DDoS útoky byly v posledním čtvrtletí 2016 na svém maximu

DDoS útoky zaznamenaly v posledních třech měsících roku 2016 značný pokrok. Metody útočníků byly čím dál sofistikovanější a spektrum botnety napadených zařízení stále různorodější. Kyberzločinci navíc dávali na odiv své dovednosti v napadení stále větších a prominentnějších cílů.

DDoS útoky byly v posledním čtvrtletí 2016 na svém maximu


V průběhu posledního čtvrtletí minulého roku zaznamenal systém společnosti Kaspersky Lab botnetové DDoS útoky v 80 zemích, přičemž v předchozím kvartále jich bylo pouze 67. Mezi 10 zeměmi, které zaznamenaly nejvíce DDoS obětí, došlo ke změně - Itálie a Nizozemí byly nahrazeny Německem a Kanadou. Tři západoevropské země (Nizozemí, Velká Británie a Francie) zůstaly druhý kvartál v řadě mezi top 10 státy s nejvyšším počtem hostitelských C&C serverů, přičemž se k nim v posledním kvartále přidaly Bulharsko a Japonsko.

Nejdéle trvající DDoS útok v posledním čtvrtletí trval 292 hodin (přes 12 dní), což z něj udělalo rekordmana roku 2016. Toto období zaznamenalo také nejvyšší počet DDoS útoků během jednoho dne – 1 915 v sobotu 5. listopadu.

Celkově se poslední tři měsíce roku 2016 nesly ve znamení neobvyklých DDoS útoků proti rozmanitým cílům, mezi něž se zařadily společnosti jako Dyn (doménový systém), Německý Telekom a některé velké ruské banky. Tyto společnosti se staly prvními oběťmi nového trendu – DDoS útoky spuštěné prostřednictvím velkého počtu botnetů, které byly tvořeny zranitelnými zařízeními internetu věcí (IoT). Příkladem může být útok Mirai. Přístup, který zvolili tvůrci Mirai, posloužil jako základ mnoha dalším botnetům, které byly utvořeny z infikovaných IoT zařízení.

Narůstající počet útoků, jejichž součástí byly zařízení internetu věcí, byl jen jedním z trendů posledního čtvrtletí. V průběhu celých tří měsíců došlo ke značnému poklesu množství zesílených DDoS útoků, které byly hojně využívané v první polovině loňského roku. Důvodem může být lepší ochrana proti takovýmto útokům a méně zranitelných serverů, na které by mohli kyberzločinci cílit.

Mezeru po zesílených útocích rychle zaplnily útoky prostřednictvím aplikací, mezi něž se zařadily například útoky WordPress Pingback. Detekce útoků skrze aplikace představuje daleko složitější proces, protože útok napodobuje aktivity reálných uživatelů. Hrozba je o to větší, že tyto útoky čím dál častěji využívají šifrování. To do velké míry zvyšuje efektivitu DDoS útoků, protože se jejich dešifrováním značně komplikuje proces filtrování závadných a pravých požadavků.

Zdroj: Kaspersky Lab


Úvodní foto: © lolloj - Fotolia.com




Komentáře