Co se stane v oblasti ERP v roce 2011? 2. část

Vývoj v oblasti ERP se v poslední době s nástupem nových technologií i obchodních modelů (po letech opatrného přešlapování) opět výrazně zrychlil.

Co se stane v oblasti ERP v roce 2011? 2. část


Předchozí část tohoto článku: http://businessworld.cz/podnikove-is/co-se-stane-v-oblasti-erp-v-roce-2011-1-cast-7270

ERP v Česku se mění

A na jaké změny a trendy se můžeme těšit v českém rybníčku ERP systémů? Zeptali jsme se představitelů několika firem působících v ČR, které mají s problematikou ERP co do činění. V první řadě nás zajímalo, jak se v souvislosti s častějším nasazením ERP jako cloudové služby mění chování i požadavky uživatelů. Ptali jsme se také na to, zda a případně jaké existují rozdíly v přístupech velkých a malých firem při nasazování a rozvoji ERP.

„Cloud computing je poměrně nová disciplína na IT trhu, a to jak na českém, tak i na tom světovém. V současnosti stále nemá cloudová služba takové možnosti jako klasické řešení instalace ERP v prostředí u uživatele. Příkladem je složitější kustomizace ERP produktu. V internetovém cloudu jsou kustomizace a možnost doplnění různých doplňků a plug-inu oproti klasické variantě dosti komplikované. Proto má cloudové řešení spolu s ERP v současnosti potenciál spíše u malých a nenáročných instalací. Ty složitější a rozsáhlejší přijdou na řadu až ve chvíli plné technické připravenosti cloudového řešení,“ myslí si Vlastimil Fousek, vedoucí analytického a vývojového oddělení ve společnosti J.K.R.

Dušan Lapčík, obchodní ředitel Helios Green ze společnosti Asseco Solutions, se vyjádřil v podobném smyslu: „Menší firmy v mnoha případech využívají standardizované řešení dodavatelů informačních systémů. S ohledem na tuto skutečnost může segment menších a středních firem mnohem lépe využít přínosy cloudových technologií.“

„Větší firmy více dbají na zabezpečení služby a bezpečnost provozu ERP,“ zdůrazňuje Petr Vopelák, manažer komunikace ve společnosti ABRA Software. Podobný názor na dané téma má také Pavel Bláhovec, ředitel obchodu a podpory IFS Czech: „Velké firmy se výrazně více zabývají bezpečností pro zachování utajení svého know-how. Tím, že přenesou provoz svého ERP do cloudu, tam převádějí také část svého know-how, které je ukryto v datech a nastavených procesech. Kromě důkladného výběru svého dodavatele ERP tak velmi důkladně zvažují subjekt, který bude stát za provozem cloudu. U velkých firem není vždy úspora nákladů na prvním místě, u malých je to téměř výhradně.“

„Podle našich zkušeností bývá ve velkých firmách lepší informovanost o konceptu SaaS, což pravděpodobně souvisí s dostupností specializovaných IT pracovníků. U menších firem pociťujeme větší reálný zájem o SaaS – to je dáno skutečností, že často právě menší firmy v důsledku neexistence specializovaných IT zaměstnanců ve větším rozsahu využívají služby externích dodavatelů,“ uvádí Vladimír Karpecki, senior konzultant ve společnosti Minerva ČR.

Dalším tematickým okruhem se staly hybridní modely, soukromý a veřejný cloud, hostované služby, SaaS i on-demand řešení, která nabízejí možnost dosažení vyšší komplexnosti pro uživatele. Představitelů dotazovaných firem jsme se zeptali na to, jaký zájem pociťují ze strany zákazníků o tyto modely a zda jsou z jejich zkušenosti požadované modely vhodné nebo zda se zákazník spíše nechá unášet aktuálním trendem.

Cloud, Saas - je o ně zájem?

„O tyto modely je zájem, ale stále přetrvává neochota koncových uživatelů investovat do nových technologií. Ovšem v ERP segmentu se v tomto smyslu zatím stále bavíme o okrajové záležitosti, kde teprve budoucnost ukáže, jak se situace vyvine," domnívá se Petr Vopelák.

Fousek k tomu uvádí: „Alternativní modely provozování ERP řešení nenabízejí dosažení vyšší komplexnosti. Lze s nimi dosáhnout jiného způsobu financování – nelze říct levnějšího, protože to není pravidlem – a zajišťování údržby a provozu systému. Avšak z hlediska větší komplexnosti, rozsáhlejšího pokrytí podnikových procesů a více funkcí to tak není. Zákazníci jsou dobře informovaní a jsou si toho vědomi. Jejich zájem je v této oblasti na stejné úrovni již několik let. A naše zkušenosti napovídají, že se unášet nenechávají ani tak klienti, jako spíše dodavatelé, kteří v tom spatřují příležitost pro zajištění pravidelných financí do firmy. Model SaaS je vlastně dosti principiálně podobný paušálním platbám za mobilní telefon. Pokud si zakoupíte pouze nabitou kartu (= klasický způsob licencování SW), snažíte se s ní ušetřit a ve výsledku zaplatíte méně peněz v porovnání s variantou, kdy vám operátor v pravidelných intervalech odebírá finance z účtu za uskutečněné hovory (=SaaS) a pouze o tom zašle informaci v měsíčním výpisu. Ve druhém případě je služba komfortnější, neboť se nemusíte obávat, že vám přestane fungovat v důležitých momentech podnikání, nicméně může být tento komfort vykoupen v dlouhodobém horizontu vyšší cenou za provedenou službu.“

„Vzhledem ke skutečnosti, že předpokládaný horizont využití ERP systému je několik let a samotná implementace je relativně nákladná (a to jak z pohledu výdajů na služby dodavatele, tak i na interní zdroje), máme spíše zkušenosti s tím, že zákazník příliš nepodléhá aktuálním trendům, ale rozhoduje se na základě ekonomické výhodnosti. Je potřeba si uvědomit, že např. samotné náklady na serverovou infrastrukturu se pohybují někde mezi 10–20?%  celkové ceny projektu a něco podobného by se dalo říci i o provozních nákladech na HW infrastrukturu vzhledem k celkovým provozním nákladům. Z toho vyplývá, že podstatnější úspory se dají spíše dosáhnout u komplexnějších modelů, než je pouhý hosting. Na druhé straně je potřeba, samozřejmě vzhledem k nezbytnosti ERP pro fungování podniku, se právě u komplexnějších modelů vyrovnat s potenciálními riziky, které zajišťování kritických služeb na dodavatele přináší,“ dodává Karpecki.

„Pohled zákazníků se pomalu mění. V minulých letech byl téměř výhradně vyžadován klasický model lokálního provozování ERP systému. Oproti tomu v současné době téměř všechny nové projekty zvažují variantu jak provozování lokálně, tak i provozování v cloudu. Motivací jsou vždy úspory, ale na českém trhu je však zatím málo dostatečně silných partnerů, kteří jsou schopni cenově konkurovat lokálnímu provozu a zajistit vysoké SLA parametry. O vhodnosti provozu v cloudu se nedá pochybovat u žádného projektu, ale obtížné bývá najít řešení, které splní požadavky zákazníka za cenu konkurenční lokálnímu provozu,“ říká Pavel Bláhovec.

I názor Dušana Lapčíka vyznívá podobně: „Zákazníci zajisté sledují aktuální trendy a zvažují je ve svých strategiích rozvoje vlastního informačního systému. Na druhou stranu je současná ekonomická situace učí využívat pořízená řešení mnohem efektivněji. To pak vede k tomu, že více než aktuální technologie a trendy zajímají zákazníka jeho vlastní potřeby a snaží se nalézt taková řešení, která jim jejich požadavky řeší. V této situaci pak technologie příliš nerozhodují.“

Vývoj ERP v horizontu 5 let

A jaký další směr vývoje a integrace ERP systémů firmy očekávají v horizontu příštích pěti let? "Očekáváme postupný příklon k řešením typu SaaS, který si jasně získává důvěru zákazníků. Další viditelný trend je v uživatelských rozhraních, která se stěhují z proprietárních řešení do internetového prohlížeče. Rovněž pozorujeme odklon od komplexních ERP ke stále častější integraci komponent od specializovaných dodavatelů – typicky CRM a personální IS. V oblasti personálních IS, které jsou naší hlavní doménou, zřetelně roste zájem o komponenty zajišťující řízení péče o lidské zdroje, jako jsou oblasti sofistikovaného hodnocení zaměstnanců, vzdělávání, benefitní systémy a podobně," zamyslel se Jan Tomíšek, ředitel Divize služeb a člen představenstva ve společnosti VEMA.

„ERP míří k tomu, co bychom mohli nazvat ERP 2.0, což je kombinace plánování podnikových prostředků (ERP) a funkce sociálních médií. Vyplývá to i z naší studie, kterou jsme realizovali ve spolupráci s agenturou Affinity Research Group mezi více než 260 výrobními řediteli ze středních a velkých firem. Manažeři podle ní oceňují především podnikový software, který obsahuje funkce sociálních sítí, jako například Twitter či Facebook, jež mají zásadní vliv na zefektivnění interní komunikace,“ sdělil nám Pavel Bláhovec,

Vopelák situaci shrnul do několika výstižných slov: „Jednoznačně to je zjednodušování uživatelského rozhraní a snaha mít co nejvíce dat dostupných přes internet.“

„V zásadě předpokládáme, že půjde o pokračování současných trendů – resp. dojde k jejich skutečnému použití v reálné praxi. Evergreenem budou postupná integrace dalších specializovaných systémů do ERP, větší využití konceptů servisně orientované architektury (SOA) pro integraci, v oblasti HW pak virtualizace či využití cloudů. Otázkou je, jak se projeví změny v oblasti klientských zařízení – „mobil je počítač“, tj. nástup tabletů a mobilních zařízení v podnikové praxi – a jak ovlivní ERP systémy. S ohledem na problémy při ochraně know-how předpokládáme jen omezené využití sociálních sítí v podnikové praxi,“ uvedl Vladimír Karpecki.

„Je vidět, že se historie v jistém slova smyslu opakuje. Dříve se pracovalo přes terminály na sálových počítačích, a výpočetní kapacity tak byly centralizovány. Později s nástupem osobních počítačů se řešení rozprostřela po stolních počítačích a firemních sítích. Dnešním trendem je cloud, a tím se v jistém smyslu vracíme zpět, kdy se snažíme centralizovat, což bude evidentně trendem budoucích let. Avšak jaké varianty řešení nám to přinese, uvidíme,“ nastínil situaci Lapčík.

Investice do ERP vs. snižování nákladů

A konečně poslední otázka našeho krátkého výzkumu se týkala ryze finančního náhledu na ERP. Investice do ERP totiž figurují na předních místech seznamu výdajů do IT, zároveň zde však působí vnitrofiremní tlak na snižování nákladů na údržbu. Představitelů českých společností jsme se proto zeptali, zda očekávají i na našem trhu další vlnu šetření, a zda proto nabídnou flexibilnější modely licencování a údržby.

Dušan Lapčík reaguje: „Posledních několik měsíců ukazuje jasný směr, kterým se budou investice do IT ubírat. Vysoká efektivita investic, tlak na návratnost, maximální využívání pořízeného řešení. Podle mého názoru nejde až tak o flexibilnější model licencování, ale o tlak na optimální zhodnocení investic. V sektoru malých a středních firem je vhodnou cestou co nejefektivnější využití investic do IT, kterou je bezesporu cloud.“

„Již několik let je zřetelný výrazný tlak na licenční i údržbové poplatky a neočekáváme v tomto směru žádnou změnu. IFS kromě klasického modelu financování dlouhodobě nabízí svým zákazníkům i alternativní způsoby, od možnosti rozložení plateb v delším časovém horizontu až po formu poskytnutí ERP systému formou pronájmu,“ prezentoval svůj náhled na věc Pavel Bláhovec.

Karpecki k tomu dodává: „Předpokládáme, že po období předkrizového velkého utrácení a následného krizového velkého šetření nastane období rozumného investování do ERP systémů. Důležité je to „investování“, tj. aby vynaloženým nákladům odpovídaly i přínosy. Je-li informační systém v podniku široce využíván, musí mít dobrou dlouhodobou podporu. Pokud ji poskytují klíčoví uživatelé a IT pracovníci zákazníka, není nutný takový rozsah služeb od ERP dodavatele a naopak. V každém případě dlouhodobá podpora je založena na službách. Pokud nemá jít jen o formální helpdesk, který přijímá požadavky, musí tyto služby poskytovat drazí specialisté se širokým (a tedy nákladným) zázemím. Klient musí vyhodnotit, které z nabízených řešení je pro něj efektivnější: vyšší pravidelný poplatek s komplexní podporou, nebo na počátku pořízení ERP systému zdánlivě ušetří a pak bude nucen dokupovat servisní služby a řídit jejich objednávání.“

„Firmy šetří, jestli v první nebo druhé vlně, není podstatné. Flexibilnější modely licencování a údržby již nabízíme, podmínky průběžně aktualizujeme podle poptávky,“ prezentuje svůj náhled Petr Vopelák.

Jan Tomíšek uvedl následující postřehy: „Tlak na úspory je zřetelný. Naše společnost však už šest let nabízí možnost využívání aplikací formou SaaS, která uživatele zbavuje nutnosti počáteční investice do licencí či infrastruktury a rovněž šetří část provozních nákladů. Domníváme se, že právě úspory jsou nejvýznamnějším faktorem, proč nám v posledních dvou letech rychle přibývá zákazníků této služby. Často na náš systém přecházejí i dosavadní klienti, kteří měli pořízené licence, proto pro ně máme podmínky zohledňující jejich minulou investici.“

Odpovědi jsou redakčně kráceny.





Komentáře