Analýza ICT ve výrobě domácích spotřebičů

Využití ICT řešení při zvyšování produktivity práce pomáhá tuzemským výrobcům domácích spotřebičů přežít.

Analýza ICT ve výrobě domácích spotřebičů


Tato analýza se zabývá aktuálním stavem a trendy využití ICT v tuzemské výrobě domácích spotřebičů – tj. ve výrobě elektrických osvětlovacích zařízení, jež má podle aktuálně platné standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE číselný kód 27.4, dále pak ve výrobě „spotřebičů převážně pro domácnost“ (CZ-NACE 27.5) a konečně též ve výrobě radiátorů a kotlů k ústřednímu topení (CZ-NACE 25.21).

Analýza ICTVe skupině deseti významných tuzemských výrobců domácích spotřebičů, jejichž představitelé se na přípravě této analýzy v průběhu března až dubna roku 2011 podíleli, přitom byli tentokrát tuzemští výrobci osvětlovací techniky zastoupeni pouze brněnskou společností Beghelli-Elplast. Podle standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE byli totiž mezi subjekty participujícími na přípravě této analýzy zastoupeni v největší míře tuzemští „výrobci spotřebičů převážně pro domácnost“, neboť výrobou radiátorů a kotlů k ústřednímu topení se z dotazovaných subjektů zabývají pouze dva, tj. konkrétně společnosti ISAN Radiátory a Korado.

Všechny ekonomické subjekty, které na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, v době jejich posledního dotazování zaměstnávaly 4 360 pracovníků; jejich výkony za rok 2009 dosáhly úrovně 12,2 mld. Kč.

V globální konkurenci

Z celkem deseti ekonomických subjektů či jejich skupin participujících na přípravě této analýzy jich bylo osm dotazováno již při přípravě obdobně zaměřených analýz v letech 2006 a 2002. Porovnání souhrnných základních ekonomických údajů o těchto společnostech přitom velmi názorně ilustruje velmi negativní důsledky globální (tj. v posledních letech zejména asijské) konkurence na tuzemskou výrobu domácích spotřebičů (viz graf 1).

Analýza ICTAni postupné začleňování některých subjektů participujících na přípravě této analýzy do nadnárodních koncernů, jako byla v posledních letech např. integrace společnosti Mora Moravia do původem slovinské skupiny Gorenje, totiž nedokázalo zabránit celkovému pozvolnému úpadku tuzemské výroby domácích spotřebičů. Není tedy divu, že někteří z významných tuzemských výrobců domácích spotřebičů (jako např. firmy Isolit-Bravo nebo ETA) postupně diverzifikovali svou výrobu směrem k výrobě autodílů. Ta přitom byla v případě společnosti ETA převedena do sesterské společnosti Megatech Industries, zatímco výroba domácích spotřebičů prodávaných společností ETA byla v letošním roce přesunuta z Hlinska do společnosti E technik z Milotic na Přerovsku.

S postupným poklesem celkových výkonů opakovaně dotazovaných subjektů participujících na přípravě této analýzy v posledních osmi letech však v těchto společnostech rostla celková produktivita práce z výkonů, neboť počet jejich pracovníků klesal ještě rychleji než jejich souhrnné výkony. Byť se tak všech deset subjektů participujících na přípravě této analýzy podílelo na celkovém počtu zaměstnanců ve výše zmiňovaných třech segmentech české ekonomiky jen necelou čtvrtinou, byl jejich podíl na celkových výkonech přibližně třetinový.

Využívaná ICT infrastruktura

S rostoucí produktivitou práce v subjektech, které participovaly na přípravě této analýzy opakovaně již potřetí, rostla v posledních osmi letech velmi výrazně také jejich relativní vybavenost základní ICT infrastrukturou.

Analýza ICTPočet koncových stanic informačních systémů, jež v těchto opakovaně dotazovaných subjektech připadaly v přepočtu na tisícovku jejich zaměstnanců, se totiž od jejich prvního dotazování zvýšil o téměř dvě třetiny. Ve všech subjektech, jež se na přípravě této analýzy podílely, tak v době posledního dotazování připadalo v přepočtu na tisícovku zaměstnanců již přibližně 383 koncových stanic jejich informačních systémů.

Na celkovém počtu všech přibližně 1 530 koncových stanic informačních systémů participujících subjektů se přitom podílely stále ještě více než dvěma třetinami stolní osobní počítače; téměř dvě pětiny z nich připadaly na stolní PC od firmy Dell a další necelá pětina pocházela z produkce firmy ATComputers (viz graf 2).

Pokles podílu stolních osobních počítačů na celkovém počtu koncových stanic přitom mělo v participujících subjektech či jejich skupinách „na svědomí“ stále širší využití notebooků. Jejich podíl na celkovém počtu všech koncových stanic informačních systémů opakovaně dotazovaných subjektů se totiž v průběhu uplynulých více než osmi let od jejich prvního dotazování téměř zpětinásobil.

Ve všech deseti subjektech či skupinách subjektů, jež na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, se tak notebooky podílely na celkovém počtu koncových stanic jejich informačních systémů již téměř jednou pětinou; zbývající podíl pak připadal na koncové stanice IS v podobě taktéž stále hojněji využívaných příručních počítačů či „chytrých“ mobilních telefonů.

Analýza ICTJeště mnohem výraznější růst relativní vybavenosti základní ICT infrastrukturou byl zaznamenán ve sféře využívaných serverů (viz graf 3).

Analýza ICT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trendy dalšího využití ICT

Další růst počtu fyzických serverů provozovaných subjekty, jejichž představitelé se na přípravě této analýzy podíleli, byl však v poslední době poněkud přibrzděn rostoucím využitím víceprocesorových PC serverů coby virtualizačních platforem; jejich podíl na celkovém počtu všech téměř 110 fyzických serverů provozovaných všemi subjekty participujícími na přípravě této analýzy tak byl v době jejich dotazování již téměř čtvrtinový.

Ve struktuře celkových výdajů na pořízení a provoz ICT dominují zejména výdaje na pořízení serverového HW (viz graf 4). Na ostatních „provozních“ výdajích participujících subjektů na ICT se přitom podílejí dominantní měrou výdaje na nákup „ostatních průběžných služeb“ – tj. zejména paušální úhrady ICT služeb poskytovaných zahraničními datovými centry nadnárodních koncernů spolu s dlouhodobě rostoucími poplatky za maintenance ERP aplikací.

Opětovné navyšování podílu „investičních“ výdajů za softwarové licence nově nasazovaných aplikací či za jednorázové upgrady aplikací již využívaných však bude záviset nejen na objektivních faktorech, jako je vývoj globální ekonomiky v „postkrizovém“ období, nýbrž také na faktorech subjektivních – tj. zejména na dalším vývoji vnímání významu ICT (viz graf 5).


Vyšlo v CIO Business World 9/2011
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře