Historie firmy Apple

„Můj sen je, aby každý člověk na světě měl svůj vlastní počítač Apple,“ prohlásil kdysi Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple. V pravém slova smyslu se mu tento sen nesplnil. Na druhé straně si dnes už nelze představit osobní počítač bez vylepšení, která prosadil právě Apple: grafického uživatelského rozhraní a myši. Steve Jobs a Steve Wozniak se seznámili na střední škole...

Historie firmy Apple


Zajímala je elektronika a oba navštěvovali nepovinný předmět programování. Zatímco Wozniak, řečený Woz, se vyznačoval výrazným technickým nadáním, Jobsovy zájmy byly o něco rozmanitější. Kromě elektroniky se zabýval východními náboženstvími a rekreačně experimentoval s LSD. Jobs i Woz začali později studovat univerzitu, ale po absolvování jednoho semestru ji opustili, aby se mohli věnovat počítačům u slibně se rozvíjejících firem v Silicon Valley, Woz u Hewlett-Packard, Jobs u Atari. Oba se také shodli na tom, že nastal čas, aby počítače opustily obří klimatizované sály a začaly se ve zmenšené podobě ucházet o pozornost běžných uživatelů.

V roce 1975 začal Woz pracovat v jednom zájmovém klubu s počítačem Altair 8800. Napadlo ho, že by si mohl podobný stroj postavit sám doma. Jobs byl nadšen, když spatřil podomácku sestavený počítač svého přítele, a přišel s myšlenkou, že by mohli společně založit firmu, která by podobné stroje vyráběla a prodávala. Nápad to nebyl špatný, a třebaže ho zpočátku nebrali příliš vážně, pustili se do montáže malých počítačů. Zpočátku pracovali v pokoji Jobsovy sestry, pak jim Jobsův otec uvolnil garáž, kde sestavili prvních padesát kusů modelu Apple I. Právě v této dnes již legendární garáži v Cupertinu se začala psát historie jedné z nejpozoruhodnějších počítačových společností.

Firma Apple Computer byla založena 1. dubna 1976. Vedle Jobse a Wozniaka se třetím společníkem stal o generaci starší Ron Wayne, ale ten brzy společnost opustil. Název Apple prosadil Jobs, ovlivněný východními naukami. Jablko symbolizuje přírodní dokonalost, poučil své společníky, ale Woz později poznamenal, že kromě jeho návrhu je tak jako tak žádný vhodnější název nenapadl. Společnost začala s kapitálem 1 300 dolarů, který z převážné části utržili za prodej Jobsova ojetého volkswagenu a Wozovy programovatelné kalkulačky. Jak už bylo předznamenáno, Ron Wayne z firmy odešel, a to už po dvanácti dnech. Kromě toho, že nesouhlasil s Jobsovým finančním plánem, v něm převážil pocit, že je se jedná o bláznivý projekt, který nemá šanci na úspěch. Svůj podíl prodal svým dvěma společníkům za částku 800 dolarů. (Kdyby byl počkal pouhé čtyři roky, získal by za něj šest miliard, což jej staví na pomyslný piedestal největších IT smolařů…).

Apple I, nepříliš vzhledná dřevěná krabice, sice z dnešního pohledu osobní počítač příliš nepřipomíná, ale v polovině 70. let minulého století se jednalo o zajímavou novinku. Stroj, který lze označit za předchůdce osobního počítače, byl poprvé představen v kalifornském Klubu počítačových kutilů. Nejen zde se našla řada mladých technických nadšenců, kteří za něj neváhali zaplatit částku 666,66 dolarů. Celkem se jich prodalo na dvě stovky. Což nebyl zas až tak špatný výsledek, ale Jobse zdaleka neuspokojil. Wozniakovi to bylo celkem jedno, plně ho již zaměstnávala práce na konceptu modelu Apple II.

Nástup osobních počítačů

Když se Apple II objevil v únoru 1977 na pultech obchodů s elektronikou, byla to senzace. Dřevěný kryt nahradila plastová skříňka a počítač disponoval barevným monitorem, což byl naprosto revoluční prvek. Není divu, že se z něj zakrátko stal prodejní hit. Osmibitový Apple II byl první skutečný osobní počítač, jehož koncepce si brzy našla řadu následovníků v modelech jiných výrobců.

Jobs ani Wozniak ovšem neměli zkušenosti s řízením firmy a s marketingem. Jobs si uvědomoval, jak velký potenciál tkví v jejich firmě. Z tohoto důvodu přemluvil Mikea Markkulu, marketingového manažera Intelu, aby navštívil jejich pracoviště. Markkulovi bylo sice jen třiatřicet, ale měl již za sebou veleúspěšnou kariéru. Projekt, který spatřil v garáži, v něm vyvolal nadšení. Okamžitě investoval do společnosti Apple Computer 90 tisíc dolarů a další dvě stovky tisíc přislíbil, navíc vytvořil podnikatelský plán a sehnal další investory. Po rozjezdu firmy se stal předsedou správní rady.

V roce 1980 vstoupila společnost na burzu – ve dni, kdy se tak stalo, stouply její akcie o 32 %. Jobs, majitel největšího podílu akcií, na prudkém vzestupu vydělal 217 milionů dolarů, Mike Markkula 203 miliony dolarů. Milionáři se ovšem nestali pouze zakladatelé firmy, ale i čtyřicet zaměstnanců. Díky modelu Apple II si společnost získala jméno a mohla expandovat. V roce 1980 zaměstnávali v Cupertinu několik tisíc pracovníků. Apple se stal nejrychleji rostoucí společností v historii amerického byznysu a Steve Jobs kultovní postavou nastupující počítačové generace. Čím více rostlo jeho sebevědomí, tím méně byl tolerantní k jiným názorům, a to nejen názorům svých konkurentů, ale i spolupracovníků.

V roce 1981 ovšem uvedlo IBM svoje první PC a síla Big Blue (jak je IBM označována) začala dominovat na trhu. Apple odpověděl uvedením modelu Apple Lisa (Lisa bylo jméno Jobsovy dcery). I když šlo o značně vyspělý počítač, který disponoval grafickým uživatelským rozhraním (Graphical User Interface, GUI), na trhu neuspěl – a to především kvůli přemrštěné ceně – základní model se prodával za 10 tisíc dolarů!

Společnost se po prudkém vzestupu dostala do problémů. Jobs si díky tomu uvědomil, že do vedení musí dostat schopného marketingového odborníka a manažera, který by vnesl do chaotického řízení řád. Dostal radu, aby oslovil Johna Sculleyho, třiačtyřicetiletého prezidenta firmy PepsiCola. Scully se mu nejprve vysmál. Apple mu nic neříkalo, ale odmítnutí nedal najevo a nechal se přemlouvat. Do historie vstoupila Jobsova otázka, se kterou se Scullyho snažil přesvědčit: „Chceš strávit zbytek svého života prodáváním slazené vody, nebo chceš měnit svět?“ Scully nakonec nabídku přijal. Své nepochybně sehrály i podmínky vyjednaného přestupu, které ho finančně zajišťovaly do konce života: vedle milionu dolarů ročního platu obdržel další milion za příchod do společnosti plus akcie v hodnotě pět milionů dolarů.

AHOJ, JÁ JSEM MACINTOSH!

Jobsovou předností bylo, že měl jasné vize, které dokázal sledovat. Když koncem 70. let navštívil vývojové středisko společnosti Xerox PARC, spatřil tam něco, v čem okamžitě rozpoznal budoucnost počítačů – graficky řešené rozhraní. Lisa jej již nabízela, ale byla pro běžného uživatele nedostupná. Z tohoto důvodu Jobs soustředil veškerou energii do vývoje zbrusu nového stoje, který dostal název Macintosh. Do práce na tomto počítači zaangažoval nejschopnější inženýry společnosti, ale jak je u něj zvykem, nakonec osobně rozhodoval o každé maličkosti, přičemž zvláštní důraz kladl na design.

Prvního Macintoshe představil sám. Slavnostní prezentace se odehrála v lednu roku 1984. Když před zaplněným sálem vyjmul z tašky nový model počítače, Macintosh elektronickým hlasem pozdravil: „Hello, I am Macintosh...“ Zahájení prodeje prvních Maců doprovázela rozsáhlá marketingová kampaň, její součástí byla i televizní reklama „1984“, kterou natočil britský režisér Ridley Scott (v té době již proslavený především svým snímkem Vetřelec). Mac zaznamenal fenomenální úspěch, ale ten bohužel netrval dlouho. Již v následujícím roce jeho prodej začíná váznout. Důvodem je nedostatek softwaru a nekompatibilnost. Ačkoli byl Mac technicky nejvyspělejším osobním počítačem, který se uplatňoval zejména v grafickém odvětví, běžní zákazníci, a těch bylo stále více, dávali přednost systému PC od IBM, neboť byl levnější a zejména kompatibilní s počítači ostatních výrobců.

Čtěte také:
→ Steve Jobs se dostává na plátna kin
Steve Jobs - vizionář, génius, nelítostný manažer, nesnesitelná osobnost? Posuďte sami. Spoluzakladatel společnosti Apple, od jehož smrti letos na podzim uplynou dva roky, ožívá nyní na filmovém plátně.
→ Největší akvizice v historii Applu? Beats za 3 miliardy USD!
Největší nákup, kterou uskuteční společnost Apple, jí přinese značková sluchátka a službu Beats Music, která streamuje hudbu za předplatné.





Úvodní foto: (c) The Jobs Film LLC.




Komentáře