Hlavní navigace

I státní instituce pochopily, že je nutno se orientovat na pracovní mobilitu…

20. 8. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: archiv redakce
...říká Aleš Hojka, generální ředitel společnosti IBA CZ a dodává, že mobilní řešení s sebou přinášejí zlepšení pracovních postupů.

CIO Business World:  Řada firem využívala aplikace pro vnitrofiremní spolupráci ještě dříve, než se mobilita stala důležitým faktorem. Jak se tyto společnosti nyní vyrovnávají s požadavky uživatelů na nový (mobilní) způsob práce?

Aleš Hojka: Jako společnost se snažíme na tyto požadavky zákazníků reagovat a nabízíme našim klientům mobilní řešení, která spočívají v implementaci mobilního přístupu uživatelů do jejich stávajících vnitropodnikových systémů. Naše služby a řešení dlouhodobě stavíme na takových produktech, které mobilní způsob práce podporují. Plně vnímáme, že požadavky na mobilní zařízení jsou odlišné od původních desktopových, a tak mobilní aplikace přizpůsobujeme stylu práce jednotlivých pracovníků i možnostem samotných zařízení. Při tvorbě mobilních aplikací se řídíme definovanými standardy a vnímáme, že při vhodném použití je mobilní způsob práce ze strany firem pozitivně hodnocen, neboť přináší nové prvky do způsobu práce jejich zaměstnanců.

V jakém stadiu je u nás využivání mobilního přístupu k firemním aplikacím? Jaký je podíl pracovníků s mobilním přístupem a kolik z nich pracuje s vlastním zařízením (BYOD)? Jaká je politika firem v tomto směru, volí cestu BYOD, nebo naopak (i vzhledem k ceně) poskytují mobilní zařízení pro firemní i soukromou potřebu jako určitou formu zaměstnaneckého benefitu?

Mobilní zařízení jsou nedílnou součástí většiny zaměstnanců. V případě, že je zaměstnanec ochoten poskytnout svoje zařízení k přístupu k firemním aplikacím, je tato varianta preferovaná, neboť společnost nemusí vynakládat prostředky k nákupu nového hardwaru a zaměstnancům hradí pouze datové služby. Naše společnost poskytuje zaměstnancům mobilní přístup ke všem firemním aplikacím a dává jim možnost volby, zda využijí vlastních nebo firemních mobilních zařízení.

Stále máme představu, že státní správa a instituce jsou konzervativnější než firemní segment. Platí to ještě v případě v zavádění podpory pro pracovní mobilitu?

Určitě toto platí, ale i státní správa a další státní instituce pochopily, že je nutno se orientovat na pracovní mobilitu, která s sebou přináší různá zlepšení pracovních postupů včetně důrazu na bezpečnost dat. V poslední době se účastníme projektů ve státní správě s důrazem na zapojení mobilních prvků.

Jádrem tradičních aplikací pro vnitrofiremní spolupráci byl e-mail. Nyní nacházejí stále větší uplatnění systémy, které fungují na principu sociálních sítí. Jaký je o taková řešení zájem v České republice?

Zájem o tato řešení neustále roste. Komunikace pomocí emailu je pomalá a často nepřehledná. Samotnou komunikaci emailem nelze zcela nahradit, ale je možné ji obohatit o nástroje postavené na principech sociálních sítí, které umožní rychlou a flexibilní spolupráci mezi kolegy a týmy. Zapojení mobilních technologií a zařízení tento trend přechodu od emailové komunikace k aplikacím využívajícím principy komunikace pomocí sociálních sítí podporují.

Pokud se nějaká firma rozhodne, že přejde od e-mailu k interní „sociální komunikaci“, jak dlouho může trvat taková změna a co všechno to obnáší?

Samotný přechod z emailu do interní sociální komunikace nemusí být tak časově náročný, jsou-li zvoleny správné nástroje a produkty. Pokud firma toto rozhodnutí konzultuje se svými zaměstnanci jako budoucími uživateli těchto aplikací a vybere vhodné řešení/vhodného dodavatele, pak tato změna může proběhnout během jednotek měsíců.

Dalším důležitým faktorem je také, jak tato společnost přistupuje k nutnosti opatřit potřebné prostředky pro tuto komunikaci a jak tuto komunikaci zabezpečit tak, aby nedošlo ke zneužití dat a informací.

Některá řešení mohou běžet fyzicky na serverech zákazníky, jiné se poskytují jako cloudová služba v modelu SaaS. Informace nashromážděné v aplikacích pro spolupráci mohou představovat podstatné firemní know-how, není zde bezpečnostní výhrada proti aplikacím poskytovaným z cloudu dodavatele?

Otázka zabezpečení je velice individuální a ze strany společnosti nesmí dojít k jejímu podcenění. Z našich zkušeností vyplývá, že v některých případech jsou cloudová řešení zabezpečená více, než řešení běžící na serverech zákazníka. My jako dodavatel podporujeme oba modely provozování řešení.

Ovlivnily nějak poslední aféry okolo špehování NSA a jinými tajnými službami obavy firem o informační bezpečnost? Mají větší obavy z řešení, která technicky mohou běžet v zahraničí?

příloha_ovladnete_sva_data

Tato aféra ukázala, že informační systémy mají svoje slabá místa, která je možno zneužít. Řada firem tuto obavu sdílí, proto se snaží tyto systémy důkladně zabezpečit a ochránit tak svoje data a firemní know-how před podobným zneužitím, ať už jsou provozována u nás nebo v zahraničí.

 

Byl pro vás článek přínosný?