Technické vzdělání v ČR se mění k lepšímu, potýká se však s nedostatkem studentů

Nedostatek zájmu studentů o technické obory na vysokých školách zatím stále přetrvává. Přitom se české vzdělávací instituce prosazují v zahraniční konkurenci, přestože je vzdělávání u nás oproti jiným zemím podfinancované.

Technické vzdělání v ČR se mění k lepšímu, potýká se však s nedostatkem studentů


O nedostatku zájmu studentů o technické vysokoškolské vzdělání se v českém prostředí hovoří velmi často, stejně jako o tom, že trh práce se potýká se zoufalým nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců specializovaných na oblast informačních technologií.

Situace se mění. K lepšímu

Podle posledních výsledků světového srovnání univerzit (dostupné na webu) si české školství vede v globální konkurenci poměrně dobře i přesto, že je ve srovnání se západními zeměmi silně podfinancované. „Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší čeští studenti i vědci patří ke špičkám v oboru. Přestože jsme malá země a do výzkumu neproudí mnoho peněz, dosahujeme velmi dobrých výsledků, jsme flexibilní a daří se nám často hledat nové cesty tam, kde ostatní již žádné řešení nevidí,“ uvádí Tomáš Krátký, ředitel divize Produkty a služby ve společnosti Profinit, která patří mezi významné zaměstnavatele absolventů technických oborů.

Do aktuálního žebříčku TOP 700 nejlepších světových univerzit se tak vtěsnala hned pětice českých škol: UK, ČVUT, MU, VUT a VŠE. Trend, kdy se české technické školství v posledních desíti letech z hlediska kvality výstupu postupně zlepšuje a jeho absolventi jsou tak více připraveni pro praxi, potvrzují i samotní zaměstnavatelé. „Studentům na technických vysokých školách dříve chyběly i základní návyky typické pro praxi... Dnes je situace jiná. Studenti se více zajímají, častěji mají zkušenosti z praxe, ve škole se zapisují na řadu prakticky orientovaných předmětů a jejich znalosti základních nástrojů a postupů jsou vyšší,“ hodnotí situaci Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku pořádané Fakultou podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Kromě znalosti konkrétních nástrojů a postupů zaměstnavatelé oceňují také podstatné obecné znalosti a schopnost se trvale učit. To je významným přínosem práce univerzit v procesu přípravy studentů na budoucí zaměstnání v oborech, které prochází rychlým vývojem.

Firmy poskytují pro výuku své odborníky

Nemalý podíl na tomto zlepšení nesou i samotné technicky orientované komerční společnosti, které stále častěji vysílají své odborníky, aby na přednáškách a cvičeních v rámci vysokých škol prezentovali kromě nezbytného teoretického základu také prakticky použitelné dovednosti. Zdá se tedy, že pomyslný klíč k úspěchu zde představuje efektivní spolupráce mezi praxí a školstvím. Právě ta by se totiž měla stát zárukou flexibilní adaptace studijních plánů na nové trendy – ať už se jedná o pokročilou práci s daty, mobilní technologie či další potenciálně zajímavé oblasti. „Díky podílu odborníků z praxe na výuce a projektům orientovaným na řešení problémů se skutečnými zákazníky se studenti mohou snáze setkat s pokročilejšími tématy a objevovat hlubší souvislosti mezi jednotlivými disciplínami v rámci softwarového procesu. To považuji za velmi důležité,“ říká docent Přemysl Brada z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Praxe při studiu přináší koláče

Studenti tak stále častěji získávají možnost realizovat zajímavé úlohy z praxe a nechat si je uznat v rámci vybraných předmětů a projektů. Někdy mohou být za svou práci odměňováni i jinak než dobrými známkami. Například na Fakultě informačních technologií ČVUT za tímto účelem nedávno vznikl portál pro spolupráci studentů s praxí.

G+





Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com




Komentáře