ICT ve výrobě elektrických strojů a zařízení

Stále výraznější oživení tuzemské ekonomiky se odráží také v trendech dalšího rozvoje využití ICT ve výrobě elektrických strojů a zařízení.

ICT ve výrobě elektrických strojů a zařízení


Výroba elektrických strojů a zařízení patří i nadále k nejvýznamnějším tuzemským průmyslovým oborům – a to i přesto, že i ten byl v posledních letech velmi výrazně postižen důsledky ekonomické krize. Tento obor, který byl v rámci starší standardní odvětvové klasifikace ekonomických činností (tj. OKEČ) zařazen do jejího oddílu 31 a jenž podle novější klasifikace ekonomických činností CZ-NACE patří do jejího oddílu 27, totiž zahrnuje mimo jiné např. výrobu elektrických motorů, generátorů a transformátorů či výrobu kabelů a elektroinstalačního zařízení – tj. výrobu komponent využívaných ve výrobě strojního zařízení, v automobilovém průmyslu či ve stavebnictví a dodávkách investičních celků, kde tak všude nachází hlavní uplatnění také produkce významných tuzemských výrobců elektrických strojů a zařízení, kteří se na přípravě této analýzy přímo podíleli.

Zatímco v roce 2007, kdy konjunktura české ekonomiky vrcholila, tuzemští výrobci elektrických strojů a zařízení dosáhli tržeb ve výši přes 211 mld. Kč s bezmála stovkou tisíc svých zaměstnanců, poklesl o pouhé dva roky později celkový počet jejich pracovníků na pouhých cca 76 tisíc – tj. o téměř jednu čtvrtinu (!).

Na vlně oživení

Na rozdíl od menších tuzemských výrobců elektrických strojů a zařízení, kteří byli ve skupině celkem šestnácti subjektů či skupin subjektů participujících na přípravě této analýzy zastoupeni pouze čtyřmi podniky, dokázaly zejména větší subjekty z tohoto oboru překonat nejhorší okamžiky ekonomické krize ve vesměs podstatně lepší kondici – byť ani jim se zejména na přelomu let 2008 a 2009 většinou nevyhnul pokles tržeb i počtu pracovníků.

Tento prvotní pokles však byl již ve druhé polovině uplynulého roku a na počátku roku letošního (kdy byly tyto subjekty dotazovány naposledy) vystřídán opětovným růstem jejich celkových tržeb a v návaznosti na to i počtu jejich pracovníků. To přitom bylo zapříčiněno nejen počínajícím ekonomickým oživením, nýbrž také převzetím výroby některých produktů od sesterských podniků nacházejících se západně od našich hranic.

Všech šestnáct subjektů či skupin subjektů, které se na přípravě této analýzy podílely, se tak na celkových tržbách v tuzemské výrobě elektrických strojů a zařízení podílí necelou jednou pětinou. Díky své nadprůměrné produktivitě však tyto subjekty zaměstnávají jen cca sedminu všech tuzemských pracovníků v tomto oboru.

Využívaná ICT infrastruktura

Jedním z klíčových nástrojů zvyšování produktivity větších tuzemských výrobců elektrických strojů a zařízení je mj. též stále intenzivnější využití pokročilých informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT). Ve skupině třinácti subjektů či skupin subjektů z tohoto oboru, které se na přípravě této analýzy podílely po pěti a devíti letech již potřetí, tak v době jejich posledního dotazování v lednu tohoto roku připadalo v přepočtu na tisícovku jejich pracovníků již cca 475 koncových stanic informačních systémů. Souběžně s významným růstem vybavenosti těchto subjektů koncovými stanicemi informačních systémů přitom byly zaznamenány také další výrazné posuny v jejich struktuře.

Na celkovém počtu cca 5 500 koncových stanic informačních systémů využívaných všemi šestnácti subjekty či skupinami subjektů participujícími na přípravě této analýzy se totiž spolu s notebooky podílejí rostoucí měrou také ostatní koncové stanice informačních systémů, tj. zejména příruční počítače a specializované grafické terminály využívané v roli „tenkých klientů“ celopodnikových aplikací, a to zejména ve výrobě a skladovém hospodaření.

Opětovné urychlení modernizace koncových stanic informačních systémů, k němuž ve skupině participujících výrobců elektrických strojů a zařízení napomáhají stále výraznější známky ekonomického oživení, se přitom v těchto subjektech již promítlo i do změn ve struktuře operačních systémů jimi využívaných stolních osobních počítačů a notebooků, mezi nimiž se kromě zatím i nadále dominujících Windows XP (a paběrkujících Windows Vista) již nezanedbatelnou měrou uchytily také nejnovější Windows 7, jejichž podíl je tak již zhruba 5%.

K ještě výraznějším posunům přitom v ICT infrastruktuře využívané participujícími výrobci elektrických strojů a zařízení došlo v posledních letech také ve sféře jimi interně využívaných serverů, mezi jejichž dodavateli si tak polepšily především společnosti Hewlett-Packard a IBM, a to zejména na úkor firem Dell a Fujitsu.

Díky výrazné modernizaci serverové infrastruktury v posledních letech, jejíž nedílnou součástí byla již také její narůstající virtualizace, tak v podnicích participujících na přípravě této analýzy připadalo na zhruba 150 jimi interně využívaných fyzických serverů již více než 300 serverů logických. Zatímco na úrovni serverových operačních systémů byl přitom již na více než polovině logických serverů nasazen operační systém Windows 2008 Server, podílely se na bezmála 30 instalacích serverových hypervizorů téměř čtyřmi pětinami produkty firmy VMware.

Trendy dalšího využití ICT

Završení komplexní virtualizace ICT infrastruktury v rámci opětovného „postkrizového“ urychlení modernizace koncových stanic informačních systémů a dokončení transformace serverové infrastruktury cestou využití cloud computingu na vnitrokoncernové úrovni či na úrovni datových center a/nebo center sdílených služeb externích dodavatelů by se tak mělo během jednoho až dvou let promítnout do dalšího navýšení výdajů na IT.

Významné posuny lze přitom v této souvislosti očekávat také ve struktuře vytíženosti interních ICT specialistů participujících významných tuzemských výrobců elektrických strojů a zařízení, a to zejména v důsledku dalšího posunu těžiště aktivit těchto specialistů od ryze technicky zaměřené správy sdílených systémů a páteřních sítí směrem ke stále komplexnější informační podpoře managementu, analýze unikátních interních procesů a řízení projektů dalšího rozvoje a zdokonalování podpory těchto unikátních procesů, jejichž těžištěm je zde zejména plánování a řízení logistických řetězců v návaznosti na řízení životního cyklu vyráběných produktů.





Komentáře