Zemřel Ray Tomlinson, otec e-mailu

Programátor a vynálezce, který způsobil zásadní převrat v komunikaci, sice před nedávnem zemřel, ale jeho e-mailový program jej navždy zapsal do internetové síně slávy.

Zemřel Ray Tomlinson, otec e-mailu


Ray Tomlinson se narodil v USA ve státě New York. Zde také na Rensselaerově polytechnickém institutu vystudoval a v roce 1963 získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky. Magisterská studia absolvoval o dva roky později na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde byl tématem jeho práce podíl na vývoji analogově-digitálního syntetizéru.

V roce 1967 pak nastoupil do technologické společnosti Bolt, Beranek a Newman (později přejmenované na BBN Technologies), tedy do firmy, již založili tři profesoři MIT a která pracovala na vývoji technologií spojených se sítí ARPANET. ARPANET byl přímým předchůdcem dnešního internetu a Tomlinson se podílel na vývoji operačního systému TENEX.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byly počítačové sítě v plenkách, v roce 1969 představovala síť ARPANET pouhé čtyři propojené počítače. V tomtéž roce se také podařilo přenést první textovou zprávu mezi dvěma počítači. Šlo o řetězec „lo“; původní záměr byl přenést slovo „login“, ale při třetím znaku již došlo k havárii systému. Chyba byla naštěstí opravena a v roce 1971 byl Tomlinson vyzván, aby navrhl řešení, jak by si mohli mezi sebou posílat zprávy uživatelé na různých počítačích. V té době sice existoval příkaz SNDMSG, ale ten umožňoval poslat zprávu jen jinému uživateli na stejném stroji. Tomlinson již napsal program CPYNET pro přenos souborů po ARPANETU, a tak mohl obě technologie zkombinovat.

A tak před 45 lety odešel první e-mail. E-mail je tedy starší než internet v dnešní podobě; ARPANET přešel na dnešní protokol TCP/IP až o dvanáct let později. Posílání zpráv tak patří mezi nejstarší síťové služby a získal oblibu hned na počátku. Ještě v roce 1973 představoval tři čtvrtiny síťového provozu, kdy mu začal konkurovat tehdy nově zavedený protokol na přenos souborů FTP.

Původní koncept komunikace vůbec nepředpokládal, že by se příjemci nemuselo doručení zprávy líbit, a tak přenos e-mailu dodnes řídí odesílající strana. Tvůrce e-mailu je tak vlastně i otcem spamu. Spam zaplavil internet, představuje dnes většinu e-mailové komunikace a přes veškeré technologické pokroky se nám nedaří jej vymýtit. Díky své jednoduchosti je i po téměř půl století e-mail stále důležitým komunikačním – a pro řadu lidí i pracovním – nástrojem, pro který se dosud nenašla univerzální náhrada.

Zavináč
Jako znak spojující v adrese jméno uživatele a název počítače použil Tomlinson znak „@“. Na 5bitové elektromechanické klávesnici dálnopisu, která se pro ovládání počítače používala, byl tento znak shodou okolností k dispozici. Šlo o zavedenou obchodnickou značku pro označení jednotkové ceny, a protože se dálnopisy používaly v obchodní komunikaci, bylo na něj na klávesnici pamatováno. Šlo vlastně o ligaturu znaků „at“, a tak se v angličtině i vyslovuje. A protože „at“ má význam i místní, pro oddělení jména a umístění to byla také volba logická.

Možná díky tomu, že se znak „@“ stal součástí e-mailové adresy, z dnešních klávesnic nezmizel a nepotkal ho stejný osud jako značku pro cent. V každém případě ale neobvyklý tvar vyvolává emoce, které se projevují ve velkém počtu přezdívek používaných v různých jazycích. Podobně jako čeština se k jídlu obracejí i slangová angličtina nebo hebrejština (štrůdl). Většina ostatních jazyků se inspirovala spíše v živočišné říši. Častá je opice nebo opičí ocásek (němčina, polština, srbština, holandština), nechybí ani pes (ruština), kočičí ocásek (finština) nebo hlemýžď (italština, francouzština), Dánům připomíná ocásek prasečí a konečně v Číně se označuje jako myška.

G+


Úvodní foto: raytheon.com

Vyšlo v CIO Business World 2/2016
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře