Informační technologie v papírenství

Coby jeden z průmyslových oborů, jehož další rozvoj je založen na strategii trvale udržitelného rozvoje, se české papírenství řadí mezi perspektivní odvětví tuzemského zpracovatelského průmyslu.

Informační technologie v papírenství


Toto odvětví přitom produkuje nejen výrobky určené koncovým spotřebitelům, jako je již zmíněný toaletní papír či různé další hygienické potřeby, nýbrž také široké spektrum dalších produktů využívaných v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, jako je např. polygrafický průmysl, potravinářství a celá řada dalších průmyslových oborů. Není tedy divu, že obdobně, jako je tomu i v jiných odvětvích, sehrává také při dalším rozvoji tuzemského papírenství stále významnější roli využití pokročilých informačních a komunikačních technologií.

Podle standardní odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ) je papírenství v té podobě, v jaké je pojímáno v rámci této analýzy, označováno jako „Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru" a jako takové je souhrnně označováno číselným kódem 21. Součástí tohoto oddílu české ekonomiky jsou přitom podle OKEČ dva obory, a to konkrétně obor „Výroba vlákniny, papíru a lepenky", jenž je podle OKEČ označován číselným kódem 21.1, a dále pak obor „Výroba výrobků z papíru a lepenky", který má podle OKEČ kód 21.2. Podíl obou těchto oborů na celkových tržbách českého papírenství byl přitom v roce 2006 srovnatelný (viz graf).
 
Mezi subjekty, které se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, přitom byli výrobci z obou skupin. Celkové tržby všech těchto podniků v posledních letech přesahují 30 mld. Kč - tyto subjekty tedy reprezentují bezmála dvě třetiny českého papírenství.
 
V době přípravy této analýzy přitom všechny participující podniky zaměstnávaly přibližně 8 100 pracovníků - tj. jen o něco málo více než dvě pětiny všech pracovníků v tuzemském papírenství. Šlo tedy o skupinu podniků, které představují špičku českého papírenství nejen co do souhrnné velikosti jejich tržeb, ale také z hlediska jejich produktivity práce z obratu.
  
Spolu s podniky, které se specializovaly na výrobu vlákniny či papíru (jejichž nejvýraznějším reprezentantem byla společnost Biocel Paskov), přitom byly ve skupině participujících subjektů hojně zastoupeny také podniky či skupiny podniků, které se zabývaly jak „primární" výrobou papíru, tak také navazující výrobou obalů a dalších výrobků z papíru (jako tomu bylo např. v případě podniků ze skupiny Mondi Group nebo dvojice podniků ze skupiny Duropack Bupak Group).

Jak již bylo zmíněno v úvodu této analýzy, patří tuzemské papírenství mezi ty obory českého zpracovatelského průmyslu, které využívají především tuzemské surovinové zdroje - tj. zejména dřevní hmotu a sběrový papír. Jako takové se tak tuzemské papírenství jako celek vyvíjí cestou trvale udržitelného rozvoje nejen z pohledu ekologického, nýbrž také z hlediska čistě ekonomického.
 
Faktory, které dominantní měrou ovlivňují další rozvoj tuzemského papírenství v jeho dvou základních oborech, jimiž jsou výroba vlákniny a papíru na straně jedné a výroba obalů a dalších výrobků z papíru na straně druhé, jsou však přeci jen poněkud odlišné. Zatímco výroba vlákniny a papíru je totiž výrazně závislá na rozsáhlých tuzemských surovinových zdrojích dřevní hmoty v podobě lesů, které pokrývají značnou část území České republiky, je další rozvoj výroby papírových obalů a dalších výrobků z papíru výrazně závislý na celkové kondici české ekonomiky a ekonomik okolních zemí, od níž se odvíjí poptávka po produktech tohoto oboru.
 
Na rozdíl od celkových ročních tržeb tuzemských výrobců vlákniny a papíru, které v posledních letech oscilovaly na úrovni mezi 26 a 23 miliardami Kč, tak celkové roční tržby tuzemských výrobců obalů a dalších výrobků z papíru v posledních letech rostly, a to z hodnoty cca 20 miliard Kč v roce 2000 až na cca 27 miliard Kč v letech 2005 a 2006.
 
Lze tedy říci, že pro české papírenství jako celek byly poslední roky obdobím úspěšným - a to dokonce do té míry, že se celkový počet pracovních míst v tomto odvětí i přes další a další investice tuzemských papírenských podniků do modernizace jejich výrobních technologií a výstavby nových, moderních výrobních kapacit příliš neměnil. Na tomto udržování zaměstnanosti v českém papírenství na víceméně konstantní úrovni měl přitom v posledních letech pozitivní vliv nárůst počtu pracovníků ve výrobě obalů a dalších výrobků z papíru, který tím kompenzoval pokles zaměstnanosti v tuzemské „primární" výrobě papíru a celulózy, jež byla důsledkem další neutuchající modernizace výrobních technologií v tomto oboru (viz graf).
 
Lze přitom očekávat, že celkový počet zaměstnanců v tuzemské „primární" výrobě papíru a celulózy bude v dohledné době dále klesat - a to mj. též v důsledku další integrace podniků z tohoto odvětví do nadnárodních koncernových struktur. Tento trend se tak již v poslední době projevil např. zastavením výroby novinového papíru ve společnosti Norske Skog Štětí, jejíž představitelé na přípravě této analýzy také spolupracovali - a to dokonce i přesto, že se jednalo o podnik, který v posledních letech vykazoval velmi dobré ekonomické výsledky a neměl v ČR srovnatelnou konkurenci. Osudnou se mu tak zjevně stala především skutečnost, že jím využívaná výrobní technologie již měla nejlepší léta za sebou, a tak jeho vlastníci dali raději přednost jeho uzavření před budoucími masivními investicemi do nákupu a instalace nové výrobní technologie, které by spolu s dalším růstem ceny tuzemské pracovní síly mohly dostat tento podnik na hranici rentability.

Předpoklady pro využití ICT
Jedním z charakteristických rysů papírenství je totiž zejména v oboru „primární" výroby papíru a celulózy její značná investiční náročnost. Investoři do tohoto perspektivního oboru českého zpracovatelského průmyslu přitom musejí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji pro modernizaci stávajících výrobních kapacit či budování výrobních kapacit nových, nýbrž také možnostmi vhodného zacílení těchto investic do takových míst na území České republiky, v nichž jsou dostatečné zdroje užitkové vody a v nichž také není problém zajistit odpovídající energetické zdroje, na které klade výroba papíru a celulózy velké nároky.
  
Přestože je tedy tuzemské papírenství jako celek v posledních letech v poměrně dobré ekonomické kondici a přestože také toto odvětví těžilo v posledních letech z kombinace přílivu zahraničních investic do něj a růstu tuzemské poptávky po jeho produktech, jsou možnosti jeho dalšího rozvoje závislé především na tom, zda a do jaké míry se zde podaří nastartovat a udržet další růst produktivity práce z přidané hodnoty, která v tomto odvětví v posledních letech stagnuje (viz graf).
  
Vzhledem k rozsáhlé tuzemské surovinové základně papírenského průmyslu a dalšímu (byť zřejmě již poněkud pomalejšímu) růstu české ekonomiky se však bude české papírenství v nejbližších letech zcela jistě dále rozvíjet - a to zejména cestou dalšího rozvoje tuzemské výroby obalů a dalších výrobků z papíru, tj. oboru, v němž může být další růst mezd tuzemských pracovníků kompenzován růstem podílu přidané hodnoty na celkových tržbách v tomto oboru. Nezbytným předpokladem k tomu, aby měl tento trend další pokračování, je přitom stále těsnější integrace dodavatelsko-odběratelských řetězců nejen mezi „primárními" výrobci papíru a celulózy a výrobci obalů a dalších papírových výrobků, nýbrž též další integrace dodavatelsko-odběratelských řetězců napříč celým tuzemským papírenstvím a navazujícími ekonomickými odvětvími. Obdobně, jako tomu bylo v posledních letech, se přitom bude zřejmě také v letech příštích dále zvyšovat míra integrace českého papírenství do nadnárodních struktur, která se v letech 2000 až 2006 projevovala postupnou transformací české ekonomiky z importéra výrobků z papírů a lepenky do podoby jejich stále významnějšího exportéra (viz graf).
  
Vzhledem k rozmanitosti výrobků z papíru a lepenky lze přitom v tuzemském papírenství očekávat další diverzifikaci jeho výrobních kapacit. Zejména v těch papírenských podnicích, které se zabývají výrobou širšího spektra výrobků z papíru a lepenky určených různým typům zákazníků, tak byly při přípravě této analýzy patrné tendence ke stále výraznější diverzifikaci řízení jejich výrobně-distribučních procesů a jejich stále těsnějšímu propojování s navazujícími procesy na straně jejich zákazníků z řad obchodních řetězců, potravinářských či průmyslových firem nebo polygrafických podniků.

Aktuální stav využití ICT
Probíhající změny v českém papírenském průmyslu, které byly naznačeny výše, se pochopitelně stále výrazněji promítají také do způsobu i celkového rozsahu, v jakém jsou v tuzemských podnicích z tohoto odvětví využívána řešení na bázi pokročilých informačních technologií (dále jen ICT), a v neposlední řadě též do změn v zařazení útvarů ICT těchto podniků do jejich organizační struktury. V některých subjektech či skupinách subjektů, které se na přípravě této analýzy přímo podílely, tak sice došlo v posledních letech k přesunu zpracování některých standardních agend do nadnárodních datových center jejich mateřských koncernů, avšak na druhé straně se stále těsnější integrace jejich výrobně-distribučních procesů s podnikovými procesy na straně jejich odběratelů promítla do růstu kompetencí vedoucích útvarů ICT těchto subjektů (viz graf).
 
Ve skupině podniků, které se na přípravě této analýzy podílely již podruhé či potřetí, se tak růst kompetencí vedoucích jejich útvarů ICT projevil výrazným růstem podílu subjektů, v nichž byli vedoucí jejich útvarů ICT přímo podřízeni ředitelům těchto subjektů coby vedoucí jejich „štábních" útvarů nebo dokonce přímo jako členové vrcholových managementů těchto subjektů. Průvodním jevem tohoto vývoje přitom byly samozřejmě též změny v pracovní náplni vedoucích útvarů ICT těchto subjektů. Ti se tak v narůstající míře „rekvalifikovali" z dřívějších správců informační infrastruktury do podoby procesních analytiků schopných nejen identifikovat nové příležitosti, které může rozvoj využití pokročilých řešení na bázi ICT při zvyšování konkurenceschopnosti příslušných podniků přinést, ale také přesvědčit o těchto přínosech vrcholové manažery příslušných subjektů, což mělo mj. za následek výrazný růst důrazu kladeného těmito manažery na další rozvoj využití ICT (viz graf).
  
K růstu významu efektivního využití ICT v očích vrcholových manažerů papírenských podniků přitom zjevně nepřispívá pouze stále těsnější integrace výrobně-distribučních procesů těchto podniků s podnikovými procesy na straně jejich odběratelů (a související posilování reálných a následně i formálních kompetencí manažerů útvarů ICT těchto podniků), nýbrž také stále hlubší a hlubší prorůstání informačních systémů těchto subjektů do jejich „výrobně-distribučních" struktur. Ve skupině všech podniků, které na přípravě této analýzy přímo spolupracovaly, tak v době jejich posledního dotazování připadaly v přepočtu na tisícovku jejich pracovníků již více než čtyři stovky koncových stanic jejich informačních systémů (viz graf).
   
Změny v organizační struktuře tuzemských papírenských podniků, které jsou důsledkem transformace tohoto odvětví z dřívější podoby odvětví technologicky determinovaného do podoby odvětví velmi těsně integrovaného do navazujících procesních struktur jeho klíčových odběratelů, přitom měly za následek mj. též poměrně razantní změny v serverové infrastruktuře těchto podniků.
  
Ve skupině subjektů, které se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, tak došlo ve víru všech výše zmiňovaných změn k téměř naprostému útlumu využití unixově-riscových serverů. Zpracování aplikací, které byly na těchto serverech dříve provozovány, bylo totiž buď přesunuto do zahraničních datových center, nebo bylo zpracování těchto aplikací přeneseno na standardní PC-servery, mezi nimiž si v participujících podnicích udržely jednoznačně dominantní pozice PC-servery z produkce firmy Hewlett-Packard.
  
Ve skupině subjektů, které se na přípravě této analýzy podílely po čtyřech či osmi letech již podruhé nebo potřetí, byl přitom průvodním jevem mírného, tj. cca desetinového růstu celkového počtu jimi provozovaných PC-serverů útlum využití „neznačkových" PC-serverů při souběžném srovnatelně výrazném růstu podílu serverů z produkce firmy IBM. Dalším výrazným trendem, který byl v této skupině subjektů ve struktuře jejich PC-serverů zaznamenán, pak byl razantní, tj. více než dvojnásobný růst podílu víceprocesorových serverů na celkovém počtu všech PC-serverů provozovaných těmito subjekty (viz graf).
  
Průvodním jevem tohoto vývoje byl přitom další růst podílu PC-serverů s operačními systémy z produkce firmy Microsoft, a to nejen na úkor dosluhujících serverů s operačními systémy Novell NetWare či doslouživších PC-serverů, na nichž byly dříve provozovány „komerční" unixové operační systémy, ale také na úkor PC-serverů s operačním systémem Linux, jejichž podíl na celkovém počtu všech PC-serverů provozovaných opakovaně dotazovanými subjekty tak klesl pod hranici jedné pětiny.

Trendy dalšího využití ICT
Stále důslednější integrace většiny subjektů, které na přípravě této analýzy spolupracovaly, do struktur jejich mateřských nadnárodních koncernů pak v těchto podnicích zjevně účinně blokovala také další rozvoj využití produktů z rodiny „open source" také ve sféře standardních kancelářských aplikací, poštovních klientů a internetových prohlížečů.
 
Zejména ve sféře internetových prohlížečů a také ve sféře standardních kancelářských aplikací tak produkty firmy Microsoft jednoznačně dominují. S významnější konkurencí se tak aplikace z produkce firmy Microsoft v těchto podnicích potýkaly snad jen ve sféře standardních klientských aplikací pro práci s elektronickou poštou a řízení pracovního toku, kde produktu MS Outlook konkurovala klientská část aplikace IBM Lotus Notes (viz graf).

Zatímco ve sféře internetových prohlí­žečů, klientských aplikací pro práci s elektronickou poštou a standardních kancelářských aplikací však v podnicích participujících na přípravě této analýzy dominovaly produkty firmy Microsoft velmi výrazně, nebyla jejich dominance ve sféře standardních serverových aplikací pro databázové servery v participujících podnicích ani zdaleka tak jednoznačná. V subjektech, které se na přípravě této analýzy podílely po čtyřech či osmi letech již podruhé nebo potřetí, tak sice v posledních čtyřech letech rostl podíl databázových serverů, na nichž byly provozovány standardní serverové databáze z produkce firmy Microsoft, avšak zároveň v této skupině subjektů rostl také celkový podíl serverů, na nichž byly provozovány serverové databáze z produkce společnosti Oracle (viz graf).
 
Na rozdíl od posledního vývoje ve sféře standardních serverových databází využívaných dotazovanými papírenskými podniky, který byl pro společnosti Microsoft a Oracle více či méně příznivý, se však produkty obou těchto softwarových gigantů na poli standardních celopodnikových aplikací využívaných participujícími podniky zatím stále ještě příliš neprosadily. Četnějšího nasazení se totiž ve skupině všech subjektů, které na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, dočkaly v době přípravy této analýzy pouze standardní celopodnikové ERP-aplikace z produkce firmy SAP a také (byť v podstatně omezenější­ míře) celopodnikové aplikace z produkce konglomerátu tuzemských firem Ortex a OR Moravská Třebová (viz graf).
  
Společně s aplikacemi Microsoft Dynamics AX a Oracle JDE OneWorld se přitom dočkaly ojedinělých nasazení také některé další standardní celopodnikové ERP-aplikace tuzemské i zahraniční provenience; ve třech případech pak byly základem informačních systémů participujících papírenských podniků stále ještě aplikace vyvinuté na míru vlastními silami nebo externími dodavateli.
  
Všechny výše zmiňované trendy se pochopitelně odrážely také ve změnách celkové výše a struktury výdajů vynakládaných na pořízení a provoz ICT těmi papírenskými podniky, které se na přípravě této analýzy přímo podílely po čtyřech či osmi letech již podruhé nebo potřetí (viz graf).
 
Zatímco výdaje vynakládané těmito podniky na pořízení nových informačních technologií se tak v průběhu předchozích čtyř let o více než jednu čtvrtinu snížily, průběžné „provozní" výdaje na IT naopak výrazně (tj. o více než dvě pětiny) vzrostly, a to zejména v důsledku více než třípětinového růstu výdajů za „maintenance" již využívaných informačních technologií a výdajů za služby poskytované příslušným papírenským podnikům zahraničními datovými centry a centry sdílených služeb jejich mateřských nadnárodních koncernů.
 
Všechny významné tuzemské papírenské podniky, které na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, tak v poslední době vynakládaly na pořízení a provoz ICT ročně bezmála 230 milionů Kč. Ve střednědobém horizontu příštích cca tří až čtyř let pak dotazovaní představitelé těchto podniků očekávali další mírný růst celkových výdajů do ICT při souběžném opětovném růstu podílu „investičních" výdajů.
 
Od dalších investic do nasazování nových či do rozvoje využití již nasazených řešení na bázi pokročilých ICT přitom managementy papírenských podniků participujících na přípravě této analýzy očekávaly zejména další zprůhlednění finančních toků a zlepšení cash--flow při souběžném dalším zlepšování podpory zákazníků, redukci skladových zásob, zkracování dodacích lhůt a efektivnějším řízení výroby. Spíše na okraji zájmu jejich manažerů byly naopak další investice do ICT-řešení pro podporu plánování a řízení údržby výrobních technologií, vytváření nových distribučních kanálů a zejména pak další investice do řešení pro podporu komplexního řízení lidských zdrojů.


----------------------------------------------------------
ICT v papírenství: Odraz potřeb zákazníků
Papírenský průmysl produkuje široké spektrum výrobků. Jejich odběratelé se rekrutují z různých ekonomických odvětví. Jedno však mají společné. A to rostoucí nároky na co nejdůslednější integraci svých podnikových procesů s podnikovými procesy svých subdodavatelů z řad papírenských podniků. Protipólem konsolidace tuzemského papírenského průmyslu do rukou globálních papírenských koncernů se tak stává stále užší a užší specializace jejich výrobních závodů na uspokojování potřeb specifických skupin jejich odběratelů. Zatímco podpora standardních podnikových procesů se tak přesouvá do nadnárodních datových center a center sdílených služeb papírenských koncernů, podpora unikátních procesů, v nichž se zrcadlí specifické potřeby specifických typů jejich odběratelů, se naopak přesouvá na úroveň jednotlivých výrobních závodů - a to včetně posilování kompetencí jejich managementu při rozhodování o využití příslušných specializovaných řešení na bázi ICT.

------------------------------------------------------------


Papírenství v ČR - Dotazované subjekty a skupiny subjektů:

  • Biocel Paskov ***
    www.biocel.cz

    Cerepa **
    www.cerepa.cz

    Duropack Bupak Group ČR **
    www.duropac.cz

    Emba **
    www.emba.cz

    Huhtamaki Česká republika ***
    www.huhtamaki.cz

    JIP-Papírny Větřní ***
    www.jip.cz

    Korona Lochovice **
    korona-lochovice.cz

    Krkonošské papírny ***
    www.krpa.cz

    Model obaly **
    www.modelgroup.com

    Mondi Group ČR ***
    www.mondipackaging.com

    Norske Skog Štětí ***
    www.norske-skog.com

    Olšanské papírny **
    www.olpa.cz

    Orpa papír **
    www.orpa.cz

    Papírny Bělá ***
    www.papirny-bela.cz

    Papírny Vltavský mlýn **
    www.jip.cz

    Prowell *
    www.prowell.de

    SCA Packaging Česká republika **
    www.scapackaging.cz

    Smurfit Kappa Czech, závod Morava Paper*
    www.smurfitkappa.cz




Komentáře