Ministerstvo spravedlnosti: IT pohlídají řeč i vězně

Pomalé, zahlcené, neefektivní… to jsou nejčastější přívlastky zmiňované v souvislosti s českým soudnictvím a de facto celým justičním systémem, kdy reforma zdaleka neprobíhá potřebným tempem.

Ministerstvo spravedlnosti: IT pohlídají řeč i vězně


Na druhou stranu se ale v posledních letech snaží vláda i samotné Ministerstvo spravedlnosti o zavedení moderních informačních technologií, které by urychlily a zefektivnily činnost soudů.

Elektronická zapisovatelka

„Jménem republiky," říká soudce a soudní zapisovatelka startuje svůj stroj a začíná přepisovat jednotlivá slova. Tak to ještě donedávna vypadalo při vynesení rozsudku u většiny českých soudů. Zvuk ťukání do klávesnice rozléhající se soudní síní bude ale již brzy minulostí, vyřčená slova totiž promění v text počítač.

Společnost Newton Technologies ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci již několik let vyvíjí program NewtonDictate, který je schopen zaznamenat lidskou řeč v textové podobě. První verzi programu pro přepis řeči do textu představila Newton Technologies již na konci roku 2005, tehdejší omezený slovník však pro praktické užívání nestačil. Nyní ale NewtonDictate disponuje slovníkem obsahujícím na 500 000 slov, což představuje 98 procent všech českých slov a slovních tvarů včetně řady specifických právnických výrazů.

Pokrok v oblasti přepisu mluveného slova do počítače se rozhodlo využít také ministerstvo spravedlnosti, které na konci roku 2008 uzavřelo s Newton Technologies dohodu o zkušebním provozu programu na vybraných českých soudech. „Výhody této aplikace jsou nesporné. Je to přesně ten typ technického řešení, který podpoří reformu soudnictví. Pokud testy dopadnou podle předpokladů, budu se snažit, aby byl elektronický přepis hlasu co nejdříve využíván celým rezortem spravedlnosti,“ okomentoval spuštění zkušebního provozu tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Testovací fáze provozu programu NewtonDictate u českých soudů začala 5. ledna loňského roku. Vývojáři aplikace pro tento účel poskytli ministerstvu spravedlnosti zdarma dva tisíce zkušebních licencí. Ministerstvo se však zavázalo platit 28 000 korun měsíčně za dodatečné služby, jako je instalace, údržba, školení a technická podpora spojená s užíváním software.

Přestože mnoho soudců ukončilo testování programu kvůli jeho drobným nedokonalostem již po první zkoušce, řada dalších si již zvykla na diktování do počítače a považuje to za výrazné usnadnění práce soudů. Zapisovatelky jsou totiž v současnosti doslova zavaleny přepisováním mnohdy nedokonalých zvukových záznamů soudních jednání. V případě zavedení testovaného softwaru by se mohly zapisovatelky věnovat kvalifikovanější práci v administrativě či zkrátit svůj pracovní úvazek a tedy urychlit práci justičního systému nebo snížit náklady ministerstva spravedlnosti.

Vývojem softwaru pro přepisování hlasu na text se věnuje také další česká firma – CC Nova Soft. Její program Nova Voice, který vznikl ve spolupráci s katedrou kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni, testoval například krajský soud v Praze, jehož zástupci si moderní vymoženost také pochvalovali. Začíná tak pomalu vznikat konkurenční boj, který se již naplno rozhořel v nemocnicích, kde lékaři s oblibou nového softwaru využívají pro zápis lékařských zpráv.

Ať už bude ale mít software pro přepis hlasu na text v soudních počítačích jakoukoli značku, věřme, že pomůže ke kýženému urychlení a zefektivnění české justice.

Náramky pro domácí vězně

Prvního ledna letošního roku vstoupila v platnost novela trestního zákona, která mimo jiné zavedla trest domácího vězení. Ten je reakcí na přeplněné věznice a vysoké náklady spojené s držením vězňů ve vazbě. Za hlavní výhodu domácího vězení je považováno především to, že vězeň musí být doma pouze ve všedních dnech v době od osmé hodiny večerní do páté ranní a celou dobu pak o víkendech a svátcích, což odsouzenému umožňuje i nadále pracovat. Problémem je ovšem zajistit, že bude domácí vězeň v danou dobu skutečně doma. Postarat by se o to měly elektronické náramky a čtečky biometrických údajů.

Nové technologie měly hlídat domácí vězně již letos, kvůli škrtům v rozpočtu ale Ministerstvo spravedlnosti nemělo dostatek prostředků pro vypsání tendru na elektronické náramky v loňském roce. Výběrové řízení tak bylo vypsáno teprve 3. března tohoto roku.

Podle předběžných průzkumů mělo o zakázku za přibližně 200 milionů korun zájem osm firem. V rámci výběrového řízení musí firmy předložit plán na realizaci elektronických náramků, jež by vězni nosili na rukou či nohou. V náramcích má být umístěn GPS senzor, díky němuž bude moci probační a mediační služba pohyb vězně nepřetržitě sledovat.

Do tendru byl na poslední chvíli zahrnut také požadavek na zařízení snímající biometrické údaje odsouzeného. Snímač bude umístěn v bydlišti vězně, který se u něj bude muset pravidelně identifikovat.

Zkušební provoz nového monitorovacího systému by měl začít již letos na podzim. Naostro by ho chtělo ministerstvo spustit na začátku roku 2011. Do té doby bude monitorovat přítomnost vězňů doma probační a mediační služba. Ta již od státu dostala 55 milionů korun, aby mohla najmout devadesát nových hlídačů a zakoupit jim padesátku aut.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová předběžně počítá se zhruba 1 500 domácími vězni ročně, dosavadní stav odsouzených tomuto plánu ale neodpovídá. Během prvních dvou měsíců roku 2010 totiž soudci odsoudili k domácímu vězení pouze šest lidí a k výkonu trestu nastoupil pouze jeden. Soudci se totiž zdráhají posílat hříšníky do domácí vazby právě kvůli dosavadní absenci elektronických náramků, které by sledovaly pohyb domácích vězňů.

Náklady na hlídání jednoho domácího vězně probační a mediační službou vycházejí z pohledu daňového poplatníka zhruba na 300–400 korun denně, což při předpokládaném počtu 1 500 vězňů představuje celkem úsporu tři čtvrtě miliardy korun za rok.





Komentáře