Veřejná správa v ČR z pohledu zapojení informačních technologií

V tomto článku jsme se podívali na aktuální data Českého statistického úřadu, týkající se použití informačních technologií v oblasti veřejné správy. Jak si tedy státní správa vede?

Veřejná správa v ČR z pohledu zapojení informačních technologií


Publikování na webu

Jako první oblast analýzy jsme zvolili zpřístupnění informací a on-line služeb na webových stránkách organizací veřejné správy. Český statistický úřad v tomto kontextu vyhodnocuje, jaké služby jsou občanům a ekonomickým subjektům nabízeny na stránkách vybraných úřadů. Do průzkumu webových stránek bylo, stejně jako v předchozích letech, zahrnuto 244 institucí veřejné správy, konkrétně se jednalo o 25 úřadů ústřední státní správy, 14 krajských úřadů (včetně hl. m. Prahy) a 205 obcí s rozšířenou působností. Z dostupných dat lze vyvodit, že v průběhu posledních dvou let bylo možné zaznamenat zlepšování ve stylu a grafice webových stránek, které se postupně stávají pro uživatele přehlednějšími. Vyhledávání informací na stránkách obcí s rozšířenou působností tak způsobuje občanům menší utrpení než v letech předchozích.

Výzkum dále zjistil, že všechny úřady zařazené do průzkumu již měly v roce 2010 vlastní webové stránky a také kontaktní e-mailovou adresu. Důležité dokumenty úřadu (vyhlášky, nařízení, usnesení, zákony) byly zveřejněny u 243 sledovaných úřadů (99,6%), personální obsazení úřadu bylo možné nalézt na 224 stránkách (92%) a povinné informace podle standardu ISVS (informační systém veřejné správy) uvádělo na svých webových stránkách všech 244 sledovaných úřadů. Elektronickou podatelnu mělo v posledním sledovaném roce 242 institucí (99% ze všech sledovaných). Pomocí fulltextového vyhledávače měli v roce 2010 usnadněnou orientaci návštěvníci 241 stránek úřadů (98,8%). Informace o volných pracovních místech v instituci zveřejňuje na webových stránkách všech 14 krajských úřadů a 21 ústředních orgánů státní správy (84%).

Stále lze ale nalézt služby a informace, které již takovou samozřejmostí nejsou – mezi takové služby patří například on-line kontakt s úřadem, zveřejňování nejčastěji kladených dotazů a odpovědí na ně (FAQ), diskuze a pořádání anket k aktuálním tématům. V roce 2010 umožňovaly on-line kontakt s institucí pouze tři úřady ústřední státní správy, což bylo stejně jako v roce 2008. Počet úřadů ústřední státní správy, které na svých stránkách zveřejňují nejčastěji kladené dotazy a odpovědi na ně (FAQ), zůstává dlouhodobě stejný, jedná se konkrétně o 13 úřadů (52 %). Krajských úřadů zveřejňujících FAQ na svých webových stránkách bylo v době posledního průzkumu šest a obcí s rozšířenou působností s touto službou bylo 74 (36 %). V případě obou typů organizací došlo oproti předchozímu roku k mírnému nárůstu.

Stejně jako v případě obcí s rozšířenou působností bylo u krajských institucí dále zjišťováno poskytování některých informací a služeb. V srpnu 2010 informovalo o kultuře v kraji všech 14 krajských úřadů, službu zasílání informací na e-mail poskytovaly čtyři krajské úřady a dva mohly občanům zasílat údaje prostřednictvím SMS.

Veřejná správa a občané

Další část výzkumu Českého statistického úřadu se zaměřila na to, kolik občanů ČR používalo internet ve vztahu k veřejné správě. Podle dostupných dat se jednalo o 22% všech jednotlivců starších 16 let, což v absolutních číslech znamená přibližně 1,98 milionu jednotlivců. V případě obou pohlaví jsou podíly osob užívajících internet ve vztahu k veřejné správě na podobné úrovni, internet k tomuto účelu používá 25% všech mužů a 20% všech žen starších 16 let. Jak lze předpokládat, nejvíce využívají internet ve vztahu k veřejné správě jednotlivci z věkových skupin 25–44 let, v tomto věku využívá internet ve vztahu k veřejné správě okolo 33% jednotlivců. Z různých vzdělanostních skupin je nejvíce uživatelů internetu ve vztahu k veřejné správě mezi vysokoškolsky vzdělanými osobami (52% z vysokoškolsky vzdělané populace) a také mezi osobami s maturitním vzděláním (32% jednotlivců s maturitou). V posledních dvanácti měsících komunikovalo s úřady pomocí elektronické pošty 9% osob starších 16 let, přičemž mužů využívalo internet k této činnosti 10% a žen 7%. Nejčastější činností, kterou jednotlivci na internetu ve vztahu k veřejné správě prováděli, bylo vyhledávání informací, tuto činnost uvedlo 19% osob starších 16 let. Stahování formulářů ze stránek veřejné správy provádělo 9% jednotlivců a formulář on-line vyplnilo pouhých 5% osob starších 16 let.

Znají Češi Czech Point?

Nově zjišťovanou informací bylo v roce 2010 to, zda jednotlivci vědí o existenci Czech Point a zda jeho služby využívají. Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech Point, je projektem, který by měl zredukovat byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Czech Point slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa. Pomocí Czech Point lze získat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, rejstříku trestů, centrálního registru řidičů a dále umožňuje přijetí podání ze živnostenského zákona či podání žádosti o zřízení datové schránky.

Z výsledků šetření vyplývá, že v posledním sledovaném období nevědělo o existenci Czech Point 31% jednotlivců. Největší neznalost v této oblasti panovala mezi osobami z nejstarších věkových skupin, kdy o této službě nevědělo 52% osob z věkové skupiny 65–74 let a 73% osob starších 75 let, a také ze skupiny jednotlivců se základním vzděláním (64% osob neví o existenci Czech Point). O Czech Point ví, ale nikdy jejich služby nevyužilo 57% jednotlivců. Takových osob je nejvíce mezi vysokoškolsky vzdělanou populací (68%) a populací z věkové kategorie 25–34 let (67 %).

Pokud se zaměříme na aktivní využívání služby Czech Point, zjistíme, že jednou jeho služby využilo 7% jednotlivců starších 16 let a opakovaně 4% sledované populace. Více je služeb Czech Point využíváno ze strany mužů než žen, kdy jednu využilo 8% mužů a 6% žen a opakovaně potom 5% mužů a 3% žen. Stejně jako v případě užívání internetu ve vztahu k veřejné správě jsou i u využívání služeb Czech Point nejaktivnější jednotlivci z věkové skupiny 35–44 let a osoby mající ukončené vysokoškolské vzdělání.

Češi versus zbytek Evropy

Občané České republiky ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě zaostávají za většinou zemí EU27. V roce 2009 použilo internet ve vztahu k veřejné správě v průměru 36% dospělé populace EU27, v Česku to bylo ve stejném roce 27%. Ve vztahu k veřejné správě používají internet nejvíce občané skandinávských zemí a Nizozemska. V těchto zemích používá internet k tomuto účelu více než 60% jednotlivců ve věku 16–74 let. Naopak na konci pomyslného žebříčku pokulhává Řecko (14%), Bulharsko (11%) a Rumunsko (7%).





Komentáře