Butler Lampson: muž, který viděl 10 let dopředu (1.)

Namísto zadávání příkazu do příkazové řádky pouhý klik myší na ikonu. Samozřejmost, bez které si dnes většina z nás nedokáže představit práci na počítači, vzešla z koncepce grafického uživatelského rozhraní pro počítač Xerox Alto.

Butler Lampson: muž, který viděl 10 let dopředu (1.)


Že tento počítač předznamenal v mnohém budoucnost osobních počítačů, o tom svědčí okřídlený výrok: „Kdo v roce 1975 přišel do střediska Xerox PARC, získal velice dobrou představu o tom, jak bude vypadat špičková osobní výpočetní technika v roce 1985." Tím mužem, jenž viděl deset let dopředu, byl americký počítačový vědec Butler Lampson, jedna z nejuniverzálnějších zakladatelských osobností světa informačních a komunikačních technologií.

Cesta k programování

Butler LampsonButler Lampson se narodil v prosinci roku 1943 ve Washingtonu D.C. Díky nadání pro matematiku se dostal na elitní Lawrencevillskou školu ve státě New Jersey. Zde se Butler Lampson seznámil s počítačem. Otec jednoho z jeho kamarádů pracoval ve zmíněném Institutu pro pokročilá studia v Princetonu, kde v té době bylo možné potkat řadu světových osobností vědy – např. Alberta Einsteina či Johna von Neumanna. Když Butler se svým kamarádem byli na návštěvě v institutu, všimli si nevyužívaného počítače IBM 650. Protože šlo o zastaralý model, dostali svolení k tomu, že jej mohou pravidelně využívat.

Mainframe 650, první hromadně vyráběný počítač od firmy IBM, byl osazen třemi tisíci elektronkami a jeho bubnová paměť měla kapacitu čtyř tisíc deseticiferných čísel; jeho základní předností bylo, že se k němu daly připojit na svou dobu moderní periférie. Butler díky „šest set padesátce" získal základní poznatky v oblasti architektury počítače a programování.

Z Lawrenceville zamířil Butler Lampson na Harvardovu univerzitu, kde vystudoval matematiku a fyziku. Když o rok později nastoupil na postgraduální studium fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, dozvěděl se, že zde probíhá utajovaný počítačový výzkum pod názvem Projekt Genie. Jednalo se o obdobu Projektu MAC, který v téže době probíhal na Massachusettském technologickém institutu. Byl – stejně jako jeho rozsáhlejší podoba na MIT – financován vládní agenturou ARPA a jeho cílem bylo prozkoumat možnosti počítačového systému sdílení času. Lépe řečeno, víceuživatelského systému, představujícího takovou provozní formu, jež by umožňovala současný přístup více uživatelů k jednomu počítači.

Protože Butler Lampson prokázal, že má dostatečně široké zkušenosti v oblasti programování, stal se záhy členem týmu projektu Genie. Ten, jak už bylo předesláno, probíhal za neoznačenými dveřmi, a jak Lampson později v jednom z rozhovorů řekl, tato práce ho naprosto pohltila.

Krach firmy BCC

Výsledkem projektu Genie byl systém umožňující provoz se sdílením času pro počítač SDS 940, na němž mohlo v jednom okamžiku pracovat čtyřicet až šedesát uživatelů. „Devět set čtyřicítka" se stala nejen prvním komerčním víceuživatelským systémem, ale také ovlivnila vývoj dalších víceuživatelských systémů, zvláště operačních systémů TENEX a později i Unix. Právě na počítači SDS 940 vytvořil Douglas Engelbart oN-Line-System (NLS), síťové prostředí, v němž mohlo více uživatelů pracovat s dokumenty, které byly tříděny v hierarchickém uspořádání do stromové struktury. Engelbartův NLS přitom obsahoval zásadní ideu interaktivní práce s texty. Té později zase naopak využil Butler Lampson, když navrhoval operační systém s grafickým uživatelským rozhraním a první textový edi tor typu WYSIWIG (What You See Is What You Get).

Lampson se svými kolegy založil v roce 1969 společnost Berkley Computer Corporation (BCC), jejímž cílem byl vývoj, prodej a servis komerčních systémů sdíleného času. Společnost po dvou letech zkrachovala. Ale bankrot společnosti BCC pro Lampsona neznamenal konec kariéry v počítačovém průmyslu. Jen si uvědomil, že jeho místo není v podnikání, nýbrž ve výzkumu. Proto také přijal nabídku Boba Taylora, jenž se na něj obrátil s otázkou, zda by se nechtěl stát pracovníkem PARCu, nově vybudovaného výzkumného a vývojového střediska společnosti Xerox.

Pokračování





Komentáře