ROI, TCO a NPV: Svatá trojice

Vedení mnoha podniků přechází v současné době stále častěji k investicím s jasně definovanými přínosy a s návratností ve velmi krátké době. Dlouhodobé projekty mají přitom jasné přínosy, které lze měřit.

ROI, TCO a NPV: Svatá trojice


Opomíjení dalších veličin, jako jsou celkové náklady na vlastnictví (TCO), čistá současná hodnota (NPV) či další, ale může být chybou. Při rozhodování o nových či stávajících projektech je dobré mít na paměti tuto základní trojici i další typy ukazatelů – čím složitější je projekt, tím důležitější je jejich aplikace. Váš finanční ředitel je nejspíše dokáže aplikovat i při půlnočním probuzení, pracovat by s nimi měli ale běžně i lidé, kteří navrhují a vyhodnocují nové IT projekty.

 

ROI: Návratnost investic

Jedná se o hodnotu, na základě které je možné zjistit, jak rychle se vynaložené prostředky na IT projekt vrátí společnosti zpět. Pokud je hodnota ROI větší než 1 nebo 100 procent, pak to znamená, že za měřené období (typicky v IT se ROI počítá pro období jednoho roku či tří let) se investice do projektu nejen vrátila, ale již generuje nové prostředky, popřípadě šetří prostředky oproti původnímu stavu (tj. kdyby k realizaci projektu nedošlo).

 

TCO: Celkové náklady na vlastnictví

Výsledná hodnota TCO zahrnuje veškeré náklady, které musí provozovatel systému za určité období vynaložit na provoz. Nejedná se jen o pořizovací náklady, ale také o náklady na administraci, údržbu a opravy, školení, inovace apod. Celkové náklady na vlastnictví tak zahrnují všechny náklady vynaložené v průběhu celého životního cyklu provozovaného systému. Stejně jako u ROI je tu vždy stanovena perioda, za kterou je TCO počítáno tak, aby bylo možné například porovnávat různé varianty IT řešení. V TCO však není zohledněna časová hodnota peněz, což při zjišťování veličiny na jeden nebo dva roky není natolik podstatné, v delším časovém horizontu by TCO mělo vystupovat jako dTCO neboli s diskontovanými náklady.

Veličina TCO je při sestavování projektů často vyžadována, jelikož pomáhá definovat prostředky, které bude na projekt nutné alokovat. Rozhodně se vyplatí TCO kombinovat s ROI, kde je počítáno s náklady a zisky či úsporami, a porovnat, zda jsou do obou veličin zahrnuty stejné náklady.

 

NPV: Čistá současná hodnota

Čistá současná hodnota je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. Její velkou výhodou je zohlednění časové hodnoty peněz.

Tento parametr je možné velice jednoduše spočítat jako součet všech diskontovaných toků peněz vzhledem k současné hodnotě. Parametr NPV je využíván především u dlouhodobých investic. Typickým příkladem jsou dlouhodobé investiční záměry v energetice. Ty jsou realizovány po dobu i několika desetiletí a je velice důležité brát v úvahu časovou hodnotu peněz. NPV se u IT projektů příliš často nevyužívá, jelikož jsou kalkulovány převážně na kratší období.

Mezi výhody ROI z hlediska zákazníka patří především poměrně snadný výpočet (vyžadující ovšem řadu, někdy i citlivých, dat). Jedná se navíc o snadno pochopitelný parametr, s jehož pomocí lze ihned (za předpokladu, že výpočet byl správný) rozhodovat o projektech – tedy schválit či zamítnout. Navíc umožňuje snadnou prioritizaci výnosnějších či přínosnějších projektů.

Hlavními nedostatky ROI může být nedostatečná vypovídací schopnost. Například pokud nejsou známy přesné hodnoty všech vstupů, může dojít ke zkreslení ROI natolik, že realizace projektu se zdá přínosnou, i když při přepočtu ROI na základě jiných vstupů se záměr jeví jako nerentabilní během definované doby.

Při výpočtu ROI nejsou brány v potaz takzvané nehmotné přínosy a náklady. Například implementací projektu by došlo ke zvýšení kvality zákaznického servisu, což má i druhotný efekt v nárůstu počtu nových zákazníků o několik procent. Takový vstup je těžké obhájit, a proto jsou ukazatelé tohoto typu často vynechány z kalkulace. Ve výsledku daný projekt nemusí být realizován, i když je možné, že by v případě implementace generoval požadovaný přínos.

Koeficient ROI je často vypočítáván třetími stranami bez účasti společnosti, pro kterou je kalkulován. Zde je velmi nutná důvěra a otevřenost zainteresovaných subjektů při sdělování informací, vstupních hodnot a metrik.

Z pohledu dodavatele by měl být na počátku investičního záměru, tj. ještě před započetím projektu, ukazatel ROI kalkulován na základě zmíněných metodik samotným zákazníkem před poptáním dodavatele či dodavatelem v rámci přípravných fází projektu. Dodavatel by měl být schopen, pokud byla poskytnuta­ data, provést detailní analýzu návratnosti investic pro daný záměr, a to společně s popisem přínosů a rizik implementace v konkrétním časovém horizontu. Skutečný parametr ROI je měřen v průběhu i po skončení projektu a dochází k jeho korekci a následně zpětnému vyhodnocení, zda se opravdu investice do projektu vrátila a za jaké období.

Pokud při sestavování ROI chybí dostatek kvalitních vstupů od zákazníka, lze k ukazateli dojít na základě osvědčených postupů („best practices“). Tento přístup je velmi efektivní v případě kalkulování investičních záměrů u zcela nových projektů a vede k poměrně přesným výsledkům, jsou-li k dispozici data z řady podobných projektů. Tato data – referenční hodnoty – jsou poskytnuta v přehledné a ucelené formě, např. z příslušných benchmarkových center nadnárodních společností.





Komentáře