Informační technologie v lehkém strojírenství

Lehké strojírenství zahrnuje v pojetí této analýzy výrobu obráběcích, textilních, tiskařských, potravinářských či zemědělských strojů.

Informační technologie v lehkém strojírenství


To znamená výrobu strojů, které podle standardní odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ) produkují podniky ze tří z celkem sedmi segmentů oddílu „Výroby a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených", jenž je podle OKEČ označován písmeným kódem DK nebo číselným kódem 29.

Nejvýraznější, tj. více než poloviční podíl na celkovém počtu všech jedenadvaceti tuzemských podniků či skupin podniků, jež se na přípravě tohoto článku podílely, tak měly strojírenské podniky ze segmentu „Výroba a opravy obráběcích a tvářecích strojů", tj. z oboru, jenž je podle standardní odvětvové klasifikace ekonomických činností označován číselným kódem 29.4. Další tři podniky se pak zabývaly výrobou textilních strojů, která je podle OKEČ součástí segmentu „Výroba a opravy ostatních účelových strojů" (OKEČ 29.5). Sem se dle OKEČ řadí také výroba potravinářských strojů, jež měla ve vzorku participujících podniků dva zástupce, a také výroba strojů tiskařských a gumárenských, která měla ve vzorku participujících podniků po jednom zástupci. Celkem dvěma zástupci pak byla ve vzorku subjektů, jež se na přípravě tohoto článku přímo podílely, reprezentována tuzemská „Výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů", která je podle OKEČ označována kódem 29.3.

Všechny strojírenské podniky, které na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, tak za rok 2006 vykázaly dohromady výkony ve výši necelých dvaadvaceti miliard Kč, přičemž v době přípravy tohoto článku (tj. na konci léta 2008) tyto podniky zaměstnávaly bezmála třináct tisíc pracovníků. Na celkových výkonech trojice výše zmiňovaných relevantních segmentů českého všeobecného strojírenství se tak tyto podniky podílely cca jednou pětinou a na celkovém počtu zaměstnanců v těchto segmentech pak více než jednou šestinou.

 

Lehké strojírenství

Lehké strojírenství patří již tradičně k nejvýznamnějším tuzemským exportně zaměřeným průmyslovým oborům. Jako takové tak i ono prošlo po listopadu 1989 velmi dramatickým vývojem. Ten byl v první polovině 90. let minulého století ovlivňován zejména rychlou erozí trhů v postkomunistických státech a v neposlední řadě též razantním omezováním exportu do „prosocialistických" rozvojových zemí, jenž byl v předlistopadových dobách motivován často spíše politicky než ekonomicky. K těmto nepříznivým okolnostem se pak ve druhé polovině 90. let navíc přidaly také negativní důsledky nejrůznějších privatizačních peripetií tuzemských podniků z odvětví lehkého strojírenství, které se po své privatizaci „českou cestou" (tj. prostřednictvím kupónové privatizace či přímého prodeje do rukou tuzemských vlastníků) vesměs potýkaly s kritickým nedostatkem kapitálu.

Na druhé straně se však globální ekonomika nacházela na konci minulého století na vrcholu konjunktury, což se projevovalo mj. i vysokou poptávkou po produktech lehkého strojírenství nejen v méně vyspělých státech, ale též v zemích nejvyspělejších. Nejen díky tomu se tak dokázalo tuzemské lehké strojírenství jako celek i přes všechny problémy nakonec docela úspěšně přeorientovat z dřívější sériové produkce jednodušších strojů pro zaostávající „východní" trhy na zakázkovou výrobu špičkových obráběcích center a dalších sofistikovaných číslicově řízených strojů pro potravinářství, polygrafii, textilní průmysl apod., jež našly a dosud nacházejí své uplatnění i na těch nejvyspělejších trzích světových.

Konec globální ekonomické konjunktury, který následoval po teroristických útocích na světové obchodní centrum v září roku 2001, však byl těžkou ranou také pro tuzemské podniky. Zlepšující se kondice české ekonomiky, na níž se již na počátku tohoto desetiletí začal pozitivně projevovat předchozí vstup republiky do NATO a blížící se vstup ČR do Evropské unie, totiž byla pro výrazně exportně orientované tuzemské lehké strojírenství jen chabou náplastí. Pod tlakem všech těchto okolností tak také na počátku tohoto desetiletí pokračovala další postupná restrukturalizace českého lehkého strojírenství, jejímž průvodním jevem bylo mj. též snižování počtu zaměstnanců ve všech třech jeho výše zmiňovaných relevantních subsegmentech.

Souběžně s touto restrukturalizací se přitom dále měnila také vlastnická struktura některých významných tuzemských podniků ze segmentu lehkého strojírenství, což spolu se završením privatizace českého bankovnictví a dokončením splácení privatizačních úvěrů českými vlastníky strojírenských podniků vytvořilo vcelku příznivé předpoklady pro další expanzi tuzemských podniků z tohoto odvětví po zotavení globální ekonomiky na počátku druhé poloviny tohoto desetiletí a s ním spjatým rychlým růstem ekonomiky tuzemské.

 

Předpoklady pro využití ICT

Útlum globální ekonomiky po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v roce 2001 se velmi tvrdě promítnul do poklesu světové poptávky zejména po produkci tuzemských podniků z oborů výroby obráběcích a tvářecích strojů a výroby ostatních účelových strojů. Právě v těchto klíčových subsegmentech českého lehkého strojírenství tak došlo v roce 2002 ke skokovému poklesu produktivity práce z přidané hodnoty.

Další restrukturalizace tuzemského lehkého strojírenství spolu s postupným zotavováním globální ekonomiky a velmi dynamickým růstem ekonomiky české, který byl důsledkem vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004, však naštěstí přinesl již na konci první poloviny tohoto desetiletí nastartování dalšího růstu produktivity práce v českém lehkém strojírenství. Také díky tomu tak dokázal tento obor profitovat nejen z výrazného zvýšení tuzemské poptávky po produktech lehkého strojírenství zejména ze strany tuzemských podniků ze segmentů automobilového průmyslu a dalších úspěšných průmyslových odvětví české ekonomiky, ale rovněž z opětovného růstu globální poptávky po obráběcích, tvářecích, textilních a některých dalších strojích - a to jak ze strany nejvyspělejších světových ekonomik, tak také např. ze strany expandující ekonomiky čínské.

Již v roce 2005 se tak saldo českého zahraničního obchodu s obráběcími a tvářecími stroji a také s ostatními stroji účelovými přehouplo z předchozích záporných čísel do hodnot výrazně kladných - a tento pozitivní zvrat byl potvrzen i v roce 2006 a zřejmě i v roce následujícím.

Díky výraznému růstu produktivity práce a v neposlední řadě též díky neutuchajícímu zvyšování technické úrovně vyráběných produktů, kvůli níž dnes patří např. někteří tuzemští výrobci obráběcích strojů k absolutní světové špičce, se tak dokázalo tuzemské lehké strojírenství až do roku 2007 poměrně úspěšně vyrovnávat i s negativními důsledky postupného posilování české měny.

Počínaje rokem 2008 však toto období rozkvětu českého lehkého strojírenství již zřejmě bohužel opět skončilo. Dramatické turbulence kurzu české měny vůči měně evropské a zejména pak vůči americkému dolaru totiž spolu s dalšími negativními důsledky krize americké ekonomiky a některých dalších klíčových národních ekonomik totiž patrně avizují počátek opětovné recese světové poptávky po produktech lehkého strojírenství, s níž zřejmě nic nenadělá ani případný další růst ekonomiky čínské (která je navíc i v této sféře stále soběstačnější). Ani doznívající pozitivní dopady vstupu ČR do EU, ani kladné důsledky jejího případného budoucího vstupu do eurozóny tak zřejmě nic nezmění na tom, že české lehké strojírenství čekají na konci tohoto a začátku příštího desetiletí opět „hubená léta". Toto nepříznivé období přitom zřejmě úspěšně překonají jen ti tuzemští výrobci obráběcích, tvářecích, textilních a dalších lehkých strojů, kteří dokážou při dalším zvyšování technické úrovně své produkce a produktivity práce svých zaměstnanců důsledně využít mj. též všechny možnosti, které v těchto oblastech přináší další rozvoj využití pokročilých informačních a komunikačních technologií.

 

Aktuální stav využití ICT

Právě problematika efektivního využití pokročilých informačních a komunikačních techno­logií při dalším zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských podniků ze segmentu lehkého strojírenství je jednou z oblastí, na něž kladou vrcholoví manažeři a vlastníci těchto podniků stále větší důraz. Tento vývoj je tak patrný mj. i ze změn v postavení pracovníků zodpovědných za strategické řízení ICT v organizační struktuře významných tuzemských podniků ze segmentu lehkého strojírenství, které se na přípravě této analýzy podílely po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí.

Ani útvarům ICT tuzemských podniků ze segmentu lehkého strojírenství se však v posledních letech nevyhýbá všudypřítomný tlak na zvyšování produktivity práce. V podnicích, které se na přípravě této analýzy podílely opakovaně, se tak celkový počet pracovníků jejich útvarů ICT v průběhu posledních čtyř let snížil o více než jednu čtvrtinu, zatímco počet koncových stanic informačních sy­stémů těchto podniků ve stejném období naopak o více než 6 % vzrostl. U všech subjektů, které se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, se tak pracovníci jejich útvarů ICT podíleli na celkovém počtu všech jejich zaměstnanců přibližně 0,96 %. Na jednoho IT specialistu tak v těchto podnicích připadalo v přepočtu již téměř 43 koncových stanic jejich informačních systémů; ve struktuře těchto koncových stanic přitom se svým více než čtyřpětinovým podílem i nadále dominovaly stolní PC.

Ve skupině podniků, které se na přípravě této analýzy podílely po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí, přitom podíl stolních osobních počítačů na celkovém počtu všech koncových stanic jejich informačních systémů v průběhu oněch uplynulých osmi let dále rostl. Ještě mnohem rychleji se však v těchto­ organizacích zvyšoval podíl jimi využívaných notebooků, který se tak ve stejném období téměř ztrojnásobil - a to zvláště na úkor znakových terminálů. Celkový počet všech koncových stanic informačních systémů podniků, jež se na přípravě této analýzy podílely po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí, tak během oněch osmi let vzrostl o cca dvě pětiny. Počet jimi využívaných serverů se však zvýšil dokonce ještě výrazněji, a to o téměř jednu polovinu.

Výrazný kvantitativní i kvalitativní rozvoj základní informační infrastruktury tuzemských organizací ze segmentu lehkého strojírenství byl přitom v průběhu uplynulých osmi­ let patrný nejen z rostoucího počtu­ koncových stanic jimi využívaných informačních systémů i jimi využívaných serverů, nýbrž také ze změn struktury těchto­ serverů. S klesající mírou využití proprietárních neintelovských serverů totiž naopak velmi výrazně rostla míra využití výkonných čtyř- a víceprocesorových serverů intelovských. Mimo jiné i díky tomu se tak celkový počet všech serverů využívaných podniky, které se na přípravě této analýzy podílely po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí, v průběhu posledních čtyř let již příliš nezměnil.

Ve všech tuzemských strojírenských podnicích, které se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, tak bylo na přelomu srpna a záři 2008 v provozu cca 170 intelovských PC serverů. Na více než 70 % z nich přitom byly provozovány serverové operační systémy z produkce firmy Microsoft. V roli serverových operačních systémů provozovaných na PC serverech participujících podniků však produktům Microsoftu poměrně výrazně konkuroval OS Linux. Ani zdaleka přitom nešlo jen o to, že tento operační systém byl provozován na cca jedné čtvrtině všech serverů využívaných podniky, jež se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, nýbrž také o to, že databázové a aplikační servery s tímto operačním systémem využívala již téměř polovina participujících organizací i pro provozování svých vysloveně kritických podnikových aplikací.

Z nejvýznamnějších světových výrobců PC serverů dokázala z rostoucího významu využití těchto systémů v tuzemských podnicích ze segmentu lehkého strojírenství vytěžit evidentně zdaleka nejvíce firma Dell. Ve struktuře PC serverů využívaných podniky, které se na přípravě této analýzy podílely po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí, se totiž podíl PC serverů z produkce Dellu zvýšil z nuly v roce 2000 až na více než jednu polovinu v roce 2008.

Naopak dramatického poklesu míry svého využití se v podnicích participujících na přípravě této analýzy po předchozích čtyřech a osmi letech již potřetí dočkaly PC servery z produkce IBM; míra využití PC serverů z produkce Hewlett-Packard se pak po předchozím prudkém poklesu v letech 2000 až 2004 snižovala v posledních čtyřech letech již jen pozvolna.

 

Trendy dalšího využití ICT

Výrazné kvalitativní zlepšení celkové úrovně využití základní informační infrastruktury tuzemských podniků ze segmentu lehkého strojírenství bylo patrné mj. i z aktuální celkové míry využití standardních kancelářských aplikací. Ty totiž byly v době přípravy této analýzy využívány již na přibližně pěti šestinách všech stolních osobních počítačů a notebooků provozovaných těmito podniky.

Rozvoj využití standardních kancelářských aplikací v tuzemských podnicích ze segmentu lehkého strojírenství, které se na přípravě této analýzy podílely po čtyřech a osmi letech již potřetí, tak přinesl společnosti Microsoft ztrojnásobení celkového počtu stolních PC a notebooků, na nichž byly využívány aplikace ze sady MS Office. Podstatně méně příznivou zprávou je však na druhé straně pro Microsoft to, že v poslední době se srovnatelnou měrou, jakou se v opakovaně dotazovaných organizacích dosud rozšířilo využití aplikací ze zatím poslední verze sady MS Office (tj. sady MS Office 2007), rozmohlo také využití alternativních aplikací ze sady OpenOffice.org. Významnější využití těchto aplikací tak bylo při přípravě této analýzy zaznamenáno již v téměř polovině všech podniků, které se na její přípravě bezprostředně podílely.

Spolu s rozvojem využití standardních kancelářských aplikací přitom rostla v průběhu oněch posledních osmi let velmi výrazně také míra využití internetu pracovníky těchto organizací.

Zatímco v roce 2000 tak mohla využívat internet bez významnějších omezení nebo alespoň v omezené míře pouhá desetina všech pracovníků opakovaně dotazovaných podniků, v době přípravy této analýzy jich měla plný či alespoň omezený přístup k němu již více než jedna třetina.

S rozvojem základní informační infrastruktury využívané tuzemskými organizacemi ze segmentu lehkého strojírenství a s narůstající kvalitou jejího využití se v těchto podnicích v posledních letech pochopitelně dále rozvíjelo také využití standardních celopodnikových aplikací ERP. Mezi organizacemi, které se na přípravě této analýzy přímo­ podílely, tak byly stejnou měrou zastoupeny subjekty či skupiny subjektů, jež v době přípravy této analýzy využívaly finanční moduly celopodnikových ERP aplikací SAP R/3, OR-System a MAX.

Společně s aplikací SAP R/3 se přitom v průběhu posledních čtyř let dočkaly v podnicích participujících na přípravě této analýzy nových instalací také aplikace IFS z produkce stejnojmenné švédské společnosti a také aplikace řady Helios od tuzemské firmy LCS.

Právě nasazování nových celopodnikových aplikací společně s dalším rozšiřováním a modernizací základní informační infrastruktury přitom byly zjevně jednou z hlavních příčin toho, proč v podnicích, které se na přípravě této analýzy podílely po čtyřech a osmi letech již potřetí, vzrostly jejich celkové běžné každoroční výdaje na pořízení IT v průběhu posledních čtyř let až téměř zpět na úroveň z roku 2000.

Tento opětovný růst výdajů na pořízení IT v posledních čtyřech letech tak má společně s dlouhodobým růstem „provozních" výdajů na IT (tj. výdajů personálních a výdajů za externí služby hrazených paušálními poplatky, jako jsou např. poplatky za maintenance, datové komunikace či outsourcing a insourcing) za následek to, že všechny strojírenské podniky, jež na přípravě této analýzy spolupracovaly, vynakládají na pořízení a provoz IT ročně dohromady cca 230 milionů Kč. V přepočtu na jednu koncovou stanici informačních systémů těchto organizací tak připadají celkové roční výdaje na pořízení a provoz IT ve výši cca 43 440 Kč; na celkových výkonech participujících podniků se pak tyto výdaje podílejí přibližně 1,06 %.

Mezi dalšími investicemi do řešení na bázi pokročilých ICT přitom měly jednoznačně nejvyšší prioritu takové investice, od nichž lze očekávat prokazatelné přínosy při dalším zdokonalování procesů plánování a řízení výroby.

Druhou nejvýše hodnocenou prioritou dalších investic do řešení na bázi ICT byla následná redukce administrativy; z ostatních možných priorit dalších investic do řešení na bázi ICT pak zcela určitě stojí za zmínku zejména zlepšování předprodejní a poprodejní podpory zákazníků a také redukce skladových zásob a dodacích lhůt.





Komentáře