Občané ČR si přejí podporu slabších regionů z fondů EU

Nadace Friedrich Naumann Stiftung (FNS) zjišťovala postoje veřejnosti před červnovými volbami do Evropského parlamentu.

Občané ČR si přejí podporu slabších regionů z fondů EU


Hlavními tématy byly především podpora slabších regionů v rámci politik a prostředků Evropské unie, obavy respondentů z tlaku Ruska na země Evropské unie v souvislosti s nedávnou energetickou krizí a podpory volebních uskupení před volbami do Evropského parlamentu.

 

1. Podpora regionů v rámci EU

 

Považujete za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony?"

 

Závěr:

Naprostá většina lidí (83 %) považuje za potřebné, aby peníze z programů EU sloužily větší měrou než dosud k podpoře slabších regionů.

  • S tím, že je potřebné, aby peníze z programů EU sloužily více než dosud k podpoře slabších regionů a pomáhaly zmírňovat rozdíly mezi regiony, souhlasí naprostá většina respondentů (83 %, z toho 47 % určitě ano).

  • Podpora tomuto tvrzení se neliší podle pohlaví respondentů, významné rozdíly se ukazují v závislosti na věku, vzdělání a podle regionálního hlediska. Podpora myšlenky, že peníze z programů EU mají sloužit podpoře slabších regionů, roste s věkem respondentů a z hlediska nejvyššího školního vzdělání je relativně nejvyšší u lidí se základním vzděláním či lidí vyučených. Relativně nejméně (i když většinově: 61 %) podporují tvrzení, že peníze z programů EU mají sloužit větší měrou podpoře slabších regionů, obyvatelé hlavního města. Rozdíly v názorech na tuto otázku mezi Čechami (bez Prahy) a Moravou nejsou příliš významné.

  • Podpora myšlenky, že peníze z programů EU mají sloužit podpoře slabších regionů, je z hlediska stranických preferencí (volby do EP) relativně nejvyšší u stoupenců KSČM (92 %) či ČSSD (90 %). Relativně nejméně (i když výrazně většinově: 75 %) podporují toto tvrzení příznivci ODS.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. Tlak Ruska na EU v souvislosti s energiemi

 

Obáváte se tlaku Ruska na Evropskou unii v souvislosti s dodávkami energií?"

 

Závěr:

Tři občané z pěti se obávají tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií. Třetina lidí je v tomto směru bez obav a desetina občanů neví.

 

  • Obavy z tlaku Ruska na EU v souvislosti s dodávkami energií jsou téměř shodné u mužů (58 %) i žen (60 %). Muži o něco častěji než ženy vyjadřovali, že se tlaku Ruska na EU neobávají (34 % vs. 28 % u žen), ženy naproti tomu častěji označovaly variantu „nevím".

  • Obavy z tlaku Ruska na EU ohledně dodávek energií vyjadřují nejméně často mladí lidé do 29 let (45 %) nebo lidé se základním vzděláním (48 %). Relativně největší obavy byly naproti tomu zaznamenány u lidí ve věku 30 - 44 let (69 %) či u osob s ukončeným VŠ vzděláním (70 %).

  • Z hlediska stranických preferencí (volby do EP) vyjadřují relativně nejvyšší míru obav z tlaku Ruska na EU příznivci KDU-ČSL (70 %) či ODS (67 %). Relativně nejmenší obavy mají v tomto směru (jde ovšem o menšinový názor) stoupenci KSČM (40 % z nich se neobává tlaku Ruska na EU).

 

3. Předvolební preference pro volby do Evropského parlamentu

 

Koho byste volil/a v červnových volbách do Evropského parlamentu z následujících stran a hnutí?"

 

Závěr:

Obě nejsilnější strany - ČSSD a ODS - mají nyní přibližně vyrovnané stranické preference pro volby do Evropského parlamentu (ČSSD 23 %, ODS 21 %).

 

  • Stranické preference pro volby do EP jsou nyní na úrovni 23 % pro ČSSD, 21 % pro ODS, 11 % pro KSČM a shodně 5 % pro KDU-ČSL a Stranu zelených. Starostové a nezávislí by podle stranických preferencí dosáhli na 4 % hlasů, v přepočtu na rozhodnuté voliče (po odečtu nevoličů a nerozhodnutých) by hranici 5 % překročili těsně (5,3%).

  • Desetina respondentů není dosud rozhodnutá, jakou stranu bude ve volbách do EP volit, ale voleb se podle svých slov zúčastnit chystá. Mezi předpokládanými nevoliči ve volbách do Evropského parlamentu vysoce převažují mladí lidé ve věku 18 - 29 let.

Nadace Friedrich Naumann Stiftung (FNS) reprezentativní výzkum postojů veřejnosti před červnovými volbami do Evropského parlamentu objednala u agentury STEM (Střediska empirických výzkumů).





Komentáře