 studující studenti začali absolvovat­. Naneštěstí se tento nárůst v nabídce vysokoškolsky vzdělaných absolventů dostavil v čase, kdy se poptávka po jejich schopnostech začala zmenšovat. V následujících letech se tak stala informatika méně lákavým oborem, a tak se počet přihlašujících se studentů zmenšil.

 

Trendy v imigraci

V cizině narození odborníci pracující v ICT v USA se v roce 1994 podíleli jednou desetinou na celkové pracovní síle v ICT v USA. V roce 2001 dosahoval ale poměr cizinců už jedné pětiny. Počet imigrantů v ICT se výrazně nezmenšil ani v letech 2001 až 2002, kdy byl velký propad v zaměstnanosti domácích pracovníků, a tak podíl imigrantů v IT od té doby stále roste. Stejná data také ukazují, že věk a stupeň vzdělání imigrantů jsou lepší než u jejich domácích protějšků.

 

Offshore outsourcing

Do soutěže mezi zahraničními imigranty a domácími pracovníky v ICT a stoupajícího počtu vystudovaných informatiků se navíc dostává rostoucí tendence firem přesouvat technickou práci do zámoří. Tento import služeb ICT ze zámoří vzrostl z 300 mil. dolarů v roce 1995 na více jak 1,2 miliardy dolarů v roce 2001. Tímto se offshore outsourcing stal podle Gartnera nejrychleji rostoucím segmentem IT průmyslu.

Vědci ovšem varují, že současný trend může v budoucnu vést k mnoha problémům, co se týká dlouhodobé prosperity, národní bezpečnosti a kvality života v USA. Spojené státy si nemohou dovolit být takto závislé na zahraničních silách a cizích talentech, pokud si mají uchovat vysoký stupeň národní bezpečnosti a vedoucí postavení v technické oblasti.

Trend v úbytku pracovních míst v ICT pokračuje ale dále. Za čtyři roky do roku 2004 přišlo o svojí práci 160 tisíc amerických IT profesionálů. Na druhou stranu vzniká na trhu mnoho nových pozic mezi IT manažery. Od roku 2000 do roku 2004 vzniklo nových 127 tisíc pozic pro  manažery, což je nárůst o 60 %.

 

Evropská unie

Konkrétní statistiky o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ICT v EU nejsou veřejně dostupné. Avšak míra nezaměstnanosti mezi ICT profesionály se zdá být rostoucí. Toto napovídá, že zde existuje poptávka po odbornících s dovednostmi orientovanými více na obchod, kteří nyní patří mezi nedostatkové zboží na trhu práce. Studie IDC z roku 2000 předpovídá, že velikost neshody požado­vaných a nabízených dovedností dosáhne v roce­ 2003 v západní Evropě 1,7 milionu pracovních míst mezi ICT profesionály a 2 milionů míst mezi obchodními pozicemi.

Nejnovější čísla o rozložení zaměstnanosti ve službách ICT jsou dostupná z roku 2003. Bylo zkoumáno 25 členských států Evropské unie a kandidátské státy, jako Bulharsko a Rumunsko, a členové EFTA Norsko a Švýcarsko. V celkové zaměstnanosti Evropy, kde se odhaduje cca 180 milionů pracovních míst, je cca 2,4 mil. lidí (1,3 %) zaměstnáno v počítačových a s počítači spojených aktivitách a 11,3 mil. (6,3 %) v ostatních obchodních aktivitách. Obě aktivity vykazují stejné rozdělení zaměstnanosti s nejvyššími podíly v severských zemích, v Nizozemí a ve více rozvinutých ekonomikách v severní Evropě.  Středozemní státy obsazují střední pozice blízko průměru EU, zatímco nové členské státy mají podprůměrnou koncentraci zaměstnanosti v ICT službách. S několika výjimkami lze tvrdit, že nejvyšší nárůst se nachází ve státech, které mají úroveň zaměstnanosti v ICT na nejnižších pozicích.

Z nárůstu v zaměstnanosti v ICT a v souvisejících obchodních aktivitách je vidět zčásti přímý důsledek přemisťování zaměstnání ze severní a západní Evropy do nových členských států ve východní Evropě. Zatímco v severských státech a státech více rozvinutých je nárůst v zaměstnanosti velmi malý nebo dokonce v případě Dánska negativní, ve státech východní Evropy a nově přistoupivších státech je tento nárůst znatelně vyšší. Za povšimnutí stojí rekordní čísla, kterých dosahuje Česká republika v porovnání s ostatními státy v růstu zaměstnanosti v ostatních obchodních aktivitách.

Zásadnější závěr, který z této analýzy můžeme vyvodit, je, že Evropa nepřichází o pracovní místa ve službách ICT. Dochází pouze k přesunu pracovních míst v jejím rámci. Na druhou stranu v ostatních obchodních činnostech spojených s ICT dochází ke kontinuálnímu celoevropskému nárůstu.

 

Trendy v offshore outsourcingu v Evropě

Když nebudeme počítat Čínu, vědci se shodli, že největší vývoj v ICT se bude konat v zemích východní Evropy. Několik z nových členských států, jako Česká republika nebo Maďarsko, si už vybudovalo významnou pozici v ICT službách.

Částečně jako výsledek historických a geografických závazků vznikají vazby v off­‑shore službách například mezi Švédskem a Estonskem nebo Rakouskem a Slovinskem. Zatím se zdá, že rozšířením Evropské unie se otevírá prostor pro přeshraniční obchod v ICT službách.

Analýza trendů v zaměstnanosti v tomto­ sektoru odhaluje, že by nemělo dojít k žádné čisté ztrátě zaměstnanosti mezi rokem 2000 a 2003. S výjimkou Dánska byl ve všech členských zemích EU nárůst čisté zaměstnanosti.Je tu několik vysvětlení pro kontinuální rozvoj zaměstnanosti v ICT službách v Evropě.

Zčásti to zrcadlí ekonomické a jazykové rozdílnosti v Evropě, která nabízí velkou škálu možností pro alternativní umístění uvnitř EU bez nutnosti přemisťování se na jiné kontinenty. Částečně to také odráží, že EU je příjemce outsourcované­ zaměstnanosti z jiných částí světa, zvláště pak z USA.

V Evropě doposud nedocházelo k čisté ztrátě zaměstnanosti v ICT, ani k výraznému importu ICT služeb z jiných kontinentů, pouze k přesouvání práce v rámci kontinentu.

Pro podporu evropské zaměstnanosti a pracovní mobility v rámci EU, byl v roce 1993 založen projekt EURES - evropský portál­ pracovní mobility, který je financován z fondů Evropské unie. Mimo základní myšlenku zprostředkování pracovních pozic v rámci EU portál nabízí informace, poradenství a služby v náboru a vyhledávání pracovních míst nejen pro osoby hledající zaměstnání, ale i pro zaměstnavatele. V současné době se dá vyhledávat práce v 31 zemích Evropy. Po zkušebním zadání slova „software developer" do vyhledávání mi bylo nabídnuto cca 31 tisíc více či méně relevantních nabídek.

 

Čína

Čínský lidský kapitál je stejně působivý jako indický, jak svojí kvantitou, tak i kvalitou. Oproti Indům mají Číňané ovšem značnou nevýhodu v nedostatku jazykové vzdělanosti (zejména angličtiny). V Číně se vše mění velmi rychle, takže to, co je dnes její nevýhodou nebo nedostatkem, může být za pár let úplně jinak. Oproti Indii Čína dále trpí nedostatkem zkušených středních manažerů a projektových manažerů a snaží se tento nedostatek vynahradit lákáním zahraničních talentů za účelem doškolení absolventů čínských škol a rozšířením hlavně praktických dovedností. Tato země vydělává také na zpětném odlivu mozků, kdy se Číňané, pracující v zahraničí, vrací zpět do vlasti a zakládají zde vlastní společnosti, anebo pracují pro zahraniční mezinárodní společnosti. Ze zahraničí si přivážejí zkušenosti s řízením projektů a hlavně přijíždějí s jazykovými znalostmi angličtiny. Takových mozků je ročně cca 160 tisíc.

Čína je dnes největším vývozcem ICT služeb na světě. Tento export ale činí pouhých 10 % z celkového čínského sektoru IT. Zaměření čínských firem je hlavně na japonský trh. Ještě v roce 1996 však měla 12krát menší export ICT než nejúspěšnější USA. Od tohoto roku čínský export ICT kontinuálně roste bez větších výkyvů a v roce 2002 začíná dohánět velikostí exportu ICT Japonsko a Evropskou unii. Po roce 2002 dosahuje export ICT rapidní nárůst a v prvním čtvrtletí roku 2003 dokonce převyšuje exportem ICT vedoucí USA.

Průměrný roční plat v celém ICT je 34 988 jüanů. Po přepočtu na českou korunu (kurz 2,544) je čínský průměrný roční plat přibližně 89 tisíc Kč. Když to porovnáme s průměrným platem v českém ICT sektoru, je čínský průměrný plat cca 3,5krát nižší. Nejvíce si v Číně zaměstnanci vydělají na službách spojených s počítači (47 725 jüanů). Druhý nejlépe placený obor ICT je vývoj softwaru, kde je průměrný roční plat 42 835 jüanů. Zajímavé je, že průměrný plat meziročně (2004-2005) stoupl v ICT o celých 2 744 jüanů (6 981 Kč), což je nárůst o cca 8 %.

Nejlepšího průměrného ročního výdělku v celém čínském ICT dosahovali pracovníci v oblasti Šanghaje (58 874 jüanů), následně v Pekingu (57 412 jüanů), Če-ťiangu (47 690 jüanů) [15]. Naopak oblast dosahující nejnižších průměrných výdělků je Gansu (13 672 jüanů), Guizhou (17 399 jüanů), Jiangxi (18 737 jüanů). Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími platy v nejlépe placených oblastech dosahuje až 43 740 jüanů (111 285 Kč).

Procentuálně byla největší zaměstnanost v IT v oblastech Pekingu (14,72 %), Guangdong (10,9 %), Jiangsu (4,69 %), Shandong (4,37 %), Liaoning (4,21 %).

Meziroční nárůst zaměstnanosti v ICT v Číně mezi rokem 2004 a rokem 2005 byl 62 tisíc nových pracovních míst. Největší nárůst zaměstnanosti byl v sektoru telekomunikací a jiného druhu přenosu informací (37 tisíc zaměstnanců). V sektoru vývoje softwaru přibylo nových 26 tisíc zaměstnanců. Nejméně přibylo 2 tisíce nových zaměstnanců v sektoru služeb spojených s počítači.

Čína se v roce 2003 ujala vedoucího postavení v exportu služeb ICT, tamní průměrný plat v odvětví ICT je 3,5krát nižší než v ČR. V Indii pokračuje hlad po IT specialistech - nabídka pracovních míst je v řádu desítek až stovek tisíc.

 

Indie

Indický trh je velmi specifický tím, že dokáže produkovat velké množství certifikovaných IT specialistů, kteří dokáží naplnit potřeby velkých firem. Pro představu lze uvést příklad nejmenované společnosti, která měla v roce 2005 17 tisíc zaměstnanců a posléze dokázala meziročně zvýšit počet pracovníků o 57 %. Pokud vezmeme v úvahu, že 2 400 zaměstnanců v tomtéž roce firmu opustilo, bylo třeba pro udržení růstu nabrat 12 tisíc lidí, což činí cca 50 denně. Pokud by byl přijat každý čtvrtý, je nutné provést 200 pohovorů denně - něco takového je na evropském trhu jen stěží představitelné.

Indie ale zároveň čelí problémům s nedostatečnou kapacitou pro umístění IT specialistů do tradičních lokalit, jako je Pune či Bangalore, a zároveň zaostalou infrastrukturou v jiných městech. Zaměstnance přitom příliš nelákají zahraniční, například severoamerické pracovní nabídky - podle India Daily 82 % indických IT specialistů vyjádřilo zklamání nad nabídkami ze Spojených států, společnosti se tak nemusejí bát exodu zaměstnanců do zámoří. V současné době se zájem investorů přesouvá do lokalit jako Kalkata, Hyderabad, Chennai, Dillí, Kochi a zmiňované Pune. Na pořadu dne je zde stále myšlenka budovat nová IT centra na okraji přeplněného Bangalore.

Nabídka pracovních míst v Indii byla v první polovině letošního roku stále poměrně velká. Při vyhledávání klíčových slov „software developer" na serveru timesjobs.com bylo možné najít cca 16 400 volných pozic, v případě „IT manager" jsme došli k číslu 29 tisíc, což dává tušit, že kdybychom prošli celé spektrum rolí, tak se dostaneme k obrovské poptávce pouze na tomto on-line serveru. Mzdy se poměrně výrazně liší podle jednotlivých pozic (viz graf). Kurz indické rupie (INR) je pro převod na českou korunu 0,37 (30.9.2008). Pokud bychom tedy brali průměrný plat vývojáře programátora, tak je zhruba 6,5krát nižší než ve Spojených státech, ale s ohledem na životní náklady v Indii je poměrně vysoký.

 

Česká republika

Česká republika láká stále více zahraniční investory v oboru IT, ale zatímco v minulých letech se jejich zájem točil zejména kolem Prahy (např. vývojové centrum společnosti Sun), v současné době získávají na atraktivitě i další lokality. Například v Brně vybudovala vývojové centrum společnost IBM a zákaznické centrum německá Lufthansa. Společnost GE Money si loni pro své zákaznické centrum vybrala Ostravu. Ačkoliv je česká metropole poměrně drahá, je stále atraktivní pro investory, zaujala například společnosti Accenture a ExxonMobil, které mají v hlavním městě centra sdílených služeb.

Při hodnocení pracovní síly v IT průmyslu České republiky je nejlepší vycházet z materiálů, které nám může poskytnout Český statistický úřad. Rádi bychom se zaměřili na analýzu absolventů, které generují české univerzity, protože tento faktor nejvíce ovlivňuje vývoj budoucí zaměstnanosti.


Eurostat a OECD dělí IT odborníky podle standardu ISCO 88 na následující skupiny:

Zjednodušeně by se dalo říci, že vědci se zabývají vývojem a výzkumem, přičemž techničtí pracovníci zajišťují zejména chod systémů. Toto rozdělení není úplně ideální, protože­ nedokáže reflektovat vývoj, kdy vzniká celá řada nových pozic jako např. Obchodník s ICT, Projektový manažer, Softwarový architekt a jiné. Pokud bychom studovali vývoj počtu­ ICT odborníků, nejsou pro naši republiku čísla příliš příznivá. Následující údaje jsou však velmi ovlivněny definicí pojmu informatik.

Řečí čísel, Česká republika zažívá odliv tzv. počítačových mozků v téměř všech profesních kategoriích a vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 se situace ještě o něco zhoršila. Při zkoumání těchto čísel je důležité mít na paměti, že je velmi obtížné určit, kdo je informatik a kdo jím už není. Je možné, že v definici standardu ISCO 88 byla vynechána část informatických profesí a počet informatiků ve skutečnosti roste. Koneckonců to dokládá celá řada jiných materiálů, mezi nimiž figuruje například Analýza poptávky po IT odbornících, která uvádí 212 tisíc informatiků v roce 2005 a 222 tisíc v roce 2006, což je meziroční nárůst o 10 tisíc.

V současné době odhadujeme přibližně 2 tisíce absolventů studia výpočetní techniky ročně. Tento počet ale nestačí k pokrytí poptávky, která se v různých odhadech pohybuje od 4 do 20 tisíc absolventů ročně. České vysoké školy se snaží tomuto trendu přizpůsobit a vznikají proto nové soukromé školy. Tento proces je ale poměrně zdlouhavý a nedostatečně flexibilní vzhledem k poptávce.

Růst nabídky není příliš vysoký, ale nesmí se zapomínat ani na lidi, kteří se překvalifikují svou vlastní snahou a zájmem o informační technologie. V současné době se v ČR odhaduje cca 180-230 tisíc informatiků, což za posledních deset let představuje obrovský nárůst v hodnotách kolem 300 %. Tento procentuální nárůst jenom ukazuje na zkreslující hodnoty statistik ČSÚ. Podle publikace Lidské zdroje v ICT se počet odborníků v IT rapidně zvyšuje a v roce 2006 byl odhadován na cca 233 tisíc, přičemž publikace dále zmiňuje výsledky průzkumu IT oborů na českých vyšších a vysokých školách.

 

Trend přesouvání pracovních pozic zejména ve vývojových odděleních z rozvinutých ekonomik směrem na východ je patrný již dlouho. Ve Spojených státech USA je již významná část vývojových kapacit umístěna v Indii nebo v Číně. Odborníci dnes varují a poukazují na postupnou závislost velmoci, jako je USA, na vývojových silách pocházejících z politicky nejistých zemí. V Evropě je situace trochu odlišná. Zaměstnanost se přesouvá hlavně v rámci kontinentu ze západních bohatších ekonomik do nových členských států EU, zejména do států z východní Evropy. Čína je v tomto ohledu specifický stát, který exportuje levnou pracovní sílu, ale hledá naopak zkušené zaměstnance na manažerské pozice v ICT.

Česká republika si stojí v konkurenci ostatních států obstojně. Pracovní síla zde není nejlevnější, ale nabízená kvalita je na mnohem vyšší úrovni než v Indii nebo v Číně. Zároveň ve prospěch ČR svědčí kulturní blízkost k západním státům, podobný styl myšlení a společná historie. Přesto všechno ale postupně sledujeme trend, kdy se Česká republika stává pro zahraniční investory příliš drahou a vývojová centra se přesouvají dále na východ. Je tedy nyní potřeba se zamyslet nad tím, čím oslovit investory a co jim nabídnout jako přidanou hodnotu českých ICT odborníků.

 

Autoři působí na Katedře informačních technologií VŠE v Praze.

 





Komentáře