E-dokumenty nepovinně s benefitem pro klienta

Státní správa o sobě tvrdí, že je klientsky orientovaná. Teď po volbách má další příležitost to v oblasti e-governmentu a e-healthu dokázat lékařům, pacientům i jiným skupinám obyvatelstva

E-dokumenty nepovinně s benefitem pro klienta


Martin Procházka, OKsystemVětšina praktických lékařů v Česku nepatří mezi zkušené a pokročilé uživatele výpočetní techniky. Třetina z nich prý – považte – ordinuje stále bez počítače či internetu. Datovou schránku si zřídilo 100 lékařů ze 35 tisíc. Pětině lékařů je šedesát a více let. Přesto nebo možná právě proto jim stát vytyčil na příští tři roky ambiciózní plán zvyšování počítačové gramotnosti: musí od roku 2014 posílat ČSSZ jednou za rok evidenční list důchodového pojištění a každý měsíc přehled o výši pojistného za své zaměstnance (typicky za jednu zdravotní sestru) výhradně formou datové věty ve formátu XML. Od roku 2015 musí také průběžně do centrálního úložiště Státního úřadu pro kontrolu léčiv předávat lékařské předpisy (recepty) v elektronické podobě, tzv. e-preskripce, a posílat ČSSZ jedenkrát ročně elektronický dokument přehled o příjmech a výdajích, od roku 2016 mají rozšířit elektronickou komunikaci s ČSSZ o neschopenky. Pokud doktoři povinnosti uložené zákonem nesplní, hrozí jim za správní delikt vysoké pokuty. Uvedené termíny (vyjma letos uzákoněné e-preskripce) vznikly odkladem o rok či dva oproti původní účinnosti zákonů.

V září na výjezdním zasedání představenstva ICT Unie se někteří kapitáni ICT průmyslu nad neochotou lékařů snižovat administrativní náklady a modernizovat zdravotní služby pohoršovali. Přiznám se, že osobně je mi bližší názor, který tam také zazněl, a to že svému lékaři malý zájem o elektronickou komunikaci rádi promineme, pokud nás bude dál úspěšně léčit.

Elektronická komunikace je přitom správná cesta. Státní správa o sobě tvrdí, že je klientsky orientovaná. Teď po volbách má další příležitost to v oblasti e-governmentu a e-healthu dokázat lékařům, pacientům i jiným skupinám obyvatelstva. Připomeňme si, co je možné napravit či dále zlepšovat. Již řadu let existuje zákon o elektronickém podpisu, ale přitom nelze z kvalifikovaného certifikátu jednoznačně identifikovat podepisující osobu. Základní registry zde nepomohou, neboť soukromé společnosti k nim nemají přístup. Neexistuje legislativa pro autentizaci. Občanský průkaz je elektronický jen za příplatek a v praxi se neuplatňuje. Datové schránky mají subjekty, kterým to ukládá zákon, ostatní je využívají málo. Dokumenty z datových schránek po třech měsících zmizí a většina klientů neví co s nimi. Není legislativně vyřešeno dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů.

Vezměme si příklad ze zemí, kde jsou v elektronické komunikaci mezi veřejným sektorem a obyvatelstvem dál než my. Jsem přesvědčen, že jak klienti, tak i stát mohou mít z elektronických dokumentů užitek, i když bude jejich užití dobrovolné.


Autor je generálním ředitelem ve společnosti OKsystem.


Úvodní foto: © ra2 studio - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 11/2013
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře