Firmy se na Průmysl 4.0 připravují, chybí jim slibovaná podpora od státu

České firmy mají šanci v některých odvětvích určovat směr. V Evropě i ve světě velmi ceněny pro svou vysokou flexibilitu a schopnost improvizace. K tématu proběhla minulý týden konference Připraveno pro Průmysl 4.0.

Firmy se na Průmysl 4.0 připravují, chybí jim slibovaná podpora od státu


„Míra připravenosti českých firem na novou éru kyberneticko-fyzických systémů je stejně jako ve vyspělých zahraničních ekonomikách různá, nicméně v řadě oborů můžeme být dokonce evropskými lídry. Co nás však brzdí, je dosavadní neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky. Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ říká Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Podle Jiřího Holoubka mají české firmy například v elektrotechnice, v plastikářském a automobilovém průmyslu či výrobě strojů a zařízení velmi dobře našlápnuto být na špici dalšího vývoje. „Nechceme mírný pokrok v mezích, jaké nám dovolí Evropa, máme šanci v některých odvětvích určovat směr. Naše firmy jsou v Evropě i ve světě velmi ceněné za vysokou flexibilitu a schopnost improvizace. Zároveň je to může v budoucnu ohrožovat. Flexibilita, snaha a ochota vyhovět náročným a často se měnícím požadavkům odběratele jdou ruku v ruce s vysokými nároky na investice, což má za následek nižší marže a omezené zdroje pro další rozvoj, které Průmysl 4.0 vyžaduje,“ konstatuje Jiří Holoubek.

Zdravý a rostoucí průmysl je přitom pro naši ekonomiku zásadní. Česká republika má největší procentní podíl průmyslu na celkové ekonomice státu ze všech evropských zemí – tvoří více jak 45 procent HDP.

Máme na čem stavět?

Základní priority projektu Národní iniciativy Průmysl 4.0, který má být vodítkem pro české firmy v realizaci takzvané čtvrté průmyslové revoluce, představil v úvodu konference Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Dokument se zabývá tématy, jako jsou technologické předpoklady a vize, požadavky na aplikovaný výzkum, standardizace, bezpečnost, dopady na trh práce, vzdělávací soustavu či regulatorní prostředí.

O současném stavu připravenosti jednotlivých států Evropské unie k začlenění projektů Industry 4.0 hovořila Anne-Marie Sassen z Evropské komise. Potvrdila slova Jiřího Holoubka o dobrém stavu českých firem pro start nové éry digitalizace průmyslu.

Podle Jiřího Holoubka má Česká republika na čem stavět. Fungují zde úspěšná výzkumně-vývojová centra, která pracují pro zahraniční, často mimoevropské společnosti. Také řada českých menších a středních firem má svá vývojová pracoviště pro zvýšení konkurenceschopnosti na domácím i globálním trhu. „Máme i vizionáře a nadšence – například některé menší firmy spolupracují s celým světem na často velmi futuristických projektech zaměřených do oblasti datové architektury, finančních toků nebo procesů týkajících se lidských zdrojů. Umějí vytvořit digitální architekturu zajímavou pro různá průmyslová odvětví a všechny další činnosti, které jsou s hodnotovým řetězcem průmyslové výroby provázané,“ upřesňuje Holoubek.

Pilíře Průmyslu 4.0

Základní koncepci čtvrté průmyslové revoluce představil ve své přednášce Zdeněk Havelka, vizionář a digitální architekt zaměřený na využívání nových ICT trendů v podnikové architektuře. Jde především o čtyři základní body: kyberfyzikální prostor, datovou architekturu a učící se stroje, kryptoměny a blockchain a infosféru-síťový efekt a exponenciální firmy.

V centru pozornosti v několika příštích letech bude především masový nárůst dat a jejich přístup k uložení. Budou vznikat datová jezera, In memory databáze a dojde k singularizaci dat, tj. masivní paralelizaci na globální úrovni. Otázkou je, do jaké míry budou moci české firmy tyto kroky realizovat, pokud se výrazně neurychlí digitalizace a dostatečné pokrytí datových sítí na celém území České republiky.

V oblasti strojového učení budou stroje blízké budoucnosti obsahovat funkce učení se a sebeprogramování a paralelního zpracování a autonomního rozhodování až na úrovni managementu. Pro představu – digitální továrna budoucnosti by měla být řízena jako bezpilotní průzkumné vojenské letadlo nebo průzkumný mikrodron řízený z cloudu.

Ukázku inteligentního stroje budoucnosti představila na konferenci Připraveno pro Průmysl 4.0 společnost ABB. Robot YuMi předznamenává novou éru robotických spolupracovníků, kteří dokážou pracovat společně s lidmi při zachování jejich bezpečnosti.

Strategické kroky firem k zavedení Průmyslu 4.0

Zástupci průmyslových firem se nejvíce zajímali o strategické kroky, které by měli učinit pro zavedení Průmyslu 4.0 ve své firemní strategii. Podle Jiřího Holoubka se musejí připravit především na postupný odklon od vertikálního hierarchického řízení průmyslové výroby a respektování veškerých vnějších vlivů souvisejících s výrobou a zřízení horizontálně provázané digitální sítě dodavatelsko-odběratelského hodnotového řetězce včetně servisu a služeb. Dalším krokem je integrace datových zdrojů v reálném čase do hodnototvorného modelu a nasazování robotů schopných autonomního rozhodování a řízení. Nedílnou součástí čtvrté průmyslové revoluce je využívání kryptoměn jak k vnitřnímu zvyšování efektivity, tak k vnějšímu platebnímu styku. První vlaštovkou jsou například dnes používané bitcoiny, o kterých hovořil také Zdeněk Havelka. S těmi se pojí tzv. blockchain, tedy veřejný záznam všech uskutečněných transakcí v chronologickém pořádku. Mezi průkopníky blockchainu ve světě patřil počátkem 30. let minulého století také český podnikatel Tomáš Baťa. A na jeho způsob řízení firmy můžeme stále navazovat. Nepostradatelnou součástí strategie bude zapojení prediktivních a následně preskriptivních analýz a možností umělé inteligence do řízení firmy.

Firmy si mohou samy otestovat, jak jsou na tom

Název čtvrtá průmyslová revoluce, Průmysl 4.0, Industrial Internet Consortium nebo Industry 4.0 je pro většinu firem stále prázdný marketingový pojem. „Jen v Německu existuje několik desítek vysvětlení nebo popisů, co to Industrie 4.0 je. Bohužel se z  toho stalo moderní sexy téma a stále ještě neexistuje zcela jasná definice. Přirovnal bych to asi k výroku: Je to něco jako Bůh, všichni věří, že je, ale nikdo ho nikdy neviděl,“ říká s úsměvem Michal Nevěřil, jednatel Pilz Czech a Pilz Slovakia, jehož mateřská společnost v Německu je jedním ze zakladatelů Industrie 4.0.

„Právě proto jsme konferenci Připraveno pro Průmysl 4.0. zorganizovali. Chtěli jsme firmám na konkrétních příkladech představit základní kroky, jak se na novou éru, dalo by se říci nového národního obrození, připravit. Na konferenci vystoupili zástupci desítky firem s konkrétními příklady, jak začleňují do své strategie rozvoje prvky Průmyslu 4.0 a jaké s tím mají zkušenosti. Zároveň zde byla představena nová aplikace evaluačního modelu, na kterém si mohou firmy ověřit svou míru připravenosti aplikovat prvky Průmyslu 4.0,“ uzavírá Jiří Holoubek.

„Jsme přesvědčeni o tom, že postačí, aby firmám stát neházel klacky pod nohy nesmyslnými regulatorními opatřeními a naopak jim vytvořil podmínky pro úspěšný rozvoj. Ony si už samy ve světě poradí. Nejsme ti, kdo stát žádají o peníze, my státu umíme peníze vydělat. Inovativní firmy, jejichž zástupci se aktivně účastní konference, jsou vzorem i pro ty ostatní a ukazují jim cestu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

 


Úvodní foto: © tiero - Fotolia.com




Komentáře