Věda o zlatě - proč má vůbec cenu?

Zlato za poslední roky raketově stouplo v ceně. Stává se zajímavým i pro drobné investory, a to nejen jako abstraktní komodita, ale i ve fyzické podobě.

Věda o zlatě - proč má vůbec cenu?


Zlato je v zemích EU osvobozeno od DPH, kupující nad jeho cenu zaplatí obvykle pouze nevelkou marži zprostředkovateli transakce – a těch je u nás celá řada. Investor může volit různé slitky nebo mince vydávané solidními institucemi, s nimiž získá i příslušný certifikát o pravosti.

Liberální vztah k obchodování se zlatem není samozřejmostí ani v demokratických režimech a můžeme se z něj těšit až od relativně nedávné doby. Např. ve 30. letech americká administrativa prezidenta Roosevelta vlastnictví investičního zlata občanům USA prostě zakázala a nařídila povinný výkup.

Na naše otázky odpovídá Bohumil J. Studýnka. V minulosti byl generálním ředitelem GE pro Česko a Slovensko či výkonným ředitelem Deutsche Bank AG Praha. Z hlediska zlata je důležité jeho angažmá v ČNB, kde měl v letech 1984–1989 na starosti mj. správu tzv. vládní devizové rezervy (tj. včetně zlata ukládaného na trzích). O zlatě především se zřetelem k jeho investiční hodnotě napsal dvě knihy a řadu odborných článků.


Co je na zlatě vlastně tak cenného, když je (nebo až donedávna bylo) vlastně úplně k ničemu?

Důvodů je celá řada a podrobněji vypočítané je najdete v každé lepší učebnici ekonomie. Část důvodů je historických. Zlato je navíc dobře přenosné, chemicky stabilní, neoxiduje. V tom má výhodu třeba proti stříbru. Je neomezeně dělitelné (na rozdíl třeba od diamantu, který sice můžete rozřezat, ale nezachová si přitom stejnou hodnotu). Je ho omezené množství, nicméně ne zase tak málo, aby to brzdilo směnu. (To je zase nevýhoda platiny.)

Když jsem v roce 2005 psal svoji knihu Zlato, bylo ho na světě v oběhu zhruba skoro 200 000 tun (počítáno hypoteticky jako veškeré, které kdy spatřilo lidskou ruku). To si můžete představit jako krychli o hraně 22?m. Je to tedy opravdu omezené množství. Pokusil jsem se to vyjádřit i obrázkem – tím, jak titěrně by tato zásoba vypadala třeba před Eifelovou věží.

Zmiňujete, že zlato je stabilní, takže ho z oběhu neubývá (pomineme-li třeba zakopané poklady nebo náklady utopené na dně moře). Jenže neustále se těží zlato nové. Vysoká cena zlata a technologický pokrok nadto vedou k tomu, že je možné a rentabilní těžit v celé řadě nových lokalit. Nezpůsobuje tedy i toto obdobu inflace?

Protože se v byznysu kolem zlata nějaký čas již přímo nepohybuji, nebudu zde uvádět přesná čísla o aktuální světové těžbě. Je pravda, že dnes se již vyplatí těžit zlato třeba i tam, kde nejsou žádné viditelné zlaté žíly a zlato je rozptýleno v hornině v podobě mikroskopických částeček. Nicméně zlata stále nepřibývá tempem větším než zhruba 1?% celkového objemu ročně. Srovnejte si to s deklarovaným inflačním cílem centrálních bank. (I když peníze můžete investovat, zlato v bankovním sejfu nebo zakopané na zahrádce se vám neúročí.)

Fakt, že cena zlata tak strmě stoupá, ale ukazuje, jak málo dnes obyčejní lidé i profesionální investoři věří ničím nekryté papírové měně. Asi netřeba dodávat, čím to je (obrovské státní dluhy, hrozba bankrotů a inflace…). Hodnota zlata je naopak opravdu univerzální. Mnozí američtí vojáci při operaci Pouštní bouře v Perském zálivu měli do uniforem našity zlaté mince nebo malé certifikované slitky. Za zlato si zkrátka dokážete koupit vodu i tam, kde skoro žádná není…

Jak se díváte na možnost, že podobně jako centrální banky ředí měnu „tištěním“ nekrytých peněz, mohou něco podobného provádět i se zlatem?

Samozřejmě že padělání zlata a prodej různých slitin deklarovaných jako čisté zlato jsou pro podvodníky dobrý byznys, to se ale týká transakcí někde na bazaru nebo v rizikových zemích. To, že někde v bankovních trezorech je zlato jen „na papíře“, eventuálně nějak „ředěné“, bylo spikleneckou teorií už v 70. a 80. letech minulého století, kdy se tvrdilo, že z největší americké úložny zlata (Ford Knox) bylo několik tun ve skutečnosti ukradeno. Nicméně bankovní zlato podléhá celému komplexnímu systému certifikátů, proto bych v jeho pravost věřil.

Jak se díváte na možnost padělání zlata s použitím kovů těžších než zlato?

Padělatelé prodávající zlato na bleším trhu sotva budou používat tak sofistikované a technicky náročné metody. Jinak nejsem fyzik ani chemik, takže nevím, jak by bylo náročné do zlata „zabalit“ třeba osmium a kolik by tím padělatel vlastně ušetřil. Nedává to ani smyl jako ekonomicko-technologicko-cenové konání. Důvěra ve zlato dnes je důvěrou v řádné trhy, jejich certifikované účastníky a společenský řád vůbec.

Výnosnost padělání asi záleží hlavně na tom, jak by ta cihla byla velká…

No právě, proto teoriím o padělání nevěřím. V bankovních trezorech totiž není zlato uložené v podobě nějakých půlmetrových bloků, ale většinou jako tzv. obchodovatelné slitky o velikosti/hmotnosti 400 trojských uncí, tj. cca 12,5?kg. Skladované zlato musí splňovat přísné požadavky, co se týče kvality i rozměrů, které vydává LBMA (London Bullion Market Association).

Zlato se používá i v celé řadě technologických procesů. Ovlivňují cenu zlata např. požadavky elektronického průmyslu?

Trochu samozřejmě ano, ale není to zase tak podstatné. Technické použití ovšem snižuje výhodnost jiného podobného kovu, platiny, v roli investiční komodity. Platina se totiž masově používá v autokatalyzátorech.

Ze statistických dat vyplývá, že hlavní poptávku po zlatě ovšem negenerují investoři, ale šperkařský průmysl…

Jistě, jenže musíte chápat, že koupě zlatého prstenu není vnímána, jako když si opatříte drahý klobouk. Šperk není jen oděvní doplněk, řekněme investice do vzhledu, ale bere se to také jako investice, uložení peněz na „horší časy“. Mimochodem, kolísavá poptávka po špercích, která vychází ze zemí, jako jsou Čína a především Indie, způsobuje i sezonní výkyvy cen zlata. Na vývoj jeho ceny působí tedy celá řada faktorů, nejen vývoj geopolitické situace, nastavení úrokových měr či víra ve schopnost států splácet dluhy.

Investice do zlatých šperků funguje ale úplně jinak. Hodnota práce na šperku obvykle výrazně převyšuje cenu samotného zlata, naopak při prodeji už nejspíš obdržíte jen částku za čistou hmotnost a masivní náhrdelník se třeba prostě přetaví (pokud se nejedná skutečně o unikáty a díla špičkových zlatníků – říká se tomu Liebhaberpreis faktor). Navíc zlaté šperky nejsou na rozdíl od investičního zlata osvobozeny od DPH.

A zlaté mince? Mají hodnotu jen zlata, nebo i navíc sběratelskou pro numismatiky?

To záleží na edici. Některé limitované edice se rovnou prodávají za cenu třeba i násobně vyšší než zlata jako komodity. Běžné zlaté mince – ty, které jsou vydávány v masových sériích právě pro tezauraci – představují ale prostě obdobu slitků a můžete je kupovat za aktuální cenu zlata (plus samozřejmě přirážku prodejce). Těžko můžete čekat, že by někdy měly nějakou speciální sběratelskou hodnotu „navíc“, na to jich bylo vydáno příliš.


Vyšlo v CIO Business World 7/2011
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře