Butler Lampson: muž, který viděl 10 let dopředu (2.)

Namísto zadávání příkazu do příkazové řádky pouhý klik myší na ikonu. Samozřejmost, bez které si dnes většina z nás nedokáže představit práci na počítači, vzešla z koncepce grafického uživatelského rozhraní pro počítač Xerox Alto.

Butler Lampson: muž, který viděl 10 let dopředu (2.)


Předchozí díl

Xerox Alto

Když na přelomu šedesátých a sedmdesátých let slavila společnost Xerox závratný komerční úspěch s kopírovacími stroji, rozhodlo se její vedení, že uvolní značné investice do založení nového výzkumného a vývojového střediska. To vzniklo v roce 1970 a podle města, kde sídlilo, získalo název Palo Alto Research Center (PARC). V rámci tohoto nového střediska vznikla také počítačová laboratoř (Computer Science Laboratory, CSL), jejímž ředitelem byl jmenován Bob Taylor, působící dosud ve vedoucí funkci ve vládní agentuře ARPA.

Butler LampsonTaylor byl zkušený manažer. V první řadě se mu podařilo do CSL přilákat řadu znamenitých mladých vědců, jako byli např. Alan Kay, Robert Carr, Bill Gosper či Robert Metcalfe. A co je stejně důležité, Taylor se zasadil, aby v CSL vládla atmosféra tvůrčí svobody a dal týmu vědců zcela volnou ruku. „Všichni jsme se navzájem ovlivňovali,“ vzpomíná Lampson. „Bylo zde hodně věcí, na které bylo možné navazovat, které bylo možné rozvíjet. Důležitý byl také vliv Boba Taylora. Myslím tím hlavně jeho způsob vedení laboratoře a jeho konzistentní pohled na to, proč jsou počítače důležité.“ Díky tomuto stylu řízení se stal kalifornský Xerox PARC střediskem, kde spatřily světlo světa technologie, které začaly měnit tvář světa konce 20. století: osobní počítač, grafické uživatelské rozhraní, WYSIWIG textový editor, koncepce objektově orientovaného programování, Ethernet, elektronický papír, laserová tiskárna, tiskový jazyk pro digitální autorská práva... Ale nepředbíhejme.

Tyto technologie odstartoval projekt nového typu počítače Xerox Alto, prvního počítače pro individuální použití. Jak už jsme předznamenali, jeho konstrukce vzešla z koncepce, kterou v roce 1972 představil Butler Lampson. Cílem bylo zkonstruovat počítač, jehož grafický systém by umožnil komfortní práci. To byla na počátku sedmdesátých let odvážná myšlenka. Lampson vycházel jednak z Engelbartova oN-Line-Systemu (NLS), jehož součástí byl „indikátor X-Y polohy" (budoucí počítačová myš), jednak z konceptu přenosného počítače Dynabook, který byl dílem Alana Kaye.

Xerox Alto byl v podstatě minipočítačem; jeho centrální výpočetní jednotku netvořil mikroprocesor, nýbrž řada integrovaných obvodů. Disponoval operační pamětí o velikosti 128 kB a vyjímatelným pevným diskem s kapacitou 2,5 MB. Monochromatický displej (s rozlišením 808 × 606 pixelů) byl postaven na výšku, aby připomínal orientaci běžného kancelářského papíru. Běžnou klávesnici doplňovala třítlačítková počítačová myš pro práci s grafickým uživatelským rozhraním. Zobrazovaná bitmapa byla v operační paměti uložena po jednotlivých řádcích, přičemž každému pixelu odpovídal jeden bit.

Xerox Alto nepředstavoval pouze architekturu předznamenávající podobu osobního počítače, ale zejména revoluční systém a příslušné programové vybavení. Tento systém, využívající koncepci oken a ikon (byť dosud v značně jednoduchém provedení), přinesl v první řadě ideu desktopu, tedy pracovní plochy, na níž jsou umístěny různé nástroje ovladatelné kombinací klávesnice a myši. Lampson napsal tento systém v jazyce BCPL (Basic Combined Programming Language), který byl tehdy užívaný pro vývoj operačních systémů. Později na základě této zkušenosti navrhl jazyk Mesa, který byl určen pro programování systému s grafickým uživatelským rozhraním a stejně koncipovaných aplikací. Jazyk Mesa v druhé polovině sedmdesátých let sloužil k programování nástupců Alta, zvláště systému počítačů D a Star).

Pokud jde o vývoj aplikací, které měly demonstrovat praktickou využitelnost počítače, probíhal takřka po celé desetiletí. Butler Lampson a Charles Simonyi vytvořili již v roce 1974 textový editor Bravo. Díky jazyku Mesa byl tento editor vylepšen v souladu s celkovou koncepcí systému Alta – nová verze získala označení Bravo. Mezitím vznikla řada dalších aplikačních programů, stejně jako vývojových prostředí založených na jazycích Smalltalk a InterLisp. Samostatnou kapitolu představuje možnost zapojení Alta do sítě prostřednictvím Ethernetu, který v téže době v CSL vyvinuli Robert Metcalf a David Boggs – původní Ethernet, který vzájemně propojoval počítače Alto, pracoval s přenosovou rychlostí 2,94 Mb/s. I když Xerox Alto nebyl komerčním produktem, nakonec se vyrobilo na tisíc kusů těchto počítačů.

Že tento minipočítač se svým systémem znamenal revoluční krok ve vývoji informačních technologií, o tom svědčí množství vyspělejších strojů, jejichž konstrukci inspiroval. V samotném Xerox PARCu na základě Lampsonovy koncepce vznikla řada pracovních stanic a počítačů označovaných jako „série D strojů“ (Dolphin, Dandelion, Dandetiger, Dorado, Dragon). Z koncepce pracovní stanice Dandelion vzešel produkt, který byl uveden na trh pod názvem Xerox Star. Přestože šlo o značně vyspělou pracovní stanici, společnost Xerox bohužel nedokázala poskytnout takový marketing, jaký by odpovídal její technické vyspělosti.

Vlažný přístup vedení Xeroxu k inovacím, které vznikly v PARCu, nakonec způsobil, že z nich těžili jiní. Steve Jobs, šéf tehdy mladé společnosti Apple Computer, na rozdíl od top manažerů Xeroxu okamžitě pochopil, v čem bude spočívat budoucnost osobních počítačů. Že jednoduché grafické rozhraní může značně napomoci jejich rozšíření. A tedy i prodeji. Nemýlil se. Výsledkem jeho vize byl počítač Apple Lisa disponující vedle klávesnice i myší a operačním systémem s grafickým uživatelským rozhraním, které přineslo vymoženosti, jako jsou např. klávesové zkraty či dvojklik. Lisa byla sice pro svou vysokou cenu propadákem, ale všechny inovace, které přinesla, se nakonec mnohonásobně zhodnotily v počítači Macintosh, který se stal prvním komerčně úspěšným počítačem s grafickým uživatelským rozhraním.

Fakt, že vedení společnosti Xerox nedokázalo komerčně využít převratné inovace, jež se zrodily v CSL, přispěl na počátku osmdesátých let k rozpadu týmu pracovníků této laboratoře. Lampson následoval Taylora do společnosti Digital Equipment Corporation, kde založili počítačovou laboratoř Systems Research Center (SRC), Simonyi odešel do společnosti Microsoft (a podílel se na vývoji kancelářských programů, které dnes tvoří základ balíku Microsoft Office). Část týmu přijala nabídku Steva Jobse a našla uplatnění ve společnosti Apple Computer, kde spolupracovala na vývoji již zmíněných počítačů Lisa a Macintosh. Jiní založili vlastní společnosti, např. Robert Metcalfe (3Com) či John Warnock (Adobe Systems).

(Pro on-line vydání redakčně kráceno.)


Vyšlo v CIO Business World 12/2012
Časopis lze koupit se slevou 20 %





Komentáře