Využívání ICT ve veřejné správě (1.)

Stav využívání ICT ve veřejné zprávě průběžně mapuje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat a závěrů jsme pro naše čtenáře připravili miniseriál.

Využívání ICT ve veřejné správě (1.)


ČSÚ pochopitelně sbírá data formou dotazníků a formulářů. Na jednu stranu jsou organizace na vyšších úrovních státní správy a samosprávy povinny tyto údaje poskytnout, na druhou stranu ČSÚ neprovádí osobní dotazování IT ředitelů, a není tak schopno hodnotit nálady či názory na probíhající trendy ani praktické zkušenosti s různými aspekty využívání ICT. Pro účely sledování využívání ICT v oblasti veřejné správy slouží ČSÚ tři základní zdroje. Prvním z nich je šetření o využívání ICT veřejnou správou, které probíhá již od roku 2004 a jehož cílem je monitorovat vybavenost jednotlivých organizací informačními technologiemi a také to, jak jsou tyto technologie využívány. Výkazem jsou obesílány veškeré organizační složky státu, kraje a obce – jde tedy o vyčerpávající šetření, které umožňuje získat srovnání ve využívání ICT napříč celou veřejnou správou.

Jakožto druhý zdroj informací slouží průzkum webových stránek organizací veřejné správy, který sleduje dostupnost informací a on-line služeb na webových stránkách veřejné správy, a pomáhá tak zachytit vývoj sbližování veřejné správy s veřejností. Nejaktuálnější data z tohoto šetření jsou ze srpna 2011.

Třetí zdroj dat z oblasti ICT a veřejná správa ukazují, do jaké míry jsou služby nabízené veřejnou správou prostřednictvím ICT využívány ze strany občanů a firem. Tyto informace pocházejí z dalších dvou šetření ČSÚ, a to konkrétně ze šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci a šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru.

Jednotlivé oblasti si postupně rozebereme v našem miniseriálu, s nímž se na stránkách magazínu CIO Business World budete po několik následujících měsíců setkávat.

Doba faxová úspěšně překonána

graf č. 1


Podle aktuálních dat disponuje připojením k internetu 100 % krajských úřadů, 100 procent organizačních složek státu a 99,5 % obecních úřadů. V případě obcí, které odpověděly na dotazník, nebylo k internetu připojeno pouze 18 z nich.

Rozdíly mezi organizacemi veřejné správy a především mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí však reálně existují v případě vysokorychlostního připojení k internetu. Vysokorychlostně jsou v současné době připojeny všechny krajské úřady, což ovšem platilo i v roce 2005. U ostatních sledovaných kategorií došlo od tohoto roku k nárůstu podílu organizací s vysokorychlostním připojením, k největšímu pak u obcí s méně než 500 obyvateli. Podle aktuálních dat využívá vysokorychlostní připojení k internetu 97 % organizačních složek státu a 88 % obecních úřadů. Již v roce 2005 bylo vysokorychlostně připojeno 86 % organizačních složek státu, ale pouze 41 % obcí. V případě nejmenších obcí stoupl od roku 2005 podíl vysokorychlostně připojených o 58 procentních bodů (viz graf 1).


Širokopásmové internetové připojení přináší další možnosti využívání informačních technologií. Jednou z nich je například internetová telefonie, která umožňuje pomocí internetového připojení volání na pevné linky, mobilní telefony a do internetu za výhodné ceny či zcela zdarma. V roce 2010 využívalo internet k telefonování 38 % krajských úřadů, 29 % organizačních složek státu a 12 % obcí.

Dalšími šetřenými činnostmi, které prováděly obecní úřady na internetu, bylo využívání internetu ke školení zaměstnanců a pro účely internetového bankovnictví. Prostřednictvím internetu školily své zaměstnance všechny krajské úřady, 54?% organizačních složek státu a 23?% všech obcí. Mezi obcemi byli nejvíce školeni zaměstnanci obecních úřadů obcí z největší velikostní kategorie (80 %), naopak u obcí nejmenších činil podíl subjektů realizujících školení přes internet pouhých 15?%.

V roce 2010 využívalo internet k elektronickému bankovnictví všech 13 krajských úřadů, 90 % organizačních složek státu a 85?% obecních úřadů. Internet k elektronickému bankovnictví využívalo 99 % obecních úřadů obcí s více než 20 000 obyvateli a 79?% z obcí s méně než 500 obyvateli (viz graf 2).

graf č. 2
Webové prezentace veřejné správy

Webové stránky jsou, zdá se, tématem, které má již státní správa úspěšně zvládnuté. Ke konci roku 2010 mělo vlastní webové stránky 91 % organizačních složek státu, 100 % krajů a 97 % všech obcí. K největšímu nárůstu podílu organizací s webovými stránkami od roku 2005 došlo mezi obcemi, kdy jejich podíl vzrostl o 24 procentních bodů. Všechny obce s více než 2 000 obyvateli měly vlastní webové stránky a podíl obcí s webovými stránkami v menších velikostních kategoriích se již významně k hranici 100 % blíží. Podíl obcí s méně než 500 obyvateli s vlastními webovými stránkami činil při posledním šetření 95 %. U těchto nejmenších obcí došlo za posledních pět let k nejvýraznějšímu nárůstu, a to konkrétně o 35 procentních bodů.

Dalším z dotazů pokládaných organizacím veřejné správy bylo, zda jsou webové stránky organizace spravovány (vytvářeny či aktualizovány) externí firmou či zaměstnanci, přičemž měly organizace možnost označit obě možnosti. Externí firmou bylo spravováno 54 % webových stránek krajských úřadů, 48 % webových stránek organizačních složek státu a 57 % stránek obecních úřadů. Více než externími firmami jsou však webové stránky organizací veřejné správy obhospodařovány vlastními pracovníky organizace. Zaměstnanci se starali o 12 stránek krajů, 90 % webových stránek organizačních složek státu a o 70 % stránek obecních úřadů.

Komunikace s úřady na dálku?

Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb mělo ve zkoumaném období k dispozici 98 % organizačních složek státu, všechny krajské úřady a 71 % obcí. Ve srovnání s rokem 2007 došlo ve všech sledovaných kategoriích organizací k nárůstu podílu těch, které elektronický podpis využívají.graf č. 3

Nejvýraznější byl tento nárůst u obecních úřadů, kdy se podíl obcí používajících elektronický podpis zvýšil o 28 procentních bodů. Elektronický podpis má k dispozici 100 % největších obcí, zatímco u obcí nejmenších je to pouhých 61 %. Zároveň však obce z nejmenších velikostních kategorií zaznamenaly od roku 2007 nejvýznamnější nárůst v hodnotách tohoto ukazatele (viz graf 3).

Úplné elektronické podání, jak jej definuje ČSÚ, dává občanům i podnikům možnost vyplnit formulář přímo na webové stránce organizace, a tímto způsobem jej i odeslat do rukou patřičného úředníka. Úplné elektronické podání plně nahrazuje „klasické“ podání, kdy občan musí úřad navštívit. Tento způsob komunikace ze svých webových stránek umožňovalo 43 % organizačních složek státu, 10 krajských úřadů a 12 % úřadů obecních. Podíl obcí nabízejících uvedený stupeň interakce byl v jednotlivých velikostních kategoriích mezi 11 % a 20 %. Oproti roku 2007 se zvýšil jak počet organizačních složek státu, tak i množství krajských a obecních úřadů tuto službu na svých webových stránkách nabízející.

Elektronická podatelna je úřadem zřízené pracoviště pro příjem a odesílání datových zpráv, vybavené potřebnými zařízeními připojenými k veřejné datové síti umožňujícími používání uznávaného elektronického podpisu. Jak v roce 2005, tak i v roce 2010 mělo takovéto pracoviště všech 13 krajských úřadů. Z organizačních složek státu elektronickou podatelnu ke konci roku 2010 provozovalo 86 % subjektů – oproti roku 2005 jde o nárůst 30 procentních bodů. Ze všech obcí jich podle posledního šetření provozovalo elektronickou podatelnu 50 %. U obcí s méně než 500 obyvateli jich elektronickou podatelnu provozovalo 37 %. U obcí z největší kategorie se podíl obcí s elektronickou podatelnou blíží ke 100 % (viz graf 4).
graf č. 4


Úvodní foto: © violetkaipa - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 3/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře