Znamenají e-Neschopenky konec papírování mezi lékaři a OSSZ?

Internetová komunikace pomalu a jistě přetváří papír na nadbytečnou komoditu. Součástí procesu e-Podání, inicializovaného Českou správou sociálního zabezpečení, je i aplikace e-Neschopenka.

Znamenají e-Neschopenky konec papírování mezi lékaři a OSSZ?


e-Neschopenka umožňuje praktickým lékařům elektronickou cestou podávat veškeré informace o vzniku, změně či ukončení dočasné pracovní neschopnosti svých pacientů přímo do datové schránky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Konkrétně lze elektronicky zaslat I. a II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (RDPN) a Hlášení ošetřujícího lékaře v jednom z datových formátů předepsaných ČSSZ („holé“ XML nebo GovTalk). Cílem aplikace je zjednodušit administrativu a vyhnout se ručnímu vyplňování a zasílání papírových formulářů poštou na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

Přechod na elektronický systém má podle záměru realizátorů uspořit nejen peníze, ale také čas lékařů. Při vyplňování elektronické podoby formuláře se jim většina údajů načte z lékařské evidence, takže je stačí zkompletovat, zaslat příslušné díly ČSSZ elektronickou cestou, zbývající díly vytisknout a předat příslušné části pacientovi. Zpracování odeslaných formulářů lze elektronicky sledovat, stejně jako učinit možnost rychlé opravy v případě zadání nekorektních dat. Stejně jako papírové lze i elektronické formuláře odesílat hromadně, například jednou za den.

Propagací e-Neschopenky jakožto zdroje úspor finančních prostředků však ČSSZ zaútočila dvojsečnou zbraní. Jsou to totiž právě vstupní investice, kterých se lékaři obávají nejvíce. Největší překážku přitom netvoří připojení k internetu či hardwarová výbava, kterou si většina lékařů do svých ordinací již stejně pořídila za účelem evidence pacientů či tisku receptů, ale vhodný software podporující elektronickou komunikaci pro databázovou evidenci pacientů, z níž lze do elektronického formuláře vygenerovat údaje.

Implementace jednotlivých databázových řešení využívaných lékaři v České republice se navíc značně liší, což dále znesnadňuje integraci s aplikací e-Neschopenka, a jediným řešením tak v mnoha případech zůstává pouze finančně nákladná modifikace a integrace, což v případě ordinací, disponujících dnes již archaickým vybavením nebo evidenčním systémem, může zahrnovat i náklady na pořízení nového hardwaru a lékařského softwaru.

Aby bylo e-Podání Hlášení o pracovní neschopnosti vůbec umožněno, musí software umožňovat přidělení EČN (evidenčního čísla elektronického Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti), vytvoření korektní datové struktury a její doručení na ČSSZ prostřednictvím alespoň jednoho ze dvou podporovaných kanálů, jimiž jsou ISDS (informační systém datových schránek) a VREP (veřejné rozhraní pro e-Podání), dále přijetí odpovědi a vyhodnocení výsledku zpracování na úrovni jednotlivých formulářů, opakované zaslání pro možnost opravy nekorektních dat a tisk souvisejících formulářů (II., III., IV., a V. díl RDPN).

Pokud by se ČSSZ rozhodla na vlastní náklady vyvinout nejlépe integrovaný open source systém, jenž by lékařům bezplatně nabídla nejen pro evidenci pacientů, ale také pro elektronickou komunikaci, zůstala by ze vstupních investic na lékařích pouze finanční částka spojená s naplněním nového evidenčního řešení starou databází. ČSSZ by tak sobě sama otevřela cestu do dalších fází elektronizace komunikace a zároveň otupila již zmíněnou dvojsečnost v důsledku vlastních investic.

Lékaři totiž v celém systému vidí zjednodušení a úsporu financí hlavně pro úřad. Když pomineme výše diskutované vstupní investice, jež by v celé řadě případů mohly dosáhnout nemalých výšin, připadla by na lékaře další povinnost, a to tisknout části tiskopisu, které si až doteď vyzvedávali na OSSZ, na vlastní náklady.

Ideální variantou přechodu je pochopitelně přirozená cesta, kterou se však minimálně z generačních problémů celá řada praktických lékařů nevydá. Svědčí o tom i pilotní testování aplikace v ostrém provozu, které bylo sice naoko úspěšně ukončeno koncem ledna, aktivně se do něj ale zapojili pouze tři praktičtí lékaři z celé republiky. Za první dva týdny provozu prostřednictvím aplikace podali (co do počtu nepříliš přesvědčivých) 33 hlášení o dočasné pracovní neschopnosti, která otestovala cestu elektronických neschopenek od lékaře až po vyplácení nemocenských dávek.

Nyní se očekává, že se vedle elektronických tiskopisů budou muset úředníci nadále vypořádávat i s klasickými rukopisy. Jeden z původních záměrů, zrychlit vyplácení nemocenských dávek, by tak mohl nabrat opačný kurz a celý proces učinit ještě méně transparentním a pracnějším než dosud. Pokud se ČSSZ nepodaří lékaře přesvědčit k přechodu přirozenou cestou, vyvstává možnost legislativního zákroku, který by jim přechod nařídil ze zákona.

Jelikož se pro samotné pacienty de facto nic nemění, lze na celý projekt jejich očima pohlížet jako na neškodné placebo, jež jim může maximálně vsugerovat pocit, že na ně praktičtí lékaři budou mít více času, v souvislosti s čímž úměrně naroste i kvalita poskytované péče. Zrychlení vyřizování a vyplácení nemocenských dávek je však kvůli minimálnímu počtu zapojených lékařů v současnosti velmi diskutabilní. Skepticismus v lepší zítřky ovšem není na místě. I když v současnosti působí e-Neschopenka jako lék pro lékaře samotné a hlavně ČSSZ, žádá si tento projekt i zištnou podporu ze strany pacientů.

První fáze projektu sice počítá s elektronizací pouze I. a II. dílu tiskopisu Rozhodnutí  o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, jeho cílem je však kompletní nahrazení klasických papírových rukopisů. V následujících fázích projektu, které jsou ovšem závislé na změně legislativy, by tak logicky měl být do elektronické podoby přenesen i III. až V. díl tiskopisu, které mimo jiné obsahují Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti, jež následně předává pacient svému zaměstnavateli. Lékaři by tak konečně mohli své svěřence posílat namísto s neschopenkou do práce rovnou do peřin.

Ve snaze informovat a získat pro elektronickou komunikaci co nejvyšší počet lékařů vydala ČSSZ počátkem ledna v nákladu 10 000 kusů šestistránkové informační letáky, jež jsou pro lékaře a zdravotnická zařízení k dispozici zdarma na všech pracovištích ČSSZ i na webových stránkách úřadu. „Leták podnětnou a výstižnou formou seznámí lékařskou veřejnost s výhodami této moderní formy komunikace, předpoklady pro její zavedení do lékařské praxe a poradí, kam se obrátit v případě zájmu o další informace,“ informoval tiskový mluvčí ČSSZ Pavel Gajdoš. „Zapojením co největšího počtu lékařů do elektronické výměny se zrychlí komunikace a následně i vyřizování a poskytování dávek nemocenského pojištění,“ dodává.

Aplikaci e-Neschopenka si lékaři mohou bezplatně stáhnout z webových stránek www.eneschopenky.cz, kde naleznou i video návody pro práci s aplikací a instrukce, jak postupovat při přechodu z papírové na elektronickou formu neschopenky. Výrobcům softwaru se pak nabízí možnost využít služeb systémového integrátora Komix.





Komentáře