Ivo Rosol z OKsystemu: elektronické občanky jsou nedovařené

Proč se český projekt elektronických občanek zastavil na půl cesty a co by bylo třeba udělat pro jeho skutečné dotažení do konce, jsme se na konferenci společnosti OKsystem zeptali jejího ředitele vývoje Ivo Rosola.

Ivo Rosol z OKsystemu: elektronické občanky jsou nedovařené


Jaký potenciál v sobě podle vás skrývá projekt elektronických občanských průkazů? Není v současné podobě, kdy jde o zcela minoritní záležitost z hlediska četnosti použití, jen komplikace na straně státní správy?

Vydávání dokladů s čipem považuji nejen za správný, ale i nutný krok. Nejde pouze o vyšší odolnost samotného dokladu proti padělání nebo pozměňování a o použití biometrických údajů pro ztotožnění držitele dokladu, ale v případě občanského průkazu s čipem zejména o možnost identifikace a autentizace při elektronické komunikaci. Zaručená elektronická identita na internetu je klíčová pro poskytování a zpoplatnění služeb, bezpečnost údajů a platebních transakcí a pro další rozvoj pokročilých on-line služeb. Z tohoto pohledu je potenciál elektronických identifikačních dokladů nezpochybnitelný. Nicméně je nezbytné překročit určitou minimální hranici počtu držitelů, aby se vyplatilo vytvářet infrastrukturu a aplikace pro jejich využití. V rámci současného českého modelu, kdy čip v občanském průkazu je volitelný a za poplatek a současně legislativa neumožňuje jeho jiné využití než pro zaručený elektronický podpis, lze souhlasit s názorem, že zatím jde spíše o komplikaci než o reálný přínos.

Přínosy z hlediska státu jsou poměrně evidentní, v čem ale spočívá význam projektu pro občany? Lze mu dát i komerční rozměr?

Ivo Rosol OKsystemObčanský průkaz je základním identifikačním dokladem a tuto úlohu zajišťuje stát jako jeho vydavatel. Současně je ale nutné zdůraznit, že stát a jeho úřady nejsou jedinými subjekty, které občanské průkazy potřebují pro svoji činnost. Komerční rozměr čipových dokladů spočívá v jejich použití pro elektronické agendy na internetu, nikoli v jejich vydávání. I zde by stát jako vydavatel měl mít na mysli, že občanský průkaz s čipem by neměl být určen pouze pro potřeby „e-governmentu“, ale i „e-commerce“.

Ve své prezentaci jste srovnával český projekt elektronického občanského průkazu s německým. V čem spočívají hlavní rozdíly?

Čip je v Německu vydáván pro všechny držitele nového OP. Je nutné si uvědomit, že přirozená výměna dokladů, které se vydávají s platností na deset let, zabere právě deset let. Teprve poté bude mít většina populace doklad s čipem. Pokud bude čip jako nyní u nás pouze u malého procenta nově vydávaných dokladů, zřejmě nikdy nedojde k překročení „kritického množství“ dokladů s čipem, které je nutnou podmínkou pro to, aby tyto doklady začaly být brány vážně a vyplatilo se pro ně vytvářet nebo adaptovat aplikace, měnit procesy a vzdělávat uživatele.

Další rozdíly lze spatřovat v důkladné a dlouholeté přípravě projektu, nastavení legislativního kontextu a vytvoření nezbytných standardů a specifikací. Současně s přípravou vydávání vlastních dokladů se vybudovala infrastruktura a připravila podpora pro vývoj aplikací.

Ale také nebyla zanedbána otázka informování veřejnosti a uvolnila se značná částka pro dotaci ceny bezkontaktních čteček pro občany.

Z toho vyplývá, že český projekt vykazuje značné nedostatky. Jaké má podle vás situace řešení?

Zůstává zde prostor pro nové právní předpisy, které stanoví další použití čipu. Takový předpis nemusí vytvořit pouze Ministerstvo vnitra ČR, ani nemusí být součástí zákona o občanských průkazech. Příkladem je novela zákona o elektronickém podpisu, která umožnila zatím jediné použití čipu pro elektronický podpis. Potíž je ale v tom, že systém není zatím připravený na instalaci a správu nových aplikací, a to ani technicky, ani koncepčně. Všechny tyto překážky lze samozřejmě překonat, je ale nutné se vrátit na začátek a postupovat otevřeně a s jasnou koncepcí. Nelze vyloučit, že v oblasti občanských průkazů sehraje svoji roli Evropská unie, podobně jako to udělala u cestovních pasů s biometrickými prvky.

Ivo Rosol

KDO Ředitel vývojové divize OKsystem.

KDE Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor technická kybernetika.

KDY V letech 1986–1990 pracoval jako odborný asistent Elektrotechnické fakulty ČVUT. Od roku 1990 pracuje ve společnosti OKsystem, v současné době na pozici ředitele vývojové divize.


Úvodní foto: © Andrea Danti - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 10/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře