Analýza ICT v těžkém strojírenství

Efektivní využití ICT má v očích vrcholových manažerů výrobců těžkých strojů a strojního zařízení i v pokrizových dobách vysokou prioritu.

Analýza ICT v těžkém strojírenství


Podle standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE těžké strojírenství v pojetí této analýzy zahrnuje zejména tzv. výrobu strojů a zařízení pro všeobecné účely (jež je podle CZ-NACE označována kódem 28.1), výrobu ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (CZ-NACE 28.2) a v neposlední řadě též tzv. výrobu ostatních strojů pro speciální účely (CZ-NACE 28.9).

I když vrchol svého rozkvětu zaznamenalo tuzemské těžké strojírenství zejména v dobách „socialistického“ extenzivního rozvoje těžkého průmyslu ve druhé polovině minulého století, rozvíjel se tento výrazně exportně orientovaný obor velmi úspěšně již od počátků průmyslové revoluce v první polovině století devatenáctého, kam až také sahá historie některých nejvýznamnějších tuzemských výrobců těžkých strojů a zařízení (viz tabulka).

tabulka

Těžké časy těžkých strojů

Na přípravě této analýzy se tak podíleli představitelé třinácti dotazovaných významných tuzemských výrobců těžkých strojů a strojního zařízení, jež v době přípravy této analýzy zaměstnávali téměř 19 tisíc pracovníků.
graf č. 1
Deset z výše zmiňovaných třinácti podniků či skupin podniků přitom bylo dotazováno po třech, šesti a deseti letech již počtvrté. Na příkladu vývoje souhrnných elementárních ekonomických údajů za tuto dlouhodobě sledovanou skupinu významných tuzemských výrobců těžkých strojů a strojního zařízení tak lze sledovat vývoj tuzemského těžkého strojírenství v uplynulém desetiletí, z něhož jsou patrné jeho významné zvraty (viz graf 1).

Příčinou toho nejvýznamnějšího zvratu přitom byla pochopitelně globální ekonomická krize. Její důsledky se přitom sice v tuzemském těžkém strojírenství projevily naplno až s určitým zpožděním v průběhu roku 2009, o to však byly – tak, jak postupně dobíhaly „předkrizové“ kontrakty – tíživější a tíživější. Souhrnné výkony všech třinácti podniků či skupin podniků, jejichž představitelé se na přípravě této analýzy bezprostředně podíleli, tak v roce 2009 klesly na necelých 32 miliard Kč, což byl ve srovnání s rokem předchozím pokles o bezmála 29 %!

Tento propad by přitom byl zřejmě ještě o poznání hlubší, pokud by se těžiště odbytu podniků participujících na přípravě této analýzy alespoň částečně neposunulo od výroby nových strojů a strojního zařízení k údržbě a generálním opravám strojů a strojního zařízení dodaného již dříve. Mj. i díky tomu se tak podniky participující na přípravě této analýzy vesměs vyhnuly drastickému propouštění – a v celkovém souhrnu přitom i za rok 2009 vykázaly srovnatelný (!) zisk po zdanění jako v roce předchozím, což některým z nich dokonce umožnilo využít krize k akvizicím méně úspěšných výrobců komplementárních výrobků.

Využívaná ICT infrastruktura
graf č. 2
Mj. i díky uspokojivým ekonomickým výsledkům podniků participujících na přípravě této analýzy se dokonce i v dobách vrcholící globální ekonomické krize zvyšovala jejich vybavenost základní ICT infrastrukturou.

Ve skupině deseti podniků, jejichž představitelé byli při přípravě této analýzy dotazováni po třech, šesti a deseti letech již počtvrté, tak v průběhu posledních tří let od předchozího dotazování vzrostl počet koncových stanic jejich informačních systémů v přepočtu na tisícovku jejich zaměstnanců o další bezmála jednu pětinu – a to zejména díky nově pořízeným notebookům (viz graf 2).


O akcelerující pokrizové modernizaci koncových stanic přitom svědčila také skutečnost, že v době přípravy této analýzy – tj. od září do listopadu 2011 – byla již cca šestina stolních PC a notebooků provozovaných ve všech třinácti subjektech participujících na přípravě této analýzy vybavena operačním systémem MS Windows7, zatímco v případě stolních osobních počítačů a notebooků s operačním systémem MS Windows Vista byl jejich podíl zanedbatelný. Na stolních PC a noteboocích podniků participujících na přípravě této analýzy totiž se svým více než čtyřpětinovým podílem stále ještě dominovaly počítače s operačním systémem MS Windows XP.

Dalším producentem ICT, pro něhož je spolu s firmou Microsoft akcelerující modernizace koncových stanic participujících významných tuzemských výrobců těžkých strojů a zařízení příznivou zprávou, je pak společnost Dell, jejíž výrobky se na celkovém počtu všech stolních PC provozovaných participujícími podniky podílely bezmála třemi čtvrtinami. Systémy z produkce firmy Dell přitom v participujících podnicích dominovaly (byť již ne tak výrazně) také ve sféře serverů (viz graf 3).graf č. 3


Co však není pro producenty serverové infrastruktury zprávou příznivou, je skutečnost, že počet fyzických serverů provozovaných deseti opakovaně dotazovanými podniky v průběhu posledních tří let poměrně výrazně (tj. bezmála o čtvrtinu) klesl – a to v důsledku virtualizace serverů, která již byla v době přípravy této analýzy využívána ve více než třech čtvrtinách všech podniků, jež se na její přípravě bezprostředně podílely.

Trendy dalšího využití ICT

Zatímco virtualizace serverů je již využívána běžně, bylo rozsáhlejší využití virtualizace desktopů (Citrix) zaznamenáno pouze v jediném z participujících subjektů a úvahy o jejím možném budoucím využití ve čtvrtině zbývajících. I ve sféře podnikových aplikací byl patrný propad zájmu o rozsáhlejší investice do ERP aplikací a jejich pokročilých funkcionalit.

Výraznější výjimkou tak byly další investice do řešení CAD/CAM, řešení pro řízení životního cyklu produktů (PLM), řešení pro řízení oběhu dokumentů (DMS), standardních kancelářských aplikací a konečně též investice do budování a dalšího rozvoje sofistikovanějších datových úložišť schopných pojmout narůstající objemy dat. To tak bylo také ze sledovaných investičních priorit jediné téma, bez nějž by byl propad předpokládaných střednědobých investic do „infrastrukturních“ projektů ještě podstatně výraznější (viz graf 4).graf č. 5

graf č. 4

Další rozvoj využití ICT participujícími podniky se tak bude zjevně ubírat především cestou méně rozsáhlých postupných investic do „evolučních“ dílčích vylepšení využívaných podnikových informačních systémů – a to v rámci běžných každoročních výdajů na pořízení a provoz ICT, jež se v participujících podnicích aktuálně blížily úrovni 22 tisíc Kč v přepočtu na jednoho pracovníka za rok. Na druhé straně však není příliš pravděpodobný ani výraznější pokles těchto běžných výdajů na pořízení a provoz ICT, čemuž nasvědčuje také dlouhodobě vysoká priorita efektivního využití ICT (viz graf 5).


Úvodní foto: Fotolia © Alexandr Mitiuc

Vyšlo v CIO Business World 1/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře