Rok 2010: Éra RFID

DNA, která je nositelkou genetické informace všech organizmů, je zároveň naším unikátním sériovým číslem. U objektů neživých je to podobné, jen s tím rozdílem, že identifikací je vybavuje sám člověk.

Rok 2010: Éra RFID


Všimněme si, jak ono značení přestává být viditelné a čím méně je vidět, tím více je používáno. Milníkem identifikace byl nástup strojově čitelných čárových kódů a stejně jako u těchto kódů, tak u další generace identifikátorů – nyní na rádiové frekvenci – stála za jejich zrodem firma Wal-Mart.

RFID čipy jsou již běžně implantovány pod kůži zvířat, která tak získávají další identifikační znak – tentokrát strojově čitel­ný. RFID čipy však oproti jiným identifikátorům mají jednu nezpochybnitelnou výhodu: kromě výrobcem daného ID čísla bývají čipy vybaveny také dodatečnou pamětí, do které lze zapisovat a číst další informace. U našich mazlíčků tak lze zjistit adresu majitele, v případě zboží se lze dozvědět například o jeho dosavadním pohybu, nebo jeho dalších vlastnostech. V logistice tak dochází ke značnému zrychlení procesu příjmu, výdeje a inventarizaci produktů. Minimalizuje se selhání lidského faktoru při ručním zapisování identifikátorů. Aplikace inteligentních skladů využívají velké čtecí brány, které samy zapisují do databází pohyb zboží. Dokonce rozlišují směr pohybu zboží – zda jde o příjem, nebo výdej ze skladu.

RFID identifikace je hojně využívána ve výrobě. Tagy tak pomáhají sledovat a řídit materiálové vstupy, získávají přesné časové výrobní údaje. Na čipy se přenášejí další identifikace o výrobku.

Mezi jiné oblasti častého nasazování RFID patří zdravotnictví. Zde jde více než kde jinde o přesnost identifikace – v případě chyby nehrozí pouze finanční ztráty, v sázce je často zdraví a život pacientů. Proto se zavádí značení pacientů pomocí pásků s RFID čipy (tento způsob značení již používá Vojenská nemocnice Brno), které mohou být využívány (stejně jako bezkontaktní karty) kromě zrychleného přístupu k pacientově zdravotní kartě v systému také k otevírání dveří a zpřístu­pnění kontrolovaných pater ve výtazích. V tomto případě jde o komunikaci nemocničního informačního systému s přístupovým systémem. I tato provazba bude využita ve VN Brno. Dále jde o značení a lokalizaci důležitých přístrojů a značení a evidenci prádla při využívaní speciálních tagů určených pro prostředí prádelen. Takové čipy jsou schopny „přežít“ teploty od –40 °C do +150 °C včetně chemického čištění. Používají se také aktivní čipy, které mají své vlastní napájení. Využití takového řešení je v lokalizaci a sledování životních funkcí pacientů, či pohyby pacientů nebo zaměstnanců v předem nadefinovaných povolených nebo zakázaných zónách.

Při použití RFID způsobu značení je zapotřebí především vypracovat důkladnou analýzu tohoto nasazení. Důraz musí být kladen na spoleh­livost čtení tagů. Čtení může ovlivnit umístění tagu nebo materiál, na který je tag umístěn (čerstvé potraviny – obsahující větší množství vody, tekutiny, kovy). Čtecí vzdálenost ovlivňuje především frekvence přenosu. V pásmu HF 13,56 MHz bývá čtecí vzdálenost udávaná v centimetrech, v pásmu UHF 865MHz jde již o metry. Při čtení tagů je důležitá také rychlost. V dnešní dob­ě již není problém načíst několik set tagů v jedné vteřině (multidetekce). Důležité je dobře ošetřit antikolizní systém. Rozumět si tedy musí dobře zvolený čip, ve správném provedení s dobře zvoleným readerem, který musí být vybaven správnou a vyladěnou anténou.

Mozkem je samozřejmě samotná softwarová výbava. Nemusí se jednat pouze o middleware, ale též o velké a robustní databázové aplikace, využívající unikátního prostředí a DNA Technologie.

RFID se v současnosti dotýká prakticky všech oborů lidských činností. Již to není záležitost pouze logistických a výrobních systémů. Sektor služeb si dnes bez této technologie ani nedokážeme představit. Dle mého názoru se stal právem fenoménem dnešní doby.

 

Autor pracuje jako RFID konzultant společnosti Atteya Group.





Komentáře