Jak se prosadily ICT v podnikatelském sektoru za rok 2010? 2. díl

Český statistický úřad zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2010.

Jak se prosadily ICT v podnikatelském sektoru za rok 2010? 2. díl


Hlavním cílem publikace Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2010 je poskytnout základní statistické údaje o rozšíření informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich využití v ekonomických subjektech podnikatelského sektoru v České republice v roce 2010. Kromě podrobné tabulkové přílohy, která čítá celkem 80 tabulek, obsahuje publikace i analytickou část, jež v 11 kapitolách shrnuje základní poznatky o firemní počítačové síti, internetu, webových stránkách a jejich využití v podnicích, používání automatizovaného sdílení dat uvnitř podniků. Dále jsou k dispozici data o elektronické výměně dat mezi podniky, elektronickém sdílení informací k řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů, elektronickém obchodování a bezpečnosti informačního systému (IS) podniků včetně mezinárodního srovnání a vývoje v čase.

Zdrojová data vycházejí z výsledků ročních statistických šetření ČSÚ o využívání ICT a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru v České republice, které se provádí v ČR od roku 2003 a je od roku 2006 plně srovnatelné s obdobnými šetřeními, jež se realizují v ostatních členských zemích EU v rámci nařízení Evropského parlamentu.

V roce 2010 odpovědělo na toto šetření cca 6 500 podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve všech odvětvích ekonomických činností kromě zemědělství, těžby a služeb v oblasti vzdělávání, zdravotní péče. Ze šetření byly dále vyloučeny ekonomické činnosti v oblasti kultury, zábavy a rekreace. Výsledné údaje představují dopočet na celkový sledovaný počet podniků v ČR, tj. cca 46 tisíc podniků.

1. díl článku: http://businessworld.cz/it-strategie/jak-se-prosadily-ict-v-podnikatelskem-sektoru-za-rok-2010-1-dil-7076

 

Pouze jeden podnik ze čtyř u nás ještě nemá vlastní webové stránky

Na začátku roku 2010 mělo dle výsledků šetření vlastní webové stránky 74 % podniků. Obsah více jak poloviny z nich (57 %) byl spravován externím subjektem, 59 % podniků uvedlo, že si své webové stránky nechaly vytvořit externí firmou. V lednu 2010 mělo 30 % podniků kromě české také cizojazyčnou verzi, tj. obsah 40 % podnikových webových stránek byl zcela nebo částečně dostupný i v jiné než české verzi.

Každý sedmý podnik omezoval svým zaměstnancům přístup na internet

V lednu 2010 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet 14 % podniků a 9 % dokonce používalo software pro monitorování webových stránek navštěvovaných jejich zaměstnanci. Necelá polovina podniků uvedla, že počátkem roku 2010 umožňovala svým zaměstnancům vzdálený přístup k jejich firemnímu e-mailu a třetina pak i k jiným službám a aplikacím dostupných na jejich firemní počítačové síti.

Asi 27 % podniků, tedy o šest procentních bodů více než v roce 2009, umožňovalo svým zaměstnancům práci z domova pomocí ICT. Panovaly zde však velké rozdíly mezi různými odvětvovými skupinami, protože tzv. homeoffice sice umožňovaly bezmála tři čtvrtiny podniků z odvětví Informační a komunikační činnosti, ale jen desetina podniků z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství.

Pouze polovina podniků prodávající přes webové stránky používá bezpečný protokol

V roce 2009 zadalo v ČR nejméně jednu elektronickou objednávku 36 % podniků. Zatímco v roce 2008 provedla e-nákup přes veřejně dostupné webové stránky čtvrtina podniků, tak další rok jich už bylo 32 %, tj. 87 % z těch, co nakoupily elektronicky. Ačkoliv se procento podniků nakupujících elektronicky v posledních pěti letech příliš nemění, roste podíl a také finanční hodnota elektronických nákupů realizovaných pomocí objednávek zadaných přes počítačové sítě. Zatímco v roce 2002 tvořily v průměru elektronické nákupy podniků v Česku pouhá 4 % z objemu jejich celkových nákupů, tak v roce 2009 představovaly takřka čtvrtinu.

Elektronická výměna dat se v roce 2009 podílela na elektronických nákupech podniků v ČR dvěma třetinami (60 % přes internet a 40 % přes ostatní sítě) a nákup přes veřejně dostupné webové stránky jednou třetinou. V posledních letech lze zaznamenat nárůst významu internetu jako hlavního komunikačního kanálu pro zadávání elektronických objednávek. Naopak využití ostatních počítačových sítí (většinou jde o vyhrazené privátní počítačové sítě) pro elektronické obchodování klesá.

Procento podniků prodávajících elektronicky je nižší než procento podniků elektronicky nakupujících. V roce 2009 přijalo v ČR alespoň jednu elektronickou objednávku přes internet nebo jinou počítačovou síť 21 % podniků. Na rozdíl od elektronických nákupů podíl podniků prodávajících přes internet nebo jiné počítačové sítě je u nás vyšší než průměr EU27. V roce 2009 využívalo pro příjem elektronických objednávek své webové stránky 14 % podniků (67 % z těch, co prodaly elektronicky) a elektronickou výměnu dat 10 % (48 % z těch, co prodaly elektronicky). Pouze polovina podniků, která někdy v roce 2009 prodala prostřednictvím svých webových stránek, zároveň uvedla, že používá bezpečný protokol (SSL, TSL) pro příjem elektronických objednávek.

Podniky v Česku a Švédsku nejvíce pravidelně externě zálohují data ze všech zemí EU27

Téměř jeden podnik z pěti (18 %) využíval outsourcing pro zajištění bezpečnosti svého IS, nejčastěji šlo o peněžní instituce a pojišťovny (46 %). Takřka 37 % všech podniků v ČR používalo elektronický podpis, přičemž těch velkých s 250 a více zaměstnanci bylo dokonce 83 %. K zajištění vnitřní bezpečnosti IS sloužily podnikům v lednu 2010 nejčastěji antivirový program, který používalo devět z deseti podniků, antispam (68 % podniků) a pravidelné externí zálohování dat, které využívalo 67 % podniků a jedná se tak spolu se Švédskem o nejvyšší hodnotu ze všech 27 členských zemí EU. Polovina podniků také používala anti-spyware. Tím nejméně využívaným způsobem zajištění bezpečnosti IS byla identifikace uživatele pomocí biometrických prvků, kterou využívalo 3,5 % podniků.

Stejně jako v ČR, tak i v členských státech evropské sedmadvacítky byl v roce 2009 nejčastějším typem incidentu bezpečnosti provozu IS, který podniky přiznaly, nedostupnost služeb IS, ztráta či poškození dat z důvodu selhání hardwaru nebo softwaru. Česká republika se s hodnotou skoro 23 % usadila vysoko nad evropským průměrem, který činil 12 % všech podniků. Nejvyšší podíl podniků se zničenými či poškozenými daty kvůli neoprávněnému přístupu nebo malwaru zaregistrovalo Slovensko (16 %).

Publikace v tištěné podobě je k dispozici v prodejně ČSÚ, elektronická verze je volně dostupná na internetových stránkách ČSÚ pod výše uvedeným odkazem: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/9702-10

Český statistický úřad bude postupně zveřejňovat další údaje z tohoto šetření včetně mezinárodního srovnání na následující stránce: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor





Komentáře