Tomáš Denemark, Arbes: Počet firem implementujících ERP v ČR je neadekvátní velikosti trhu

Pro CIO Business World odpovídal Tomáš Denemark, ředitel divize finančních a ekonomických systémů ARBES Technologies.

Tomáš Denemark, Arbes: Počet firem implementujících ERP v ČR je neadekvátní velikosti trhu


CIO Business World: Výše firemních investic (včetně oblasti podnikových informačních systémů) je úzce spjata s vývojem ekonomiky v České republice, potažmo celé EU. Jaká je Vaše predikce hospodářského vývoje ve střednědobém horizontu, tedy v následujících cca pěti letech?

Tomáš Denemark: Česká republika je z pohledu hospodářského vývoje velmi úzce spjata s ekonomikami EU, zejména pak Německa. Jestliže se prognóza reálného ekonomického růstu EU i Německa pohybuje dle různých statistik v rozpětí 1 % až 3 %, dá se to samé očekávat i v České republice. Navíc je zřejmé, že i tento růst, zejména v eurozóně, je částečně podvázán výraznou snahou a finanční podporou skomírajících zemí, které jsou zadlužené daleko více, než aby toto mohly samy zvládnout. A k tomu přidejme nepředvídatelnost vývoje v příštích letech, viz. například slova hlavního ekonoma OECD a zástupce generálního tajemníka Piera Carlo Padoana, které uvedl při zveřejnění statistiky výhledu OECD dne 28.11.2012: „Žijeme v obtížných dobách, situace v eurozóně se rapidně zhoršuje, nákaza dluhové krize se šíří a politiky zaostávají za vývojem trhů jak v eurozóně, tak v USA. Více než kdy jindy závisí další perspektiva ekonomiky na událostech, jejich charakter a načasování neumíme předvídat. Za těch okolností musí být tvůrci politik připravení na to nejhorší.“ To vše znamená, že obezřetnost podnikatelského sektoru je na místě a nedá se očekávat, že by se z makroekonomického pohledu cokoliv v následujících 3 – 5 letech změnilo. Pokud se tedy nestane něco horšího a nepraskne několik dalších, v posledních 20 letech uměle nafouknutých, bublin.

Analýzy trhu ukazují, že firmy, i organizace z veřejné sféry, jsou v současnosti - s ohledem na stagnaci ekonomiky - v otázce investic do ERP spíše opatrné. Jaké argumenty je mohou přesvědčit, aby aktuální situaci pojímaly jako příležitost a nikoliv hrozbu?

Tomáš Denemark, Arbes TechnologiesSamozřejmě, že opatrný přístup je v tuto chvíli z makroekonomického pohledu správný. Nicméně vždy lze najít několik důvodů k tomu, aby se firmy a organizace z veřejné sféry zabývaly otázkou investic. Jedním z nich je zajisté snaha o získání konkurenční výhody, která by pro každý jednotlivý podnik měla být prioritou. Vždyť jak jinak se dají zlepšit vyhlídky na přežití, růst a ziskové podnikání než tím, že i za pomoci investice do ERP řešení vylepším své postavení na trhu, byť by se jednalo jen o několik měsíců. Druhým argumentem pro investice do ERP je bezpochyby ekonomický přínos zavedení nového systému související s celkovou úsporou provozních zdrojů. Těmito zdroji mám na mysli práci lidí, úsporu energií, optimalizaci výroby a logistiky, snížení výdajů na režijní náklady, ale také snížení nákladů na podporu zaváděných ERP systémů. V konečném důsledku mi každé snížení provozních nákladů přináší opět určitou konkurenční výhodu. Příkladem z podnikové sféry je schopnost udržet ceny svých služeb a výrobků na stejné úrovni i přes neustálý růst cen energií, zvyšování daňových zátěží apod. Příkladem z veřejné sféry pak může být schopnost zdravotnických zařízení řídit a ovlivňovat profitabilitu svého „podnikání“.

Do jaké míry je český trh ERP ovlivněn dotacemi EU? Došlo v minulých letech skutečně k masivnímu předinvestování kvůli možnosti čerpání evropských peněz?

Podle mého názoru je český trh ERP dlouhodobě velmi negativně ovlivněn zejména tím, že na českém trhu je daleko více firem, které implementují ERP systém, než by bylo adekvátní velikosti trhu. Porovnání s jinými zeměmi, zejména pak Německem, Velkou Británií a USA vyznívá jednoznačně. Tento stav uměle udržely v posledních letech také dotace z EU. Samozřejmě, že lze očekávat, že se tento stav změní a počet firem, které působí v této oblasti, se sníží na polovinu během následujících pěti let. Co se týče předinvestování tak tady neexistuje žádná jednoznačná statistika a analýza. Z naší zkušenosti mohu zmínit dva faktory, které obsah slova „předinvestování“ bagatelizují: (i) v některých oborech docházelo k vyslovenému plýtvání s dotacemi EU, a tak obvyklepři implementaci nového ERP systému nebylo dosaženo stavu, který by umožnil firmě či organizaci z veřejného sektoru delší dobu setrvat se stávajícím řešením, (ii) v poslední době se natolik zrychlil vývoj spojený s technologiemi obecně, že obnova ERP řešení se jeví jako nezbytná již za mnohem kratší časový úsek, než tomu bylo před deseti lety.

Jak by podle Vašeho názoru měla probíhat volba dodavatele ERP v ideálním případě?

Volba dodavatele ERP by měla probíhat transparentně, s ohledem na tržní a hospodářskou situaci zákazníka a zejména s ohledem na cíle, kterých chce zákazník v následujících 3 až 5 letech dosáhnout. Samozřejmě, že by zákazník měl dát přednost řešením, která jsou prověřená a u kterých se dá očekávat další rozvoj dodavatelem. Je více než vhodné nechat si v tomto zásadním rozhodnutí poradit, a určitou část investice tak obětovat směrem k poradenské firmě, která dobře zná prostředí ERP. Vzhledem k roztříštěnosti trhu dodavatelů ERP a stavu, kdy velká většina z nich naslibuje téměř vše, je nanejvýš rozumné získat poradní hlas od někoho, kdo se touto oblastí zabývá léta a dovede poukázat na silné a slabé stránky jednotlivých dodavatelů a jejich řešení.

Pokud zákazníci pořádají výběrová řízení na výběr nového (nebo udržení stávajícího) dodavatele ERP, jaké jsou jejich nejčastější požadavky?

Nejčastější požadavky vedou směrem ke zlevnění provozu ERP, centralizaci více stávajících systémů ERP v organizaci do jednoho a velmi často je jedním z klíčových požadavků to, aby nový ERP systém byl schopen pokrýt novou oblast, která nebyla dosud stávajícím systémem řešena. Jedním z takových příkladů je oblast mobilního přístupu k ERP. Tento požadavek se v určitých obměnách objevuje v požadavcích výběrových řízení velmi často a týká se zejména některých agend ERP.


Úvodní foto: archiv redakce




Komentáře