Narušení bezpečnosti střední firmu vyjde v průměru na 750 000 Kč

Především středně velké firmy dnes snižují nebo alespoň zmrazují rozpočty na zabezpečení IT, přičemž tento problém se v určité míře týká firem všech velikostí.

Narušení bezpečnosti střední firmu vyjde v průměru na 750 000 Kč


V minulém roce byl zaznamenán nárůst bezpečnostních incidentů, jejichž následky firmy v průměru stály 43 000 dolarů. Tato paradoxní situace vyplývá do značné míry z mylného přesvědčení malých a středních firem (SMB), že hlavním cílem útočníků jsou velké společnosti s více než 500 zaměstnanci. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak. Studie Security Paradox společnosti McAfee také ukázala, že 65 % středních firem věnuje proaktivnímu zabezpečení IT méně než 4 hodiny týdně, zotavení z bezpečnostního incidentu většinou (67 %) trvá ale déle než den, někdy i přes týden.

 

Firmy podceňují důležitost zabezpečení

75 % firem zúčastněných v průzkumu v letošním roce snížilo nebo zmrazilo rozpočet na zabezpečení IT ve snaze kompenzovat pokles příjmů daný ekonomickou krizí. Netřeba dodávat, že naopak internetoví zločinci v důsledku toho žádnou ekonomickou krizi nepociťují.

Téměř 40 % z firem, které snižují rozpočty na zabezpečení IT, dosahují úspor omezením investic do nových bezpečnostních produktů. Více než třetina z nich se snaží snížit počet zaměstnanců IT oddělení a stejný podíl přechází na levnější, jednoúčelové (stand-alone) produkty – které však v porovnání s komplexními systémy a službami poskytují nižší úroveň zabezpečení. Je to paradoxní – ačkoliv téměř všechny firmy uznávají nárůst hrozeb, nepřizpůsobují tomu vynaložené prostředky.

 

I menší firmy jsou pro útočníky lukrativním soustem

Výsledky studie Security Paradox ukazují, že kybernetickými útoky jsou dnes zranitelné a ohrožené především firmy mezi 100 a 500 zaměstnanci. Mnoho IT manažerů v těchto firmách se ovšem chybně domnívá, že na rozdíl od velkých firem nejsou jako cíl pro útočníky tak zajímaví. Z toho důvodu soudí, že úroveň zabezpečení odpovídá velikosti jejich společnosti a další investice by již nebyly účelné. Není to ale pravda. Pokud se zaměříme pouze na firmy, které utrpěly bezpečnostní průnik, pak firmy mezi 101 a 500 zaměstnanci zaznamenaly v posledních 3 letech v průměru 24 bezpečnostních incidentů. U firem s 500 až 1 000 zaměstnanců bylo odpovídající číslo 15 incidentů.

Kybernetičtí zločinci si uvědomují, že velké firmy mají obvykle nejen odolnější systémy, které dokáží útoku vzdorovat, ale také lepší prostředky k identifikaci útočníků a následnému zahájení právních kroků. Útok proti středním firmám s sebou pro útočníky nese mnohem menší riziko.

Malé a střední firmy na rozdíl do těch velkých také nemají podrobně zpracované (nebo dokonce vůbec připravené) plány pro případ bezpečnostních incidentů ani systémy pro řízení rizik. Hrozí jim, že je útok zcela paralyzuje a může znamenat i konec jejich podnikání – zejména v případě, že SMB firma funguje jako partner velké firmy, která v důsledku incidentu (a např. nesplnění termínu) odstoupí od kontraktu.

Největší nárůst hrozeb letos přitom zaznamenaly firmy v USA, Indii a Číně. Není jasné, nakolik jsou útoky proti středně velkým firmám vedeny ze zahraničí.

 

Proaktivní vs. reaktivní přístup

Společnost McAfee ve své dřívější studii Unsecured Economies (Nebezpečné ekonomiky) odhadla, že ztráty firem v důsledku kybernetické kriminality a úniků duševního vlastnictví přesáhly v loňském roce celosvětově částku 1 bilionu dolarů. Pouze v USA vynaložily loni střední firmy na řešení následků kybernetické kriminality asi 17,2 miliard dolarů. Odborníci z laboratoří McAfee Labs mají veškeré důvody k přesvědčení, že v letošním roce tato částka ještě vzroste.

Firmy zúčastněné v průzkumu mnohdy plně nechápou, že proaktivní (preventivní) investice do zabezpečení vyjde mnohem levněji než řešit až následky útoků proti IT systémům. 8 % dotazovaných firem nevěnuje proaktivnímu zabezpečení vůbec žádný čas, 26 % méně než hodinu týdně, 31 % 2–3 hodiny týdně (celkem tedy téměř 2/3 firem věnují bezpečnosti IT méně než 3 hodiny týdně). Poměr prostředků vynaložených na prevenci v porovnání s náklady na řešení incidentů se liší regionálně, zvlášť znepokojivý je ve Francii a v Číně.

Průzkum přitom ukazuje jednoznačný vztah mezi tím, kolik času se věnuje na proaktivní zabezpečení, a časem potřebným na obnovu systémů po incidentu. 60 % středních amerických firem věnuje prevenci více než 4 hodiny týdně a 40 % těchto firem pak zvládne zotavení po incidentu za méně než 1 den.

 

Útoky jsou stále sofistikovanější

Již během ekonomické recese v letech 2001–2002 se ukázalo, že kybernetická kriminalita nejen vzrostla, ale také se změnila její povaha. Útočníci vyvíjeli sofistikovanější prostředky, snažili se své aktivity „standardizovat“. V době nejistoty měli navíc větší šanci získat pomoc vnitřních nepřátel (insiderů) a podplácet nespokojené zaměstnance či lidi, jimž hrozilo propuštění. Spojení ekonomické krize a hrozby ze strany vnitřních nepřátel dokládá celá řada studií.

V současnosti mohou útočníci s výhodou využívat obrovského nárůstu obsahu informací na Internetu i růstu interaktivity, který přišel s aplikacemi Web 2.0/sociálními sítěmi. Tato situace výrazně usnadňuje použití metod sociálního inženýrství.

Lidé obávající se o další pracovní kariéru tráví dnes hodně času na sítích typu LinkedIn. Marketing se v čase snižujících se rozpočtů snaží používat Facebook. Všechny tyto weby jsou přitom plné odkazů na podvodné servery shromažďující například informace o platebních kartách nebo pokoušející se instalovat do počítačů neopatrných uživatelů malware.

Spam není žádnou novinkou, ale nová je míra škod, kterou firmám působí. Dnes má povahu nevyžádané pošty 92 % všech e-mailů a spammeři rozešlou každý den 117 miliard zpráv. Rovněž phishing a další podvody tohoto typu představují stále výnosný byznys.

Povzbudivé nicméně je, že střední firmy si tyto hrozby stále více uvědomují. Meziročně poklesl podíl firem, které si vůbec nebyly jisté, zda u nich došlo k bezpečnostnímu incidentu (pro americké střední firmy z loňských 15 % na letošních 5 %). K řešení problémů je samozřejmě nutné je v první řadě vůbec dokázat zaznamenat. Firmy dnes obecně stále ve větší míře investují také do systémů pro správu zranitelností.

Střední firmy obvykle věnují na boj s různými hrozbami přibližně stejné prostředky. To na první pohled nepůsobí logicky, protože incidenty různých typů se nevyskytují stejně často – nicméně zase mohou mít vážnější následky. Největším vektorem hrozeb je e-mail, nicméně zotavení po tomto útoku bývá relativně levné, opak platí pro incidenty spojenými se ztrátou/únikem dat.

 

Jak minimalizovat riziko

Firmy, které chtějí minimalizovat rizika související se zabezpečením IT, by si měly osvojit přístup zahrnující následující opatření:

 

  • Zabezpečení, respektive vrstva ochrany, musí být integrovaná a procházet napříč jednotlivými sítěmi a systémy.
  • Hrozby je třeba analyzovat v reálném čase, vhodné je nasazení reputační analýzy.
  • Různé systémy zabezpečení a různá prostředí podnikových aplikací by měly být centrálně spravovatelné prostřednictvím jediné integrované platformy a jediné konzole.

 

I v situaci, kdy firma vyžaduje snižování nákladů na zabezpečení IT, je možné zvolit efektivní postup. K dosažení tohoto cíle existuje soubor doporučených opatření (best practises), která šetří jak náklady na vlastní bezpečnostní řešení a jeho provoz, tak i předchází ztrátám a rizikům v důsledku narušení zabezpečení:

 

  • Důraz na proaktivní přístup a identifikaci potenciálních rizik.
  • Integrace: dávat přednost dodavatelům, kteří poskytují komplexní sady zabezpečení, konsolidovat množství nasazených bezpečnostních produktů.
  • Bezpečnostní řešení by mělo zahrnovat všechny vektory, jimiž se šíří malware: ochranu systémů, e-mailu, přístupu k webu, řízení přístupu k síti, ochranu proti vniknutí i ochranu dat na veškerých zařízeních.
  • Centrální správa pomocí jediné konzole umožňuje lepší přehled nad celým prostředím a jeho snazší řízení.
  • Integrovaná řešení bývají v konečném důsledku levnější, protože se při nich obvykle ušetří na licencích, podpoře dodavatele i nákladech na správu.
  • Lze doporučit nasazovat řešení, která mají zabudované mechanismy automatické aktualizace.

 

Za těchto okolností lze dosáhnout vyšší míry bezpečnosti bez toho, aby to administrátory stálo více úsilí a vynaloženého času.

 

Výsledky v číslech:

 

V USA vzrostlo mezi lety 2008 a 2009 množství kybernetických útoků proti středním firmám o 322 %.

29 % těchto firem (celosvětově) připustilo, že se loni staly obětí bezpečnostního průniku.

71 % ředitelů IT těchto firem uznává, že vážný útok by pro ně mohl znamenat konec podnikání.

 

Průzkum Security Paradox byl proveden mezi firmami v 9 zemích. Předešlé studie společnosti McAfee na toto téma mapovaly situaci v Severní Americe a Evropě, nyní byla do průzkumu zahrnuta také Čína, Indie a Austrálie. Plné znění studie je (po registraci) k dispozici na webu společnosti McAfee www.mcafee.com/us/research/security_paradox/index.html.





Komentáře