Zájem o SaaS roste: kdo je typický zákazník?

Využívání softwaru jako služby – tedy SaaS (software-as-a-service) – je stále populárnějším dílem skládačky možností, které poskytují moderní cloudové technologie. Jak si stojí české firmy na tomto poli?

Zájem o SaaS roste: kdo je typický zákazník?


Zeptali jsme se odborníků ze společností, které mají SaaS v portfoliu svých cloudových služeb.

Existuje typický zákazník?

Podle Petra Boušky z firmy OKsystem vedou středně velké nebo i menší firmy. Stejnou zkušenost má i Tomáš Krátký z Profinitu: „Pro menší společnosti je efektivnější a jednodušší využívat služby z cloudu, než si budovat vlastní infrastrukturu a řešit provozní problémy.“ Společně s Romanem Trnkou z Ness Technologies ale zaznamenali i první vlaštovky z bankovního sektoru. Martin Hruška z Microsoftu dokládá konkrétní statistiky, které uskutečnila agentura Ipsos Mori: „75 % českých malých a středních podniků už využívá nějakou formu cloudové služby.“ Důvodem je především to, že v SMB sektoru je provoz některých aplikací na vlastním zařízení prakticky nedostupný.

Ovšem SaaS využívají i velké firmy. Monika Vitásková ze společnosti Infor Global Solutions registruje podstatný zájem ze strany průmyslu: „Typickým zákazníkem cloudových řešení je pro nás výrobní společnost rozprostřená na více lokalitách. Potřebuje centralizovat data místo toho, aby je měla na mnoha místech na různých serverech.“ Václav Kameníček ze společnosti CCV Informační systémy připomíná, že pro míru využívání cloudových služeb je důležitý především segment, ve kterém firma působí. Pro některé obory je totiž charakteristický konzervativismus a důraz na bezpečnost. „Určitě plošně neplatí, že by cloud využívaly spíše menší firmy, naopak v oboru elektronické komunikace, kde působíme, se aktuálně setkáváme se zájmem spíše větších podniků,“ dodává Kameníček.

Petr Loužecký z Algotechu připomíná, že jednou z hnacích sil pro využívání SaaS a dalších cloudových služeb je zvýšení požadavků na mobilitu zaměstnanců. Někdy se ale firmy rozhodují na základě konkrétní situace ve vlastním IT oddělení. „Nezřídka se setkáváme i s motivem nespokojenosti s interním IT, které není schopné vyslyšet požadavky uživatelů či na ně dostatečně pružně reagovat,“ uvádí Loužecký.

Podobnou zkušenost má i Martin Válek ze společnosti Karat Software: „Dobrý poskytovatel služeb za zákazníka udělá věci, které on sám nemá sílu realizovat. Ať již jde o zálohování dat, aktualizace SW nebo bezpečnostní politiku. To vše jsou výhody, jež si zákazníci uvědomují a které také v čím dál větší míře využívají.“

Státní instituce jsou pozadu

Právě v oblasti využívání cloudových služeb je velký rozdíl mezi soukromými firmami a státními institucemi. Ty druhé velkou důvěrou ke cloudu neoplývají. Tomáš Krátký to ilustruje na zkušenosti jeho společnosti Profinit: „Prakticky všechny naše projekty z této oblasti v celém CEE regionu jsou pro soukromé, komerční firmy.“ Roman Trnka připomíná, že ve státní sféře koluje spousta mýtů, proč zde nelze cloudové řešení nasadit: „Nejoblíbenějším je, že data státních organizací nesmí překročit hranice ČR. Takové nařízení ale neexistuje.“

Naopak Martin Hruška nevidí zásadní rozdíl mezi soukromými firmami a státními a veřejnými institucemi. Je to zřejmě proto, že v portfoliu SaaS služeb Microsoftu mají silné postavení kancelářské aplikace.

Pokračování: → Úspory na prvním místě

Čtěte také:
→ Pět základních faktů, které potřebujete vědět o SaaS
→ Vyplatí se IaaS?

G+


Úvodní foto: © alphaspirit - Fotolia.com

Vyšlo v CIO Business World 9/2013
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře