Jak si udržet kreativce nebo IT specialisty? Nabídněte jim inovativní prostředí pro co-working!

Už nejde jen o kanceláře připomínající herny, kavárny nebo tělocvičny. Velké i menší světové společnosti, často z oblasti tzv. kreativních oborů, se snaží stávající i nové zaměstnance motivovat novým konceptem – flexibilními pracovními prostory. Znamená to, že ve velkých metropolích vznikají samostatné tvůrčí či kancelářské prostory, které sdílejí specialisté z jednoho oboru, ale různých firem. Poptávka podle poradenské společnosti DTZ pomalu vzniká i v Praze.

Jak si udržet kreativce nebo IT specialisty? Nabídněte jim inovativní prostředí pro co-working!


Představte si, že by se na budově Nákladového nádraží Žižkov začala objevovat jména nájemců jako Google, Louis Vuitton nebo Oracle. Tedy firmy, které jsou téměř všude po světě spojené s moderními, obvykle šetrnými budovami, prémiovými adresami a rukopisem známého architekta nebo developera. Fantazie? Vůbec ne – v Londýně se některé ze jmenovaných společností sešly v revitalizovaných kancelářích na místě dlouhá léta zpustlého nádraží Kings Cross. V nové čtvrti zvučné značky nezřídily svá sídla, ale něco jako dislokovaná pracoviště pro své kreativce, programátory a další specialisty.

Ze studie Flexibilní prostory, kterou letos vydala mezinárodní poradenská společnost DTZ, vyplývá, že poptávka po tomto typu pronajímatelných kanceláří stoupá. Nájemci s budovami nespojují svou identitu, ale primárně se snaží vytvořit co nejpřirozenější podmínky pro část svých zaměstnanců. Alespoň takovou skupinu, pro kterou je pracovní prostředí určující, motivující a zároveň vyhovuje trendu volné pracovní doby. Kdy tedy není nutné držet „židli a stůl“ v konvečních kancelářích.
Do tří let má počet takto „dislokovaných“ pracovních míst ve flexibilních kancelářích dosáhnout celosvětově až 50 000. „Jde o jednoznačný trend, jehož nositeli jsou v Praze koncepty jako The Hub, ERA Café nebo Node5.“ vysvětluje Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení Consulting & Research v pražské kanceláři DTZ.


Popsaný typ pracovních prostor s sebou nese několik specifik. K hlavním patří fakt, že firmy záměrně nechávají své (kmenové i externí) zaměstnance sdílet prostor s jejich profesními kolegy s cílem dalšího vzdělávání, výměny zkušeností a odborného růstu. Konkrétně v Londýně nebo Berlíně takto obývají prostor kreativci pracující pro velké nadnárodní firmy, ale rovněž zástupci neziskového sektoru nebo týmy kolem start-upů.

Dalším charakteristickým rysem je vznik podobných center v okrajových částech měst, nezřídka v bývalých industriálních objektech nebo menších budovách adaptovaných pro tento účel. A ty se nutně nemusejí nacházet v centru. Naopak – ve světě je možné je nalézt spíše v okrajových částech měst. „V naší metropoli vidíme největší potenciál na Praze 5, 7 nebo 9, kde se nachází dostatek staveb nebo brownfieldů předurčených k tomuto využití. Jde zároveň o čtvrti s velkou spádovou oblastí i mimo hranice Prahy,“ doplňuje Lenka Šindelářová.

Velkou výhodou pro developery nebo vlastníky vyhovujících budov je poměrně nízká vstupní investice. Obvykle totiž stačí především technologické zázemí na úrovni vysokorychlostního internetu, kavárna či společná kuchyně, jednací místnosti a základní mobiliář. „Podle našich průzkumů se téměř 80% respondentů shoduje na tom, že sdílené kancelářské prostory jsou optimálním řešením, jak ušetřit na provozních nákladech, aniž by to znamenalo snižování nároků na kvalitu zázemí nebo umístění v prémiové lokalitě,“ říká Karel Pelán, ředitel společnosti Regus v České republice, která se zaměřuje na pronájem sdílených či servisovaných kanceláří. „Snižování nákladů však není jediným důvodem, proč se menší firmy nebo drobní podnikatelé rozhodnou pro sdílené kanceláře. Co-workingové prostředí nabízí i nové obchodní příležitosti díky možnosti potkat se s novými zákazníky, partnery či dodavateli. Klienti oceňují i flexibilitu našich business center, mohou tak snadno a rychle zvětšovat či zmenšovat pronajatý prostor, nebo i přemisťovat svou kancelář v rámci sítě Regus. Počet zájemců o tyto služby neustále roste, a proto i my na tento trend reagujeme otevíráním nových center, jen v Praze v letošním roce zahajují provoz 3 nová business centra,“ dodává Pelán.

Úspěch mají však i velkoryseji pojaté projekty, které naplno rozehrávají genius loci místa. K nejznámějším patří například Factory Berlin, kde takto na místě bývalého pivovaru vzniklo 16 000 čtverečných metrů sdílených prostor, včetně přednáškového sálu a venkovních prostor. I proto se v tomto případě hovoří o co-workingovém kampusu. Na 1000 m2 takto připadá přibližně 80 pracovních míst.

Složení nájemců je ve většině sledovaných objektů dle průzkumu DTZ podobné: flexibilní prostory jsou zhruba ze třetiny využívány technologickými firmami, včetně start-upů, a z další třetiny poskytovali nejrůznějších služeb a řešení, často právě z oblasti informačních a komunikačních technologií. O zbytek se dělí ryze kreativní či finančně-poradenské společnosti a více než desetinu ploch využívají například charity, školící centra nebo občanská sdružení.

Od roku 2009, kdy v Čechách vznikly první sdílené kanceláře pro nezávislé profesionály, jich v roce 2015 DTZ registruje po celé České republice zhruba padesát. „Přes dvacet jich má Praha, za ní následuje Brno a Ostrava s desítkou inspirativních “networkingových hubů” a další najdeme jak v krajských městech, tak v menších okresních městech,“ vyčísluje Lenka Šindelářová. Jak ale ukazuje poptávka, jejich počet s ohledem na sílící poptávku zcela jistě poroste.

Úvodní obrázek: Co-workingový campus Factory Berlin. Zdroj: DTZ.


Úvodní foto: DTZ




Komentáře