Elektronizace veřejných zakázek má přinést státu miliardové úspory

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) momentálně pracuje na vytvoření Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), která by teoreticky mohla ušetřit státní kase každý rok až třicet miliard korun.

Elektronizace veřejných zakázek má přinést státu miliardové úspory


Jde o pokračování ve strategii Smart Administration, tedy využití evropských fondů pro zvýšení transparentnosti a efektivnosti veřejné správy. NIPEZ má také zmírnit regionální rozdíly v poskytování veřejných služeb.

Návrh na vytvoření infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (VZ) byl již vypracován a v únoru letošního roku jej MMR schválilo. Nyní je tento projekt realizován za finančního přispění strukturálních fondů Evropské unie. Plné spuštění celého systému se plánuje na začátek roku 2013, některé jeho části by ale měly fungovat již v létě příštího roku. Součástí NIPEZ bude také již fungující Informační systém o veřejných zakázkách, který najdete na webových stránkách www.isvz.cz. Ten obsahuje širokou databázi přehledů a statistik o veřejných zakázkách v České republice.

Fungování NIPEZ v praxi

Jak bude elektronické zadávání fungovat? Ve společném systému celé státní správy budou jednotlivé zakázky nejprve naplánovány a následně specifikovány a připraveny jednotlivé zadávací podmínky. Po elektronickém schválení zadání veřejné zakázky příslušnými orgány státní správy se dostane konkrétní požadavek do zadávacího řízení v rámci elektronických tržišť. Následně probíhá soutěž o nejlepší návrh na vypracování zadání zakázky a vyhlášení vítěze, schválení a podpis smlouvy. Nakonec přichází na řadu objednání spolu s dodáním předmětu veřejné zakázky (e-Ordering) a finální zaplacení sjednané ceny (e-Invoicing).

Všechny předešlé kroky jsou zadávány do databází. Lze tedy rychle zjistit, v jaké fázi se právě veřejná zakázka nachází, za jakých podmínek byla zadána, jaká bude její cena a také zda finální produkt odpovídal potřebám zadavatele. Celá NIPEZ bude fungovat jako modulárně členěná soustava informačních systémů, které budou různým způsobem podporovat proces elektronizace zadávání veřejných zakázek.

První skupinu těchto informačních podsystémů představují moduly pro plnění zákonné povinnosti. Do této skupiny patří elektronizace procesu uveřejňování informací o veřejných zakázkách ze strany jejich zadavatelů. Ministerstvo pro místní rozvoj pak pomocí těchto modulů bude vést v elektronické formě seznam kvalifikovaných dodavatelů, na druhou stranu ale také jejich black list. Dále ve zmíněných podsystémech bude veden seznam certifikovaných dodavatelů a statistiky o veřejných zakázkách.

Další modulární skupinou jsou elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím se zadavatelé i dodavatelé účastní v zadávacím řízení veřejných zakázek. Na ně pak navazuje modul e-tržišť, který je popsán níže.

Zbylé typy informačních podsystémů jsou řazeny do kategorie rozhraní a zajišťují kompatibilitu s dalšími procesy ve veřejné správě, které předcházejí a následují zadání veřejné zakázky nebo jen využívají informace o nich. Vytvoření této části NIPEZ má zajistit propojenost všech systémů ve státní správě, a podpořit tak politiku e-Governmentu.

Na národní úrovni v centralizované podobě můžeme postupně sledovat vznik čtyř hlavních částí projektu Národní infrastruktury pro zadávání veřejných zakázek:

  • Již existující jednotný zveřejňovací systém, kde lze najít veškeré informace o veřejných zakázkách.
  • Systém elektronických tržišť, na němž budou zakázky vyhlašovány a kde bude možné o ně soutěžit. Přímo navazuje na původní systém e-tržišť pro veřejnou správu.
  • Národní elektronický nástroj, jenž svými funkcemi pokrývá klíčové části životního cyklu veřejné zakázky – její přípravu a následnou administraci. Budou ho moci využívat všechny resorty veřejné správy, které se na zadávání VZ podílejí.
  • Technická specifikace – zadavatelé při vývoji a případných úpravách elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace.

Úspory, transparentnost a efektivita

Hlavním cílem projektu NIPEZ je snížení nákladů prostřednictvím elektronizace drtivé většiny procesu zadávání veřejných zakázek. Největší úspory by měly vyplynout ze snížení cen nakupovaných komodit, a to díky centralizovaným nákupům, lepšímu systému výběru dodavatelů a přehledu již uskutečněných VZ v rámci organizace. Počítá se také s omezením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání veřejných zakázek, a to jak na straně zadavatelů, tak i dodavatelů.

Podle předběžných odhadů by mohla díky realizaci NIPEZ státní kasa ušetřit až 12 miliard korun ročně v první etapě provozu projektu, která má začít 1. 7. 2011, kdy bude spuštěn nový systém e-tržišť. Až se na začátku roku 2013 celý systém rozjede naplno, každoroční úspora v rozpočtu na zadávání veřejných zakázek by měla činit 30 miliard korun. Do té doby je však nutná novelizace legislativy o veřejných zakázkách, která musí být přizpůsobena jejich elektronickému provedení. Zároveň by novela zákona měla nařizovat všem orgánům veřejné správy NIPEZ využívat.

Kromě přímého snížení finančních výdajů má NIPEZ přinést větší transparentnost celému systému veřejných zakázek, a omezit tak korupci ve státní správě. Bude totiž velmi jednoduché a časově nenáročné dohledat detailní informace o jednotlivých VZ, jejich podmínkách a vybraných dodavatelích. Jako klíčové lze chápat především výrazné zjednodušení přístupu kontrolních orgánů, jako je například Úřad na ochranu hospodářské soutěže, k realizovaným tendrům v rámci provádění jejich dohledové činnosti.

Jako výhodu lze chápat také zvýšení efektivity úředníků, pro něž bude snazší elektronicky veřejnou zakázku připravit i zadat díky předpřipraveným on-line formulářům a informacím z databáze o předešlých zakázkách. Jednodušší by měla být i situace pro dodavatele, kteří budou mít možnost rychleji získat informace o zadaných veřejných zakázkách a případně i fázích jejich zpracování.

Projekt na vytvoření NIPEZ samozřejmě nebude zadarmo. Jen vytvoření jeho návrhu stálo státní rozpočet čtyři miliony korun. Kumulativní součet veškerých nákladů spojených s NIPEZ do roku 2014 by se pak měl vyšplhat na 360 milionů korun. Jen 20 milionů, které představují provozní náklady, by však měla zaplatit přímo Česká republika. Zbytek pravděpodobně bude hrazen z prostředků strukturálních fondů EU.





Komentáře